12. října 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Po výbuchu ho poznali podle jmenovky. Dny nás čistili od oleje, vzpomíná voják

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Válečný hrdina Robert Chudý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Válečný hrdina Robert Chudý | foto: Lidové noviny
Válka v Afghánistánu ho připravila o nohu a ruku. Přesto na armádu nezanevřel a vrátil se do jejích řad. Jestli má moderní Česko hrdiny, on je jedním z nich. Přestože se za něj sám odmítá považovat.

Psalo se 30. dubna 2008 a v Afghánistánu jako každý rok začínala hlavní sezona bojů. Talibové a partyzáni právě v této době scházejí z hor a vším, co mají po ruce, útočí na alianční armády. Uvědomují si to i čeští vojáci, ale plnit úkoly musí denně.

Je krátce po osmé hodině ranní místního času a nadporučík Robert Chudý vyráží s řidičem a dalšími vojáky na hlídku v Lógaru. „Byli jsme vysláni na dlouhou patrolu do distriktu Mohamed Agha. Úkolem bylo provést průzkum v oblasti horského masivu Aynak, který je třetím největším nalezištěm mědi na světě. Při návratu najelo naše vozidlo Humvee, čtvrté v patrole, v čase 15:50 místního času na improvizované výbušné zařízení,“ popisuje Chudý.

PIETA ZA PADLÉ VOJÁKY

Chcete-li i vy připojit kondolenci, klikněte sem. Stačí vyplnit jméno, místo, případně bližší informace o vás. Poté můžete napsat smuteční vzkaz.

Nejdřív si prý myslel, že jde o špatný sen. „Vozidlo bylo výbuchem zcela zničeno. Ve vozidle nás bylo pět. Můj řidič Radim Vaculík a já jsme byli zraněni velmi těžce. Dva kolegové, kteří seděli vzadu, a kolega ve věži vozidla byli zraněni středně až lehce. Radim umírá na následky zranění pár hodin po incidentu. Já jsem byl stabilizován a s částečnými amputacemi levých končetin,“ pokračuje Chudý.

Zdravotník, který jel v obrněnci za nimi, po nehodě přiznal, že když dával první pomoc, své kamarády ze základny poznával jen podle jmenovek na spálených uniformách.

Věděl, že se to může stát

Během chvíle přiletěly k místu výbuchu americké vrtulníky a zraněné převezly do polní nemocnice v Bagramu. Tam lékaři zjistili, že Chudý navíc utrpěl rozsáhlá vnitřní poranění plic a dalších orgánů. „Okamžitě jsme podstoupili několik operací. První dny nás jen čistili od oleje, nafty a dalších nečistot, které se nám při výbuchu dostaly do těla,“ vzpomíná Robert Chudý.

JAK PŘEŽÍT SMRT

Po zranění se Robert Chudý dostal do péče lékařů v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. Podle nich měl šanci na přežití zhruba deset procent.

„Měsíc jsem byl v umělém spánku... Kdybyste se mě zeptali, jakým zázrakem jsem tedy přežil, odpověděl bych vám, že jsem přesvědčen, že jsem přežil díky Bohu, vlastní silné vůli k životu, modlitbám pravých křesťanů a své rodině a úžasné profesionalitě lékařů, kteří mě vrátili do fyzického života po několika desítkách operací. Lékaři museli bojovat s velice agresivní tzv. plynatou snětí, až v německém Ramsteinu sehnali antibiotika, která mi na to nakonec zabrala,“ řekl Robert Chudý v rozhovoru pro LN.

Po ošetření v Afghánistánu letadlo převezlo ostatky mrtvého i všechny zraněné k vojenským lékařům do České republiky. Chudý si v Ústřední vojenské nemocnici pobyl dva měsíce, po návratu k rodině jej čekala těžká rehabilitace.

„Jsem rád, že můžu zůstat u armády, i když jsem při plnění úkolu přišel o ruku a nohu. Jel jsem do Afghánistánu s vědomím vysokého rizika,“ byla jeho první slova na veřejnosti, když mu náčelník generálního štábu Vlastimil Picek 11. září 2008 předával pamětní medaili. Mnohem větší odměnou ale byla nová bionická ruka, kterou se postupně naučil používat.

„Nemám rád uplakánky“

Robert Chudý v české armádě zůstal i po tragédii. Coby voják ve výslužbě působil jako instruktor u výcvikového útvaru ve Vyškově. Své zkušenosti předával pilotům, leteckému personálu a dalším lidem, kteří se chystali do misí.

„Jen mi trochu chybí adrenalin. Vždycky jsem býval vášnivý sportovec, miloval jsem seskoky padákem. Cvičit ale v žádném případě nepřestanu, budu se snažit dělat to, co jsem dělal dřív,“ litoval v minulosti Chudý.

Jak šel čas, k poslednímu dubnovému dni roku 2008 se odmítá vracet, vyhýbá se veřejnému zájmu. A nesnáší chvíle, když se o něm mluví jako o hrdinovi. „Proč bych měl být hrdina? Já jsem plnil úkoly v Afghánistánu, a co se mi stalo, to se může stát tisícům dalších.“ Občas se ale myšlenkami do země pod Hindúkušem vrací: „Škoda že se to nestalo později, misi, která se mi moc líbila, bych si víc užil.“

Tak optimistický pohled hraničící s černým humorem má nadporučík Robert Chudý i proto, že jak se už několikrát otevřeně přiznal, je silně věřící člověk. Víra v Ježíše Krista mu prý pomohla nejvíc. „A zadruhé jsem voják. Nemám rád uplakánky a lidi, kteří si stěžují a v takových případech končí se životem,“ reaguje.

  • 8Diskuse
Ondřej Stratilík

Autor

Ondřej Stratilíkondrej.stratilik@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz