6. listopadu 2015 6:30 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Král vytrvalců Zátopek kvůli komunistům hloubil šest let studně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Emil Zátopek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Emil Zátopek | foto: ČTK
PRAHA Jinde by měl už dávno postavený pomník a uctívali by jej nejen obyčejní lidé. V socialistickém Československu to ale nebývalo zvykem. Zavánělo by to kultem osobnosti, a on měl navíc škraloup.

V roce 1968 totiž říkal nahlas, co si o sovětské okupaci myslí, ještě předtím spolu s manželkou podepsali manifest Dva tisíce slov. A znelíbit se soudruhům, kteří se rozhodli jít se Sovětským svazem na věčné časy, nebylo radno. I kdybys vyhrál olympiádu třeba desetkrát. Takže Emil Zátopek, někdejší hrdina národa, skončil na šest a půl roku u lopaty.

Dana a Emil Zátopkovi

Dana a Emil Zátopkovi

Bylo to radostné setkání. Emil Zátopek postával v montérkách kdesi na Jihlavsku, kde jeho parta zrovna působila, když dorazilo auto z Prahy. Vystoupila jeho choť Dana Zátopková a s ní španělský sportovní činovník Patxi. Zátopkův příznivec ze San Sebastianu, kde slavný český vytrvalec v roce 1958 běžel svůj poslední závod. Ti dva si padli do náruče, neviděli se dlouho. „Cestou do Prahy se Patxi rozplakal,“ vzpomínala v roce 2011 Dana Zátopková. „To když viděl, že Emil spává v maringotce a v montérkách se brodí bahnem. Takhle tady opečováváte svou modlu? Nechápal. A mně ještě víc došlo, že to, co se tu děje, asi není normální,“ pokyvovala hlavou slavná oštěpařka minulosti.

Psala se první polovina sedmdesátých let. Čtyřnásobný olympijský vítěz a osmnáctinásobný světový rekordman právě poznával, že kromě slávy existuje také prokletí. Za jeho postoje v roce 1968 jej rok nato vyhodili z armády. „Práce jsem se nebál, ale v Praze mě nikdo nechtěl zaměstnat.“ přiblížil autorovi tohoto textu hned po listopadu 1989, jak mocná byla chapadla komunistického režimu. „Takže jsme se s Danou dostali do klatby, nesmělo se o nás psát, navíc jsem nemohl sehnat místo. Bylo však hodně těch, kterým bylo ublíženo mnohem víc,“ rozpřáhl ruce.

Práci našel až na podzim roku 1969 s pomocí přátel u Stavební geologie. Šest a půl roku pak strávil u lopaty, pracoval na vrtech, hloubil studně a podobně. Po Praze tehdy šla fáma, že Zátopek pracuje v uranových dolech. „Zřejmě to vzniklo tak, že jsem se opravdu dostal do Jáchymova, fáral šest set metrů pod zem a prošel i uranový důl Svornost, kde museli pracovat hokejisté odsouzení v roce 1950. Zjišťovali jsme, jestli jsou tam ještě zásoby uranu,“ vysvětlil Zátopek.

Na svůj osud si ale nestěžoval. „Měli jsme dobrou partu, udržoval jsem se v kondici a vydělal si víc než jako plukovník na oddělení pro tělesnou přípravu vojsk ministerstva obrany,“ usmíval se slavný atlet, který se vracel domů do Prahy jednou za dva nebo tři týdny. „Sotva jsem mu stihla vyprat prádlo,“ usmívala se v roce 2011 paní Dana.

Právě po dramatickém roce 1968 se upevnila proslulá Stará garda. Seskupení podobně smýšlejících lidí, bývalých sportovců, kteří se dlouhá léta scházeli k dýchánkům a besedám o všem možném. Dana a Emil Zátopkovi. Jan Veselý, slavný cyklista, vítěz Závodu míru. Neméně slavný motocyklový závodník František Šťastný. Ludvík Liška, běžec na středních tratích, Zátopkův souputník z ATK Praha, později Dukly. Hokejový brankář Sparty Zdeněk Ujčík. Všichni s manželkami.

Obraz Emila Zátopka z výstavy " Připraven k práci a obraně vlasti - 50.let českého sportu v totalitě“

Obraz Emila Zátopka z výstavy " Připraven k práci a obraně vlasti - 50.let českého sportu v totalitě“

„Bylo by nás víc, ale rok 1968, nemalá zkouška charakterů, nás prosel,“ popisovala paní Olga Lišková. „Nikdy jsme se nemohli shodnout na kritériích pro přijetí do tohoto našeho klubu, ale život to udělal za nás. Plevel odpadl, zůstali jen tihle fajnoví lidi,“ usmívá se Dana Zátopková. Vytrvalcova nucená cesta k lopatě ještě víc sblížila Liškovy se Zátopkovými. „Emila jsem ale znal už dlouho předtím, vlastně od svého příchodu na vojnu v roce 1951,“ vybavuje si dvaaosmdesátiletý Ludvík Liška, který se později podílel na netradičním světovém rekordu štafety na 4x800 metrů, o němž na stadionu v Houšťce dodnes informuje pamětní deska.

