Je desátý prosinec 2009 a v Římě je příjemné slunečné počasí. Ve vyzdobené aule české koleje nepomucenum se schází různorodá společnost. Od vysokých představitelů Svatého stolce přes mluvčího prezidenta České republiky, církevní preláty katolické i pravoslavné až po zástupce Husitské teologické fakulty UK. Všichni za jediným účelem – vzdát hold kardinálu Tomáši Špidlíkovi, S. J., který oslavuje devadesáté narozeniny. Nechybí ani moravská folklorní kapela a Tomáš Špidlík se sám na chvíli ujímá houslí... Při jeho neuvěřitelně vitální povaze asi jen málokdo tuší, že je to poslední narozeninová oslava tohoto muže.
V Čadu legionáře Antonína Kratochvíla zranila mina, pak se stal známým fotografem |
O čtyři měsíce později bylo podobné shromáždění mnohem smutnější – rozlučkové. Kardinál Tomáš Špidlík, S. J., jeden z největších světových odborníků na problematiku východního křesťanství, zemřel 16. dubna 2010. O úctě, které se těšil, svědčí i množství květin, které lidé kladou k jeho hrobu v bazilice na moravském Velehradě.
Češi mezi srdcem a rozumem
Bylo to bolestné řízení dějin, které Tomáše Špidlíka nasměrovalo na kněžskou dráhu – v roce 1938 začal studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, avšak po uzavření českých vysokých škol nacisty vstoupil do jezuitského řádu. Jedině tam mohl ve studiích pokračovat.
Po válce byl poslán na studia do Maastrichtu. V Holandsku přijal (1949) kněžské svěcení a svoji řeholní formaci dokončil ve Florencii. To už bylo jasné, že se do komunistického Československa nevrátí, nemůže vrátit, ani kdyby chtěl, a Itálie se stane jeho novým domovem. Stal se spirituálem v římském nepomucenu a tuto funkci zastával 37 let. Takto na něj vzpomíná jeho žák, profesor Richard Čemus, S. J.: „Byl spirituálem nejen českých a slovenských bohoslovců nepomucena, ale prakticky celého našeho exilu. prostřednictvím knih a vln vatikánského rozhlasu byl dokonce otcem i mnohým lidem doma, kam se nemohl vrátit. Špidlík duchovní vedení nechápal jako poučování, ale jako formupřátelství a dialogu.“
POHNUTÉ OSUDY: Před smrtí zachránil budoucí ‚Lady Remosku‘ sám Winton |
K Itálii získal Tomáš Špidlík vřelý vztah. Sám později prohlásil: „Domov a cizina se u mne nestavěly proti sobě, ale nějak se vzájemně proplétaly a doplňovaly.“ U Italů obdivoval schopnost upřímného a radostného duchovního dialogu – což občas srovnával s naším prostředím: „U Čechů mám stále obavu, že se jejich diskuse nemohou osvobodit od formy stranické průbojnosti... podle mého mínění je naší hlavní nesourodostí stálý rozpor mezi srdcem a rozumem.“
Vykladač Švejka i Tarkovského
O erudici a rozhledu Tomáše Špidlíka svědčí mnohé. Kromě stovek publikací a článků světové kvality třeba i skutečnost, že římská filmová studia našla po smrti Andreje Tarkovského právě ve Špidlíkovi jediného člověka, který dokázal vyložit teologické významy Tarkovského filmů.
POHNUTÉ OSUDY: Ostravák Pomahač odjel stěhovat obličeje až do Spojených států |
Neoddělitelnou součástí jeho osobnosti byl i jedinečný smysl pro humor, který sám nazýval „lékem proti všem herezím“. dokázal kriticky ocenit i Osudy dobrého vojáka Švejka. „Podle mne je humor přirozenou ochranou proti všem druhům fanatismu. Proč totalitní režimy nesnášejí humor? Protože berou jako absolutní něco, co je pouze relativní, částečné. Humor ale to, co se zdá absolutní, relativizuje, a proto se i prostřednictvím vtipů lidé brání,“ napsal.
  |
V díle Tomáše Špidlíka najdeme vedle odborných studií i pohádky a bajky pro nejmenší. „Lidská duše je ze všeho, co je na zemi, nejkrásnější. Bohužel ona o tom neví. Hledá krásu mimo sebe, nemůže ji najít; proto chřadne a stůně. Až pozná sama sebe a svou vnitřní krásu, ozdraví a její radost nebude mít konce,“ napsal Tomáš kardinál Špidlík.
