Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

POHNUTÉ OSUDY: Pět infarktů a smrt. Cyklistického ‚buldoka‘ Hrazdíru funkcionáři odepsali

Lidé

  7:00
PRAHA - V sedmdesátých a osmdesátých letech mu fandili i ti, které cyklistika jinak nezajímala. Pro jeho povahu bojovníka, dříče a také rebela, který svá největší vítězství vybojoval ve chvílích, kdy už jej funkcionáři odepsali. Ale Miloš Hrazdíra v sobě měl buldočí zarputilost a v roce 1982 vyhrál všechny tři tituly mistra republiky, což nedokázal nikdo předtím ani potom. Bylo mu šestatřicet! O osm let později nečekaně zemřel.

Miloš Hrazdíra foto: ČTK, časopis Sportstyle, archiv Michala Hrazdíry/Šimon LN

Po celou kariéru vedl s trenéry a bafuňáři soukromou válku. Nebál se říkat nahlas, co si myslí. V tehdejší době! Mnohdy za to pykal. Jako v roce 1973, kdy se stal mistrem republiky, ale na světový šampionát nejel. Přitom byl v sedmadvaceti v nejlepším cyklistickém věku a měl životní formu.

POHNUTÉ OSUDY: Prodali Everest. Spolu s dalšími šesti lidmi je zabila bouře

V lednu toho roku měli reprezentanti nabrat kondici na běžkách na soustředění v Krkonoších. Přijeli na Horní Mísečky a po sněhu ani památky. Hrazdíra by raději najížděl doma v Brně kilometry na kole. Řekl to trenérům. Zrušit soustředění? Nemožné! Ulevil si po svém a dostal půlroční distanc.

Nejel kvůli tomu Závod míru, který vždycky toužil vyhrát. Dukla Brno, za kterou závodil, mu snížila plat na základ. Musel do práce, vydělával si jako topič. Trest mu vypršel těsně před mistrovstvím republiky, které se jelo v Brně na starém závodním okruhu. Přes Bosonohy, kde bydlel. Hrazdíra cítil křivdu a dřel víc než jindy. Nemohl mít větší motivaci. Na mistrovské trati trénoval i za deště a taky navlečený v pravé poledne. Já jim ukážu!

Pomsta byla sladká.

Masarykův okruh tehdy měřil 14 kilometrů. Do posledního ze třinácti kol vjížděli na špici už jen dva závodníci. Hrazdíra a mladý Čambal z Interu Bratislava, který trénoval Kamil Haťapka. Stejný Haťapka, jenž zodpovídal za národní tým. Schylovalo se k velké pomstě! Jenže Hrazdíra věděl, že proti dravému Čambalovi nemá ve spurtu šanci. Musel mu ujet ještě na trati a povedlo se. „Udělal ze zbytku pelotonu trhací kalendář,“ popsal Hrazdírův výkon jeho pozdější kolega z národního týmu Jiří Škoda.

Miloš Hrazdíra.

Mistrovství světa se v tom roce jelo v San Sebastianu. Hrazdíra měl famózní formu a nepochybně by patřil k favoritům. Věděl to Haťapka, věděli to svazoví funkcionáři. Miloši, omluv se a pojedeš! vyzvali jej. S Hrazdírou jsou sice trable, ale který funkcionář by se nechtěl pochlubit světovou medailí? Hrazdíra napsal dopis – trest mu vypršel, tak co by se omlouval!

Na šampionát nejel. Přitom po té medaili tolik toužil! Nikdy ji nezískal, stejně jako nikdy nevyhrál Závod míru, tehdy nejprestižnější etapový závod pro cyklisty z východního bloku.

Otevřený dokument

O devět roků později o Hrazdírovi natočila Československá televize na svou dobu nevídaně otevřený dokument. Právě se stal trojnásobným mistrem republiky, což nikdo před ním ani po něm nedokázal. A už nedokáže, protože mezitím zrušili týmovou časovku na 100 kilometrů. Dvě hodiny trápení na hraně kyslíkového dluhu měl beztak málokdo rád. Snad jen sportovní masochisti, ale právě mezi ně Hrazdíra patřil.

POHNUTÉ OSUDY: Nešťastná láska a démon alkohol. Judista Šefl to řešil sebevraždou

V tom roce 1982 se jeho povahou a průšvihy, kterých mezitím značně přibylo, zabývali před televizními kamerami sportovní psychologové. Také uznávaný profesor Miroslav Vaněk. Došel k závěru. Hrazdíra se naštve (na někoho) a získá motivaci pro další období. Již zmíněné Já jim ukážu! bylo jeho motto. „Miloval na silnici vzruch a často se o něj staral i mimo peloton,“ napsal před časem o Hrazdírovi v životopisné knize Furiant novinář Zdeněk Žurman. „Jeho srdce je buchar, plíce dudy. A jeho vůle, to je poklička, pod kterou všechno strčí. Jenom to řečnění je mrzutá věc. On je na kravál machr. Sípá, prská, kušní – potřeboval by kolem pusy blatníky,“ vykreslil Žurman legendu.

Nedoceněný úspěch Ačkoli Hrazdíra na své cyklistické sny nedosáhl, výčet jeho úspěchů je famózní. Kromě osmi mistrovských titulů včetně zlatého hattricku z roku 1982 a dalších triumfů je jeho zřejmě největším zahraničním úspěchem druhé místo z Tour de l’Avenir. Při tomto etapovém závodě se utkávali nejlepší amatéři světa s profesionály a Hrazdíra v roce 1976 vybojoval v těžkých alpských stoupáních druhé místo.

Manažeři profistájí mu nabízeli angažmá, ale to by musel zůstat za hranicemi ilegálně. A doma byl přece v brněnských Bosonohách.

Tenkrát nedoceněného úspěchu na francouzských silnicích dosáhl jako obvykle na truc. Naznačili mu, že v jedenatřiceti není perspektivní a pro olympiádu v Montrealu 1976 se s ním nepočítá. Hrazdíra se po jedenácti letech raději sám vzdal reprezentace.

POHNUTÉ OSUDY: Odvážný cyklista Vlastimil Moravec. Zemřel po nárazu do kamionu

V pětatřiceti se do národního týmu vrátil, toužil po účasti na pražském mistrovství světa v roce 1981, kde se chtěl uzavřít kariéru. V konkurenci mladších jezdců Škody, Klasy a dalších se do nominace nedostal, znovu se ale zakousl. Já jim ukážu! To byla předzvěst již zmíněného zlatého hattricku.

Provázela ho zranění, často bojoval se zánětem průdušek, po pádu utrpěl zlomeninu spánkové kosti. Dostával antibiotika a přitom trénoval. Antibiotika nezabírala, dával si čím dál větší dávky. Jiřímu Škodovi jednou přiznal, že si musí nasadit pětinásobné množství!

Dál nepokoušel osud

„Taťka byl hrozný dříč, třeba v prosinci najel čtyři tisíce kilometrů. Ne na Mallorce, ale v okolí Brna,“ vzpomínal v roce 2003 na tátu jeho syn Michal v týdeníku SportStyle. Mimochodem – Michal Hrazdíra získal v tom roce osmé místo na mistrovství světa v časovce, což je stále nejlepší výsledek českého cyklisty v historii. Závodění ale brzy zanechal, v pouhých sedmadvaceti letech. Po 12. místě na olympiádě v Aténách 2004 se rozhodl dál nepokoušet osud.

„Děda i babička zemřeli na srdce, stejně jako taťka v roce 1990. Po pitvě doktor říkal, že předtím prodělal pět menších infarktů. Je mi jasné, že si musím dát pozor, abych nedopadl stejně,“ pravil syn legendy.

Tvrdohlavý a ctižádostivý „S Milošem Hrazdírou jsem míval problémy,“ přiznává František Jursa, zakladatel a první trenér Dukly Brno. „Byl tvrdohlavý a nesmírně ctižádostivý. Na dráze byl ale nešikovný, nedařilo se mu technicky,“ vzpomíná Jursa.

Dráha je považovaná za abecedu cyklistické techniky. Hrazdíra se cítil na klopeném betonu nejistý, vyhýbal se mu a býval za to trestán. Přesto se z něj stal mimořádně všestranný silničář. Uměl špičkově zajet časovku i týmový závod, lebedil si v těžkých etapácích.

POHNUTÉ OSUDY: Doplatil na lásku k motorkám. Bednařík byl rychlý při střelbě i v sedle suzuki

Hlavním konkurentem Dukly Brno bývali cyklisté RH Plzeň. Panovala obrovská rivalita. „Jednou před sezonou svolal Hrazdíra bažanty. Museli si kleknout a přísahat, že Plzeňáky letos úplně zničí,“ dokresluje Jursa Hrazdírovu povahu. Mnohdy se trenérům nehodil do sestavy, jenže v roce 1982 trať mistrovské týmové časovky nevedla po rovině, ale v okolí Milevska v kopcích.

Velké finále

„Miloš neměl rád, když se jelo moc rychle. Seděly mu spíš těžké profily, když to hodně bolelo. Proto jsem ho tehdy nominoval,“ vzpomíná Jursa. A Hrazdíra se odvděčil, společně s Klasou, Sýkorou a Boháčem vybojovali titul, když konkurenci z Plzně nadělili přes minutu. To byla Hrazdírova druhá zlatá, neboť předtím v časovce jednotlivců nečekaně porazil favority Škodu, Klasu a Jurča. Velké finále jeho kariéry mělo ale teprve přijít.

Během své závodní dráhy měl Hrazdíra víc smůly než štěstí. Blízko ke světové medaili měl v Belgii 1975 – kdyby pršelo,měl jet Hrazdíra. Svítilo však slunce a z bronzu se radovali Moravec, Vondráček, Bucháček a Matoušek. A předtím na olympiádě v Mnichově 1972, kde patřilo kvarteto s Hrazdírou k favoritům, sužovaly Vlastimila Moravce žaludeční křeče a bylo z toho třinácté místo. Náhradník k dispozici nebyl, Hrazdíra si pustil pusu na špacír a zase měl průšvih... Udolal i mladíka Jurča Jestliže se od něj cyklistický pánbůh mnohokrát odklonil, tenkrát v roce 1982 mu byl nakloněný. Do závodu s hromadným startem nastoupil šestatřicetiletý Hrazdíra unavený po dvou časovkách, přesto na těžkém okruhu kraloval a ve spurtu do kopce udolal i budoucího profesionála Milana Jurča.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!