19. června 2016 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Záhadná smrt
atletické královny oživila pochyby

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Florence Griffithová-Joynerová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Florence Griffithová-Joynerová. | foto: Lidové noviny
Měla všechno. Rodinu, slávu i peníze. Ale místo klidu se kolem ní stále vznášely pochybnosti, řada lidí v ní viděla podvodnici. A temné stíny její předčasná smrt ještě přiživila. Florence Griffithová-Joynerová, atletická královna a nejrychlejší žena planety, zemřela v pouhých 38 letech.

Byl to fenomenální výkon. „To není možné, digitální časomíra se musela rozbít. Takhle rychle žádná žena běžet nemůže,“ divil se před osmadvaceti lety atletický expert při komentování americké olympijské kvalifikace. Florence Griffithová-Joynerová právě zaběhla světový rekord v prestižním běhu na sto metrů. Rekord, který budí kontroverze už přes čtvrt století...

Do role rozmarné atletické královny se Florence Griffithová-Joynerová neboli Flo-Jo, jak zněla její přezdívka, pasovala ještě předtím, než utekla celému světu. Vždy pestře nalíčená tvář rámovaná hustými vlasy, extrémně dlouhé, různobarevně nalakované nehty, extravagantní atletický dres s jednou dlouhou nohavicí, extrovertní vystupování.

„Už ve škole jsem dostávala vynadáno za to, jak jsem nosila vyčesané vlasy,“ líčila Griffithová-Joynerová. „Také jsem nosila každou ponožku jinak barevnou.“
Jen těžko si mohly státem a dopingem vypreparované sportovkyně z totalitní NDR představit odlišnější arcisoupeřku.

V roce 1988 Flo-Jo rázně ukončila přetahování o setinky. Utekla soupeřkám „o parník“. Ale nejen jim, Griffithová-Joynerová utekla i budoucím generacím. Její časy na sto a dvě stě metrů ani po čtvrt století nikdo neohrozil. A rozhodně to nevypadá, že by je některá ze současných sprinterek ohrozit mohla.

Za všechno mohl rok 1988. Rok, který přinesl Flo-Jo světovou popularitu, rok, kdy si splnila dětské sny, rok, kdy překvapivě skončila s atletikou, rok, který odstartoval její prokletí.

„Nedopuji, nevěřím v sílu dopingu,“ odrážela nepříjemné otázky. „Může za to změna v přípravě: v tréninku i ve stravě,“ tvrdila.

Na prahu sezony 1988 se totiž objevila jiná Florence než ta, která na olympiádě v roce 1984 získala stříbrnou medaili na dvoustovce. V osmadvaceti letech byla najednou silnější, dravější, s daleko většími svaly. A mnohem, mnohem rychlejší.

„Každý má svůj čas. Rok 1988 byl ten její,“ říkal slavný kouč Bob Kersee, který mladou Florence vedl už od studií na vysoké škole. Pak se z nich stala rodina. Florence Griffithová si totiž vzala olympijského vítěze v trojskoku Ala Joynera, Bob Kersee se oženil s jeho sestrou Jackie Joynerovou (ta mimochodem drží „nepřekonatelné“ světové maximum v sedmiboji).

Zlepšení o půl vteřiny

Všechno začalo 16. července léta páně 1988 na olympijské kvalifikaci v Indianapolisu. Už ve čtvrtfinále, v běhu se slabšími soupeřkami, zaběhla Griffithová-Joynerová světový rekord na královské stovce: času 10,49 sekundy se komentátoři zdráhali uvěřit. Do sezony totiž vstupovala s „osobákem“ 10,96, zlepšila se tedy téměř o půl vteřiny! Ten čas proto vzbudil mimořádný rozruch, vždyť předchozí světové maximum Evelyn Ashfordové bylo 10,76 (což je čas, jaký v současnosti dokáží zaběhnout nejlepší sprinterky). Proto ten čas vzbudil okamžité pochyby o čistotě výkonu.

„Někdo říká, že moje žena vypadá jako chlap. Tak to nikdy mou ženu neviděl,“ ucedil Al Joyner, který se podílel na přípravě tréninku. Je pravda, že minimálně vedle Marity Kochové (NDR) působila Flo-Jo žensky a krásně.

Kontroverzi na stovce vzbudil už vítr. Celý den vál atletům do zad takovou silou, při níž nemůže být světový rekord uznán. Jen při běhu Griffithové-Joynerové vykázal měřič nulu. Tento aspekt zkoumala i mezinárodní atletická federace a nakonec přidala v roce 1997 k rekordnímu času podivnou poznámku: „Pravděpodobně podpořený silným větrem, ale uznávaný jako světový rekord.“

Pak přišla olympiáda v Soulu. Flo-Jo prolétla finále stovky za 10,54 (vítr byl moc silný, čas v rekordních tabulkách není), zničila soupeřky na dvoustovce – ve finále zaběhla světový rekord 21,34 sekundy (vylepšený osobák od začátku sezony o 0,62 vteřiny!?!), což je další nedostižný mezník ženské atletiky.

Florence Griffithová-Joynerová.

Brala třetí zlato ve štafetě na 4x100 metrů a stříbro ve štafetě na 4x400 metrů, kde běžela svou první soutěžní čtvrtku v životě.

Griffithová-Joynerová se stala světovou celebritou, do atletiky přivedla showbyznys.
A pak, znenadání, na vrcholu výkonnosti, oznámila konec kariéry. Zrovna ve chvíli, kdy se zaváděly mimosoutěžní dopingové kontroly... „Mám další sny a chci se jim věnovat naplno, tak jako jsem se věnovala atletice,“ vysvětlovala Flo-Jo, která vyrostla v ghetu, měla deset sourozenců a atletiku musela v mládí na čas opustit, protože rodina neměla peníze.

Chtěla být módní návrhářkou (stála za podobou dresů basketbalového týmu z Indiany), vydávala dětské knihy (chtěla být spisovatelkou), hrála v mýdlové opeře Santa Barbara. A hlavně, stala se matkou, v roce 1990 porodila dceru Mary Ruth.

‚Prodal jsem jí růstový hormon‘

„Miluji práci s dětmi, ráda je poslouchám. A povzbuzuji je, aby se nebály jít za svými sny. Říkám jim:,Nebuďte jako já, buďte lepší,“ tvrdila. Jenže podezření z dopingového podvodu tím neunikla, kritika naopak sílila.

Už v roce 1989 řekl německému Sternu atlet Darrell Robinson, že Griffithové-Joynerové prodal o rok dříve růstový hormon. S běžkyní se potkal v televizní show, označila ho za blázna a lháře.

Jenže mělo být hůř. „Její světový rekord na stovce neměl platit,“ nechala se slyšet slavná jamajská gazela Merlene Otteyová. A Američanka Gwen Torrenceová šla v devadesátých letech ještě dál. „Její časy nám škodí. Já je neuznávám, pro mě neexistují.“

Griffithové-Joynerové nepomohl v očích veřejnosti ani fakt, že jí rady ohledně přípravy před sezonou 1988 udílel přední sprinter Ben Johnson. Ano, ten, který byl chycen na olympiádě v Soulu se steroidy v těle a musel vrátit zlato.

Ale buďme spravedliví. Griffithová-Joynerová neměla nikdy pozitivní test na doping – testování v osmdesátých letech minulého století se ovšem s dnešními kontrolami nedá srovnávat. „Kvůli pověstem o steroidech jsme ji v roce 1988 testovali vícekrát na všechny tehdy známé látky, nic jsme nenašli, byla čistá,“ nechal se slyšet po atletčině smrti šéf lékařské komise Mezinárodního olympijského výboru Alexandre de Merode.

V roce 1998, v osmatřiceti letech, Florence Griffithová-Joynerová nečekaně zemřela. Ve spánku. Mohl za její předčasnou smrt nepřiznaný doping?

Po měsíci policie uzavřela vyšetřování sprinterčiny smrti. Závěry ale nedaly jasnou odpověď. Flo-Jo se nejspíše udusila, za což mohl nečekaný epileptický záchvat (po ukončení sportovní kariéry ji předtím několikrát postihl). Vyšetřovatelé zmínili jako jednu z dalších příčin i nezhoubný cévní nádor na předním mozku, který mohl být příčinou záchvatů.

V těle se nenašly žádné současné stopy po steroidech. „Má žena prošla závěrečným testem,“ vzkázal pochybovačům a kritikům Al Joyner. „Vždy běhala s vírou. Žádné lži a žárlivé pomluvy už jí nemohou ublížit,“ řekl na pohřbu kouč Kersee.

Podezření pořád trvá

Jenže vyšetřovatelé neprovedli úplné toxikologické vyšetření, které by mohlo odhalit, zda atletka dopovala v minulosti. Odborníci na epilepsii zase hovořili o tom, že udušení během záchvatu se stává velice zřídka.

A ve výsledné zprávě z patologie se také píše o „zbytnělém srdečním svalu“. „To může, ale nemusí, znamenat užívání steroidů, testosteronu a hormonů,“ sdělil americkým médiím přední odborník na doping Mauro di Pasquale. Podle něj zpráva „zesílila podezření z dopingu“.

Podezření přetrvalo dodnes. Vždyť v osmdesátých letech minulého století masivně dopovalo množství předních atletů, v komunistických zemích včetně Československa dokonce doping organizoval stát. Kontroly byly proti dnešku téměř bezzubé. Mohl tehdy vůbec vítězit čistý atlet?

Flo-Jo běhala rychle jako vítr (podle některých s nedovolenou podporou větru), Flo-Jo měla síly na rozdávání (podle některých jí k té síle dopomohl doping), Flo-Jo záhadně a tragicky zemřela...

„Ty pochyby nikdy nezmizí. Lidi si budou věřit, čemu chtějí. Přemýšlím nad tím už nějakou dobu. Lidé nechtějí vidět, že nejdůležitější je touha a tvrdá práce. Na lidských možnostech je něco, čemu my lidé vůbec nerozumíme,“ podotkl Bob Kersee.

  • 1Diskuse
Martin Prachař

Autor

Martin Prachařmartin.prachar@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.