20. července 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Věčný boj s alkoholem
a strachy básníka Františka Hrubína

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
František Hrubín | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy František Hrubín | foto: Reprofoto
PRAHA Není moc Čechů, kterým maminka v dětství nečetla „vezmi žlutou tužku, namaluj mi hrušku“ nebo je později nedojal dědeček hovořící s mrtvými lidmi z Romance pro křídlovku. František Hrubín si uměl získat čtenáře.

Nejinak to jako dítě vnímala i jeho dcera Jitka. „Pro mě to byl normálně táta, který nám občas skládal veršíčky a pak je někdy použil ve sbírce nebo nám vymýšlel pohádky před spaním,“ vzpomínala pro LN překladatelka Jitka Minaříková.

Až později začala vnímat Hrubínovu komplikovanou povahu, sužovanou mnoha vnitřními strachy. „Dost vzteklý, dovedl se strašlivě naštvat – a za čtvrt hodiny přišel a řekl: ‚Jituško, dej mi hubičku.‘ Úplně to z něj, na rozdíl od maminky, která si všechno dlouho pamatovala, vyprchalo.“ Dovedl se s kdekým spřátelit hned na potkání. „Mezi lidmi byl nesmírně veselý. Uměl mluvit i s venkovskými lidmi... Jeho povaha byl zvláštní mix. Mezi lidmi byl rád, ale veřejně vystupovat nesnášel. Luděk Munzar vzpomínal, že když byla první čtená zkouška tátovy Srpnové neděle a režisér Krejča tátu donutil, aby text sám přečetl, koktal prý u toho, zadrhával, byl z toho nesvůj,“ popisuje dcera.

Zvláštní kombinace, plachý extrovert. „To byl právě ten rozpor jeho povahy. Byl enormně citlivý extrovert. Navíc měl v sobě hodně různých strachů, racionálních i iracionálních. On se třeba bál zmijí nebo blesků, i když byl vlastně kluk vyrostlý na venkově. Taky nezavřeného plynu v bytě... Míval živé sny, zřejmě i docela strašidelné, protože křičel ze spaní tak, že nás vzbudil. Některé z nich, aspoň myslím, jsou v jeho básních. V Černé denici to určitě je.“

U otce alkoholiků

Dokonce i studenti bohemistiky se učí, že Hrubín zápasil s alkoholem. Kolovaly historky, jak jeho manželka obcházela okolní hospody a prosila, aby národnímu umělci nenalévali. A on se pak prý opil v lékárně. I když paní Minaříková si na nic takového nevzpomíná: „A divila bych se, naše maminka byla spíš ostýchavá, uzavřenější – čili že by šla prosit do hospody...“

František Hrubín.

František Hrubín.

Nicméně František Hrubín vyhledal odbornou pomoc. V roce 1952 se vydal na léčení k „otci českých alkoholiků“ docentu Jaroslavu Skálovi, zakladateli první protialkoholní stanice na světě.

„Šel tam dobrovolně. A měl vlastně trochu smůlu, protože docent Skála tam tenkrát měl Pláničku a našeho tátu. Ne snad úplně zároveň, ale byli to prostě dva „prominentní“ pacienti, kterými se trošku chlubil.“ Pravda je, že Skála se o Hrubínovi často zmiňoval. Možná ale i proto, že se sblížili. V létě dokonce jezdili společně do Chlumu u Třeboně k rybníku Hejtman.

Hrubín během pobytu v léčebně psával krátké říkanky, které se pak připichovaly na nástěnku a sloužily jako součást léčby. V rozhovoru s novinářem Ladislavem Vereckým si Skála jednu takovou vybavil: Opilce se každý štítí, ten má smutné živobytí. Ať jsi pivař nebo vinař, pomůže ti Apolinář. „Ve své autobiografii dokázal František krásně popsat své služby na záchytce, které jsou součástí léčby: Starý si bídu strojí, mladého si bída strojí sama...“ vzpomínal docent Skála. Hrubín mu v roce 1957 dokonce napsal předmluvu k monografii o alkoholismu a terapii.

Pohnuté osudy

Další díly seriálu Pohnuté osudy naleznete ZDE.

Hrubínova dcera popisuje, jak ji maminka vyprávěla, že se u Apolináře pořádaly i silvestry. „Samozřejmě bez alkoholu. O půlnoci místo přípitku všichni vyběhli na mráz a cvičili. Otec byl totiž v klubu KLUS – to byl Klub usilujících o střízlivost. Musel z toho mít trochu srandu, protože ono to bylo tak absolutně proti jeho mentalitě – ten vojenský dril a řád. Ale poctivě to absolvoval.“

A účinky terapie? „Nějakou dobu opravdu nepil. No a pak zase začal. On mu alkohol zřejmě pomáhal uvolňovat právě ty vnitřní strachy. Ale já si dneska myslím, že kdyby na to léčení nešel, tak by se o tom jeho pití dodnes nevyprávělo. Kolik lidí takhle pije! A víte co? Já jsem přesvědčena, že antabus musí ničit játra víc než alkohol – to přece musí být slušný jed,“ říká Minaříková. „Možná mu to léčení zkrátilo život víc než pití.“

Martin Korel, Alena Plavcová
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz