9. října 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Šprýmař od můstků Podzimek porazil svět, ale nevěru vyřešil sebevraždou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Vladimír Podzimek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Podzimek | foto: ČTK
PRAHA Vladimír Podzimek zažil na můstcích porážky i vítězství, soukromý život ale předčasně vzdal. Nedokázal se smířit s faktem, že mu odešla žena s dcerkou. Svoje trápení se nakonec rozhodl vyřešit zoufalým činem. 17. května 1994 se oběsil. Ve 29 letech.

Dodnes nedokážu pochopit, proč takhle Vláďa řešil tu nepříjemnou situaci, povídal pomalu a tiše Jiří Podzimek. Otec bývalého českého reprezentanta ve skoku na lyžích. Veselého chlapíka z ještě veselejší party kolem Pavla Ploce či Jiřího Parmy.

Ve svém životě vyhrál Vladimír Podzimek jediný velký závod. Stál ale za to. Před 31 lety si ochočil majestátní Holmenkollen, tyčící se hrdě nad Oslem. Žádnému jinému českému skokanovi se mimochodem stejný kousek dodnes nepodařil. „Vláďa byl úplně normální kluk, sice občas trochu nervák, ale určitě oblíbenej,“ vypráví Jiří Parma, světový šampion z roku 1985. „Kdyby někoho v nároďáku svírala nervozita a smutek, nejspíš by mezi námi nevydržel. Všichni, včetně trenéra Dalibora Motejlka, který nás tehdy vedl, jsme byli stejní věčně veselí kluci.“

Trenér Motejlek: Budeme ti říkat Klerens

Husté Podzimkovy vlasy zaujaly i Motejlka, někdejšího světového rekordmana. „Hele, mladej, budeme ti podle tý hřívy říkat Klerens,“ rozhodl rázně. Jistě, podle poloslepého lva z oblíbeného seriálu Daktar. Podzimek patřil odjakživa mezi poctivce, v tréninku nic nešidil, ale přesto tak trochu věčně zůstával ve stínu slavnějšího Pavla Ploce a Jiřího Parmy. Nad tím ale s nadhledem mával rukou.

Ostatně opojné doušky úspěchu si s nimi také čas od času užil. Třeba ve své nejvydařenější sezoně 1983/84, kdy si společně s Parmou, Plocem, a navíc ještě s Ladislavem Dluhošem vyskákali na světovém šampionátu v Engelbergu bronz v soutěži družstev.

Jeho největší kamarád Pavel Ploc vzpomíná na Podzimka jen v dobrém. „Byl to bezvadnej kluk, opravdový kamarád. Co jen jsme se spolu nablbli.“ A hned přidal historku ze „svého“ Harrachova. „Jednou jsme na ubytovně Dukly stříleli v pokoji pukem na dveře. Jenže zrovna ve chvíli, kdy se ‚Podzim‘ napřahoval, rozletěly se dveře a v nich se zjevil kapitán Fridrich, jinak též postrach celé Dukly. A pukem to dostal rovnou do rozkroku...“ „Já nejsem žádnej hokejovej brankář,“ běsnil napůl bolestí a napůl zuřivostí. „Soudruhu Podzimku, vy snad taky doma střílíte pukem na dveře?“ A milý Vladimír bezelstně přitakal. „Ano, i u nás doma střílím pukem na dveře,“ odzbrojil oficíra.

Ploc tedy připouští, že skokani si skopičin v nároďáku užili habaděj. Když někdy při soustředění vyráželi na večeři, tak za nimi Motejlek zpravidla volal: „Chlapci, pijte s mírou!“ „Tak jsme vždycky s sebou vzali i Míru Poláka, co s náma taky skákal v nároďáku, a pili jsme tak skutečně s Mírou,“ směje se Ploc.

Vladimír Podzimek

Parma také přidává jeden veselejší příběh, v němž sehrál Podzimek klíčovou roli. „Jednou jsme v Planici po posledním závodě sezony vyrazili na pivečko. Šoupli jsme k tomu nějakej kalíšek a Vláďa to trošku přehnal. Zrovna když se trápil na pokoji u záchodu, vstoupil dovnitř Motejlek.“ Začal nadávat jak carský důstojník a zoufalý Podzimek jen znaveně úpěl: „To já ne, trenére, to kluci...“

Otec Vladimíra Podzimka Jiří dodnes lituje, že nikdy neviděl onen slavný vítězný závod na Holmenkollenu. „Tehdy se ještě skoky v televizi přímo moc nevysílaly. Na Holmenkollen jsem se ale přeci jen jednou podíval. Pavel Ploců mě přesvědčil a o dvacet let později jsme tam vyrazili. Tak jsem aspoň viděl, kde to tehdy syn všem ostatním natřel,“ povídá nostalgicky. I Jiří Podzimek, jinak též rovněž bývalý skokan, věděl, že sláva syna je o kousek bledší než zbývajících českých es na P.

„Chyběl mu k nim ale jen kousíček. Vláďa byl sice ohromný dříč, ale ono to tehdy s nominacemi také nebylo zrovna jednoduché. Jezdilo se třeba v pěti, jenže pokaždé museli skákat aspoň dva Slováci. I když byli třeba horší než Češi. Takže se do některých závodů syn třeba i kvůli tomu vůbec nedostal.“

Bál se, že dceru už neuvidí

Svatba Vladimíra Podzimka s chotí Vlaďkou ještě proběhla v záři úsměvů a pohody. Časem se ale pohoda z manželství začala vytrácet... „Nojo, jeho manželka se zakoukala do nějakého šohaje,“ pokrčí Parma rameny. „Podzim byl v manželství dlouho spokojenej, ale pak se trochu přeci jen změnil,“ všímal si Ploc. „Žena mu začala zahýbat a on narůstající problémy v sobě pořád dusil. Je mi hrozně líto, že něco neřekl, zkusili bysme tu věc nějak vyřešit.“

Jiří Podzimek mluví ve stejném duchu: „O těch jeho problémech jsme se bavili, ale ono je těžké někomu radit, jak by se měl zachovat. Mě hlavně v životě nenapadlo, že by mohl věci takhle řešit... Vláďa býval sice pořád samá sranda, ale nakonec neunesl, že by kromě ženy přišel i o dceru. Asi se bál, že mu ji nebude půjčovat...“ Podzimkova choť se po oné tragické události vrátila do Frenštátu pod Radhoštěm, ale s tchánem se od té doby neviděla. „Už se prý podruhé nevdala, ale dělala tam celkem ostudu. Snad si půjčovala nějaké peníze, dokonce se o tom psalo i v novinách,“ povzdechne si.

Na syna vzpomíná pořád, každým dnem. S duší plnou bolesti sledoval v roce 2011 i světový šampionát v Oslu. Jak by ne, když se skákalo právě na Holmenkollenu. „Trochu mě mrzelo, že si žádný novinář na Vláďu nevzpomněl, nikdo se nezmínil, že právě tady vyhrál svůj největší závod. Ale co, už ho tam stejně nikdy nikdo nepřekoná, protože můstek, na kterém porazil celý svět, už nahradil nový, modernější.“

Průšvih, Klerens napsal dopis na rozloučenou

Pavla Ploce bral Vladimír Podzimek za největšího kamaráda. Znali se od malička, od žáčků, a dlouhé roky se od sebe prakticky nehnuli. Vždyť také mladý Vláďa jistý čas bydlel v Harrachově u Ploců. Přesto ale jeden z nejlepších českých skokanů historie a držitel olympijských medailí netušil, k jakému osudovému kroku se Vladimír chystá...

LN Jak jste se onoho zlověstného 17. května 1994 dozvěděl, že jste přišel o kamaráda?
Měli jsme zrovna v Harrachově sraz lidí z vojny a Vláďa na něj nedorazil. Což bylo divný. Pak mně zavolala jeho ségra, že prej napsal nějakej dopis. Já ji uklidňoval, že asi někam jen odjel, ale hned jsem volal Mirkovi Polákovi, co s námi taky skákal, a říkal mu - hele, hroznej průšvih. Klerens, tak se Vláďovi říkalo, nechal dopis na rozloučenou. No, a pak mi zavolal Vládi táta a řekl mi, co se stalo... Ani dneska se mi o tom pořád ještě moc nechce mluvit... Bylo to prostě strašný... S bráchou jsme pak za ním jeli do Semil a... No, prostě špatný.

LN Víte přesně, proč se rozhodl skončit se svým životem?
Kvůli manželce. Byl tehdy ženatý a měli holčičku. Problémy je trá- pily už delší dobu, pak ale jednoho dne přijel domů a ona byla pryč. I s děckem... Prostě se zaláskovala do někoho jiného.

LN Nedalo se podle jeho chování poznat, že se topí v nepříjemných potížích?
Právě že ne, problémy v sobě dusil. Kdyby se mi svěřil, věci bychom určitě řešili.

Václav Cibula
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.