„Narukoval jsem k obyčejnému útvaru a brzy tam uspořádali akci Běh s Emilem Zátopkem. Emil opravdu přijel, a jelikož se běželo jen na kilometr, tak jsem ho jako jediný porazil. To mi pomohlo do sportovní roty ATK, kde jsem mohl trénovat. Však mi Emil ještě dlouho připomínal, že jsem se po jeho zádech vyšplhal k lepším podmínkám,“ smál se.

Také Liška vzpomíná na vytvoření Staré gardy, jejíž jádro vykrystalizovalo rokem 1968. „Dana a Emil se ocitli na indexu a hodně známých se od nich odvrátilo. Dana to bere s nadhledem, ale tehdy jim to bylo líto. Nám samozřejmě taky, protože to byli společní známí, ale my jsme se znali tak dobře, navíc jsme měli podobné názory, že nějaký rozchod nepřicházel v úvahu. Emil byl skvělý a vtipný vypravěč, těšili jsme se na každý víkend, kdy k nám jezdili do Záp u Brandýsa nad Labem, že se zase budeme válet smíchy. Což samozřejmě mohlo opět naplno propuknout až po jeho návratu od studnařů. Jak ale říkal, tam byl opravdu šťastný, neboť konečně mohl fyzicky pracovat a byly za ním hmatatelné výsledky,“ připomínal.

Emil Zátopek se svou manželkou Danou odchází ze sobotního galave?era v pražském Divadle Bez zábradlí, na kterém byl vyhlášen Olympionikem století.

A ony proslulé Emilovy historky? Zde je jedna z nich. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na 10 000 metrů. Stal se tehdy vůbec prvním československým atletickým vítězem pod pěti kruhy a až do roku 1954 nebyl na této trati poražen. A jako majitel zlaté medaile dostal také on pozvání na recepci do Buckinghamského paláce. „Při představování králi Jiřímu VI. a jeho choti královská manželka konstatovala, že československá armáda musí být úžasná, když má tak rychlé důstojníky. Za mnou stál vedoucí úspěšné výpravy kanoistů doktor Popel, který do nastalého ticha perfektní angličtinou pravil: A to by se Vaše výsost divila, jak rychle teď utíkají naši generálové!“ dával k dobrému Zátopek s dovětkem, že narážka doktora Popela nezůstala bez odezvy. S českými sportovci se totiž po únorovém puči začala pohybovat komunistická „ouška“ a doktoru Popelovi zabavili hned v Praze na letišti pas – významný činovník se pak kvůli „nežádoucímu extempore“ dlouhá léta nepodíval za hranice.

Další příběh dokumentující dobu si vybavuje bývalý atlet Liška. „Ministr národní obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda si, dokud jej v roce 1950 komunisté neposlali do vězení a pak do předčasného důchodu, zval na pohovory známé lidi. Pozval si i Emila a říká mu – jak zdůvodníte, že jste včera běžel deset kilometrů v čase o dvě vteřiny horším, než je váš světový rekord? Emil přišel na rotu a povídá – já hnal jako nadmutá koza, a on mi to vyčetl!“ Až v roce 1976 Zátopkovo cestování s lopatou a krumpáčem po vlastech českých skončilo, v Praze dostal místo v dokumentačním středisku ČSTV na Strahově.

V kanceláři jako v kleci

„Ale byl tam nešťastný, v kanceláři si připadal jako v kleci. Mnohem lépe se cítil v partě vrtařů, kde mu pomáhala jeho houževnatost a šikovnost,“ připomíná Olga Lišková. „Přesně tak – pan mistr Urner měl Ťopka rád. Emil se nebál práce, rozhodně tam nebyl jako nějaký přívažek,“ říkala paní Dana.

Až v roce 1978, po deseti letech, mohli manželé Zátopkovi zase vycestovat společně do zahraničí, kde se jim dostávalo zasloužených poct neustále. Mnozí tvrdí, že to bylo za cenu toho, že Zátopek odvolal svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov. „Ale bylo to pod nátlakem. Když přišel domů a řekl mi to, dostal co proto,“ vzpomínala jeho choť.

Ještě na sklonku roku 2000, krátce před smrtí, Emil připomněl Olze Liškové svou houževnatost. „V Ústřední vojenské nemocnici jej navštívil Juan Antonio Samaranch a Emil, který už s nikým nemluvil, s ním čtvrt hodiny hovořil anglicky a španělsky. Prostě se zmobilizoval, jako na atletické dráze. My jsme tam přišli po chvíli a už nás nevnímal,“ vybavuje si. Ani Stará garda se už pár let neschází v někdejším složení. „Vlastně zůstali už jen manželé Liškovi a já. Ale asi to tak má být,“ dodala smířlivě Dana Zátopková.

  • 25Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz