12. listopadu 2015 6:30 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Zdeňka Koubková,
rekordmanka, co byla mužem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Zdeněk Koubek (Zdeňka Koubková) na snímku z roku 1934. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdeněk Koubek (Zdeňka Koubková) na snímku z roku 1934. | foto: ČTK
Zdeňka Koubková žila do dvaadvaceti jako dívka, atletka a dokonce světová rekordwoman – tak ji oslavoval tisk ve 30. letech. A pak tu žil půl století Zdeněk Koubek.

O Zdeňce Koubkové, prvorepublikové sportovní hvězdě, vyšel v roce 1935 román Zdenin světový rekord. Ten měl hrdinku oslavovat, ale nastal pravý opak – román její život od základů změnil.

„Ta kniha nás, atlety ve Strakovce, pobouřila. Proto jsme se rozhodli, že Koubková už nikdy nevkročí na naše hřiště... Tušili jsme, že je to kluk! Ale až když vyšla ta knížka, došlo nám, jaký je to podvod,“ vzpomínal i po letech rozhořčený běžec Stanislav Otáhal, který závodil na berlínské olympiádě 1936.

Zázrak ženské atletiky

Narodila se 7. prosince 1913 v Paskově u Ostravy v rodině šafáře velkostatku. Od narození byla považována za děvče, byť to úplně jednoznačné nebylo. Vrozená tělesná vada rozštěp šourku se vyznačuje tím, že genitál s mužskou močovou rourou se podobá ženským stydkým pyskům a varlata jsou ukryta v břišní dutině či tříslech. Tohle ovšem víme dnes, sotva o tom slyšeli na venkově počátku 20. století.

Když se rodina přestěhovala do Brna, Zdena se v katolické sportovní organizaci Orel dala na atletiku. V sedmnácti hájila barvy Brna na mistrovství republiky. Skončila druhá v běhu na 800 m i ve skoku vysokém. Za dva roky už byla rekordmankou a mistryní Československa, a tak nadějnou atletku přetáhli do Vysokoškolského sportu Praha. Hlavním sportovištěm klubu byla Strakova akademie,dnešní sídlo vlády. V zahradě trénovala tuzemská elita atletů – Engel, Fišer, Kněnický, Hanč, Otáhal... A také Koubková, která s nimi po tréninku často a vášnivě hrála fotbálek.

Ve světových ženských tabulkách roku 1933 jí patřilo prvenství na osmistovce (2:18,8) a třetí místo na stovce (11,9). Doma měla primát i na dvoustovce (26,2), ve skoku dalekém (528 cm) a druhá byla ve skoku vysokém (145 cm). Zasvěcení tušili, že tu něco nehraje...

Například ve Zpravodaji Vysokoškolského sportu uvedli o jejím rekordu: „... ,Zdena‘ nedělala ve svém dobrém finishi žádný dojem vyčerpanosti. Uvozovky u jména nemohly znamenat nic jiného než pochybnosti o jejím pohlaví.

Za půl roku vyšel onen vzpomínaný román. Autorka Lída Merlínová líčila příběh chudé venkovské dívky, jež přijela do Prahy pracovat, po zaměstnání studuje, sportuje a díky sportovní slávě vstoupí do lepší společnosti. Má však mnoho milostných peripetií s muži.

Autorka asi věděla, že Zdena má se svým ženstvím problémy, anebo to zjistila v průběhu psaní. Svědčí o tom narážky v textu: „A nyní zde stojí v červených trenýrkách a béžové halence s velkým červeným ,V‘ na ploché rovince široké, jinošské hrudi. – Běží nádherným, mužským půlkařským krokem. Bílé zuby září ve snědé chlapecké tváři.

Stanislav Otáhal říká: „Měli jsme delší dobu podezření a chtěli poznat jisté tělesné detaily Koubkové. Ty jsou viditelné ve sprchách, že ano... Zdena totiž nikdy s atletkami do sprch nevkročila.“ Po vydání románu Koubková oznámila, že z existenčních a studijních důvodů nebude dále závodit. Stále sílící podezření se změnilo téměř v jistotu.

Nejsem žena, jsem muž

Vše potvrdilo přiznánío necelý rok později. Zdeněk Koubek: Příběh světové rekordwoman – tak se nazýval seriál, jejž ve dvaceti pokračováních otiskl Pražský ilustrovaný zpravodaj. Chronologicky vyprávěl o svém dětství, mládí, sportování, rekordech i bezradnosti a pochybnostech; také o tom, jak se potají holil, aby ho vousy neprozradily...

Tehdy již měl za sebou dva měsíce prohlídek na klinice, kde ji/ho uznali za individuum znaků převážně mužských a doporučili operaci. Poté požádal o přematrikulaci, která byla kladně vyřízena před Vánocemi roku 1935.

Úřadům však nestačilo lékařské vysvědčení, žádaly nové, které ovšem mohlo býti vydáno až po operaci. Toto rozhodnutí jej přikurtovalo 21. března 1936 k operačnímu stolu podolského sanatoria. Pak jej přivezli do mužského oddělení k lůžku, nad nímž křídou bylo napsáno: ZDENĚK KOUBEK. První cestu vykonal jako uznaný občan republiky do kanceláře atletické unie, kde složil všechny ceny, poháry, diplomy a medaile a řekl: „Pánové, úředně se oznamuje, že slavná světová rekordwoman umřela.“

Zdeněk Koubek odcestoval do USA na několikaměsíční turné přednášet o svém osudu. Po návratu do Prahy složil maturitu a oženil se. Pracoval jako úředník. Na sport nezanevřel, po válce hrál spolu se svým bratrem Jaroslavem ragby za Říčany. Zdeněk Koubek zemřel v Praze 12. června 1986, bydlel v Zahradním Městě a ještě dlouho po smrti bylo jeho jméno v telefonním seznamu...

PAVEL KOVÁŘ, Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz