20. října 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Pianistka z Terezína. Herz-Sommerová odehrála v ghettu sto koncertů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Alice, 1920 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alice, 1920 | foto: Repro z knihy "Alice Herz-Sommerová, Rajská zahrada uprostřed pekla"
PRAHA I když ji bylo hodně přes sto let, každý den hrála tři hodiny na klavír. Několik desetiletí předtím v terezínském ghettu odehrála sto koncertů. Vždy hrála českou hudbu, Dvořáka, Smetanu. „Nejen v Praze, ale i v Jeruzalémě i tady doma v Londýně. Je to součást mého života, hudba mi pomohla v těžkých chvílích,“ vyprávěla pianistka Alice Herz-Sommerová.

Narodila se v židovské rodině v Praze. Otec Friedrich Herz měl továrnu, matka se starala o pět dětí. Každé z nich mělo mít svůj vlastní řád. Alice si odmala musela hledat místo mezi sourozenci. Cítila, že žije ve stínu pohlednější sestry Marianny. Hledala něco, čím by zaujala, a objevila v sobě cit pro hudbu. Její první učitelkou klavíru byla o dvanáct let starší sestra Irma.

Kafka na plovárně

Alice nakonec vystudovala německou akademii múzických umění. Již během studií zaujala odbornou kritiku včetně Maxe Broda, který o ní napsal nadšenou recenzi. V srpnu 1914 se Irma provdala za Felixe Weltsche, blízkého přítele Franze Kafky. Občas Alici média označovala za „Kafkovu přítelkyni“ a jeho jedinou pamětnici. Pravda, Kafka chodil do Herzovy rodiny na návštěvy, vyprávěl Alici fantaskní příběhy, ale mnohem blíž měla k Weltschovi, který jí byl většinu života starším rádcem.

Svatba s Leopoledem Sommerem, 1931

Alice byla od mala zvyklá každý den chodit plavat. Z Letenských sadů, kde bydlela, to bylo kousek k Občanské plovárně. Tam pravidelně chodil i Kafka. Tenhle rituál dodržela až do svých sto pěti let. A také se neustále vzdělávala, jak to po ní vždy chtěla matka. „Ještě donedávna jsem chodila na přednášky na univerzitu třetího věku. V pondělí na historii, v úterý na filozofii a ve čtvrtek na dějiny židovství. Ta filozofie mě bavila nejvíc. Teď už mi to zdraví nedovoluje, ale pořád sleduji, co se děje ve světě. Ohromně mě to zajímá, číst noviny, knihy,“ popisovala Herz-Sommerová v roce 2011.

V roce 1925 nastal v životě Alice zlom, zemřela její přítelkyně Daisy. Pro křehkou Alici to byl šok, uzavřela se do sebe. A právě hudba ji vrátila do života. Díky ní se seznámila i s budoucím manželem Leopoldem Sommerem. Dva týdny po prvním setkání mu Alice nabídla sňatek. V roce 1937 se jim narodil syn Stephan. Vše se zdálo jako pohádka s dobrým koncem, nebo spíš začátkem, jenže v předválečné době se o konci mluvilo ve zcela jiném smyslu. Sestra Irma s manželem odjela do Jeruzaléma, Alice se rozhodla zůstat.

CENA VE 107 LETECH

V listopadu 2010 získala Alice Herz-Sommerová cenu Artis Bohemiae Amicis. Toto ocenění uděluje ministerstvo kultury osobnostem, které propagují českou kulturu v zahraničí. Herz-Sommerová nejenže koncertovala po světě, ještě šířila slávu českých skladatelů.

V červenci 1942 musela nastoupit do transportu její matka. Bezradná a zoufalá Alice se soustředila na cvičení hudby. Za několik měsíců se naučila hrát 24 Chopinových etud. Tento extrémně náročný cyklus se považuje za téměř nehratelný.

Rajská zahrada v ghettu

Přesně rok po odjezdu matky musela i Alice s manželem a pětiletým synem odjet do Terezína, do ghetta. Alice byla zpočátku ušetřena fyzické práce, pracovala v tzv. oddělení pro organizování volného času. Odehrála sto koncertů, hrála Beethovenovu Appassionatu i Chopinovy etudy. Hudba byla opět prostředkem, jak na chvíli uniknout od okolní reality. „Já i můj syn jsme byli v ghettu vlastně šťastní. Jen do té chvíle, než Leopold musel do transportu,“ vzpomíná Herz-Sommerová.

Alice v létě 1939 se synem Stephanem (1937-2001), který po válce přijal jméno Raphael.
Alice Herz-Sommerová.

Po válce odjela se synem do Jeruzaléma, kde vyučovala na konzervatoři. V roce 1975 se natrvalo usadila v Londýně. Její život byl neustále určován pravidly, která si osvojila v dětství. „Všichni se mě ptají, jaké to je, takové stáří, ale já už se tomu musím trošku pousmát. Vždyť celý život dělám ty stejné věci. Každý den cvičím na klavír tři hodiny, mám to takhle vlastně odjakživa. Víte, hudba je můj svět, pomohla mi v těžkých chvílích.“

DALŠÍ POHNUTÉ OSUDY:

Její vzpomínky na Terezín jsou vždy úzce spojené s hudbou a koncerty v ghettu.

„Nevěděla jsem, co říct svému malému synovi, když se mě ptal, proč nemáme žádné jídlo. Ta hudba a vůbec celý ten kulturní svět v terezínském ghettu, to byla naděje, která nás odváděla do jiných světů. Můj syn hrál v dětské opeře Brundibár, já jsem měla více než sto koncertů,“ vzpomínala.

Alice zemřela ve věku 110 let v únoru 2014.

Její spletitý život je námětem knihy Rajská zahrada uprostřed pekla.

  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz