6. ledna 2016 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Hokejista Martin Čech - dceři koupil bačkůrky, pak si v autě zlomil vaz

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Zesnulý hokejista Pardubic Martin Čech | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zesnulý hokejista Pardubic Martin Čech | foto: Foto: archiv HC ČSOB Pojišťovna Pardubice
Do startu nové sezony zbýval sotva týden a hokejisté Pardubic se nemohli dočkat. Příprava gradovala. Vše klapalo podle plánu. Tentokrát se však vedení týmu rozhodlo přesunout regenerační trénink ze středy na čtvrtek. Pro Martina Čecha to znamenalo přečkat noc navíc a vyrazit domů o den později. Kdyby trenéři tehdy jen tušili, jak si s jejich nápadem pohraje nepřízeň osudu...

Vytočil číslo své ženy a jako vždy do telefonu vtipkoval. Pohodář. Jiný snad Martin Čech ani být neuměl. „A víš, že sehnat bačkůrky pro malou není žádná sranda?“ Před třemi dny poprvé odvedl tříletou dcerku do mateřské školy. Teď konečně držel krabici s novými dětskými botami.

Tak moc se těšil za rodinou, kterou už bohužel nikdy nespatřil...

Bylo 6. září 2007. Sychravo.

Hokejový obránce řídil svoji Škodu Octavia z Pardubic domů do Havlíčkova Brodu. Nikoliv přes Trhovou Kamenici, kudy se běžně jezdí, ale přes Čáslav. Tohle byla Čechova trasa, i když o něco delší. Tudy to měl zkrátka raději. Jenže na té silnici se hromadila dešťová voda. A řidič jel ve voze s příliš sjetými pneumatikami. Navíc nedávno pořídil dům před rekonstrukcí a ten den se měl sejít s architektem i dělníky. Nabíral zpoždění a spěchal. Všechno špatně.

Cesta do přímého přenosu

„Počkejte na mě, dorazím o chvilku později,“ vzkázal domů, kam v tu dobu vyrážel z Chotěboře i strýc manželky Aleny, vyučený elektrikář. Martin Čech mu raději během cesty zavolal: „Buď opatrný, hodně to klouže. Mně se dneska jede fakt blbě.“

Svými slovy se vlastně stal prorokem příštích momentů. A osudné místo na obchvatu u Golčova Jeníkova bylo blíž a blíž...

„Kde je? Proboha, nestalo se mu něco?!“ Aleně Čechové se už od rána nedělalo dobře. Byla ve druhém měsíci těhotenství. A do toho teď přišel strach o milého.

Když se mu po další půlhodině nemohla dovolat, začal ji její otec utěšovat, že Martinovi společně vyrazí naproti. Snažil se navenek zachovat klid. A přitom netušil, že svou dceru doveze až do přímého přenosu celého neštěstí.

Stejně tak si někdo z nich těžko mohl uvědomit, že zvuk houkačky, který zaslechli při výjezdu od domu, patří záchrance, jež odváží Martina Čecha do havlíčkobrodské nemocnice. A v níž byl sportovec při převozu prohlášen za mrtvého.

K místu autonehody to je kolem pětadvaceti kilometrů, ale ta cesta se zdála nekonečně dlouhá. A pak přišlo to, co si nikdo z nich nepřál nikdy vidět...

Hustě pršelo. Po vozovce stékaly proudy vody. Dopravu už řídila policie.

V příkopě byl zničený vrak známého auta, které po smyku při předjížděcím manévru narazilo do značky a zastavilo se o betonový mostek.

„Měli jsme obavy, že je tam dítě,“ přistoupil jeden z policistů a ukázal za sebe.V autě ležela vysypaná krabice s poházenými přezůvkami pro malou Viktorku.

„Začala jsem s chladnou hlavou obvolávat všechny včetně Martinova agenta,“ vzpomíná Alena Čechová na chvíli, kdy se u nehody dozvěděla krutou pravdu. „V té stresové situaci řešíte pragmaticky jednu věc za druhou. Až když jsme se vrátili domů, totálně jsem se zhroutila.“

Ztratila muže, kterého si tři měsíce předtím vzala. A s nímž čekala druhé dítě.

Hokejistovi bylo pouhých 31 let. Při nárazu si kvůli špatně nastaveným opěrkám přerazil vaz.

Svíčka za dobráka „Čendu“

Šířilo se to rychlostí blesku. A každý to zprvu odmítal přijmout. „Volal mi šéf okresní policie, jestli ho znám. Že to je prý nějaký hokejista,“ vypráví LN Augustin Žák, generální manažer havlíčkobrodského klubu, kde zesnulý vyrůstal.

Zprávu tehdy okamžitě předal svému kolegovi Zbyňkovi Kusému, jenž měl v té době stejnou funkci v Pardubicích. O chvíli později se na klubovém webu objevil portrét Martina Čecha. A přes něj byla černá páska.

„Neuvěřitelně nás to zasáhlo,“ hlesl trenér Miloš Říha s nepřítomným pohledem a zadržoval slzy. „Já tomu pořád nechtěl uvěřit. Ale když jsem přijel na stadion a viděl, jak se všichni scházíme, tak to na mě padlo.“

Právě před pardubickou halou se scházeli nejen hráči, ale i stovky fanoušků. Na kamenné soše byla přilepena Čechova fotka, kolem lidé pokládali květiny a plyšové hračky. Stejně jako v místě tragické autonehody hořely desítky svíček.

Ty první zapálili týmoví spoluhráči, kteří se svým parťákem vyhráli ještě dva dny předtím finále letního poháru. A teď jako jedni z hlavních favoritů měli společně obhajovat titul vicemistra extraligy.

Klub okamžitě zrušil ranní trénink i páteční přípravný zápas s Třebíčí. Netrénovalo se ani přes víkend.

V šatně, kde by jindy padaly vtípky a legrácky, teď byla chmurná nálada. „Ještě včera tady seděl a všechno bylo o. k.,“ měl hlavu v dlaních útočník Miroslav Hlinka.

Byl to tvrdý direkt pro mužstvo. A velký šok pro mnoho dalších. Na žerdi před arénou vlál černý prapor, zahajovací utkání o několik dní později začala na všech stadionech minutou ticha. A Pardubice na důkaz úcty nechaly Čechovo jméno i po celou sezonu na soupisce.

Hráči zase nastupovali s malou trojkou na hrudi, což bylo číslo, které nosil na dresu. Vždyť „Čenda“ – a jinak mu nikdo neřekl – byl takový dobrák. Poctivý, veselý. A hodný.

„Jeden z těch, o kom se nedá říct negativní slovo,“ pamatuje si Hlinka.

„Byl nenápadný a skromný, a přitom vynikající hráč,“ líčil kouč Říha. „Byl to náš kamarád. A nikdy si na nic nestěžoval.“

Truchlili za něho i v Rusku

Za svou kariéru toho procestoval hodně. V Pardubicích se chystal na druhou sezonu a klub na něm chtěl stavět defenzivu. Vždyť to byl bek s reprezentačními zkušenostmi.

Z tragédie byli zdrceni i v zahraničních klubech, kde na blonďatého sympaťáka vzpomínají jen v dobrém. „Všichni si Martina pamatujeme jako skvělého člověka a hokejového profesionála,“ psal tehdy na svých stránkách třeba klub z Ufy.

Říkalo se, že dokonale prodal svou píli. Také to spolu s Radkem Martínkem, který dodnes hraje v NHL, dotáhli ze svého ročníku v Havlíčkově Brodě nejdál.

Milan Schlaichert, jenž Martina Čecha vedl od žáčků až do juniorů, vyprávěl: „Byla radost ho trénovat. Nikdy nic neošidil, naopak si vždycky ještě přidával.“

„V ničem úplně nevyčníval, ale v ničem taky neměl slabiny,“ pamatuje si zase Augustin Žák, který ho pak zažil sezonu v seniorském týmu. „Byl to velmi chytrý hráč. Nenápadný a spolehlivý zároveň.“

A tak si ho už v 18 letech vyhlédla Plzeň, kde dlouhá léta hokejově zrál v nejvyšší soutěži. V roce 2001 zamířil na své první zahraniční angažmá do finského klubu Jyväskylä. Odtud pak do Lahti.

Dva roky nato se vrátil pomoci Kladnu k návratu do extraligy, aby poté zamířil do ruské superligy. Před svým comebackem do Česka stihl vystřídat dresy Magnitogorsku, Novosibirsku a zmiňované Ufy.

V té době už dostával od Aloise Hadamczika pozvánky do reprezentace. Ne nadarmo v ní odehrál třicet zápasů, během nichž se dočkal také jedné trefy.

„Když takhle brzy odejde slušný kluk, chce se mi brečet,“ neměl slov Hadamczik. „Čenda“ naposled hájil národní barvy v listopadu 2006 na finském turnaji Karjala.

Kamarádův stejný osud

Na smutečním obřadu se sešly zástupy lidí. Hokejisté, fanoušci, hokejové legendy. Někteří z nich poté odjeli ještě jednou navštívit pomníček na místě nehody.

Se svým kamarádem se chtěl přijít rozloučit i Josef Vašíček, jenže mu to už nedovolily klubové povinnosti v Rusku. Ti dva si vždycky náramně rozuměli.

Na počest zesnulého beka se v Havlíčkově Brodě koná každým rokem Memoriál žákovských tříd, ale loňské léto se uskutečnila ještě jedna vzpomínková akce. Benefice s hráči, kteří v minulosti hrávali po boku Čecha či Vašíčka.

Zatímco prvního zastihla smrt v autě, druhý čtyři roky nato zahynul v letadle.

Teď spolu hrají v hokejovém nebi.

Vítězslav Čermák, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.