18. července 2015 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Žena do nepohody, která nechtěla být na očích. Olgu Havlovou udolala rakovina

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 12Diskuse
Z filmu Olga (režie Miroslav Janek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z filmu Olga (režie Miroslav Janek) | foto: Aerofilms
PRAHA Svou nevtíravou, důstojnou střízlivostí, smyslem pro fair play, přímou povahou, nepředstíranou svobodomyslností, uměním být za všech okolností ženou do nepohody si vysloužila úctu a lásku všech.

„Neohrožená, upřímná, přirozená, pracovitá, přátelská, elegantní, pohotová, paličatá, citlivá…“ – Jak často napíše žena o ženě taková slova? Bylo to, pravda, dvanáct let po smrti Olgy Havlové, slova její dávné přítelkyně, básnířky Věry Jirousové, však potvrzují i všechna další svědectví o nepochybně charakterní ženě. 

Deset let předtím, než ji udolala rakovina, vysvětlil v Dálkovém výslechu Václav Havel, jak ve své ženě kdysi nalezl střízlivého korektora jeho potrhlých nápadů a soukromou oporu jeho veřejných dobrodružství: „Celý život s ní všechno konzultuji (posměváčkové tvrdí, že se dožaduji i souhlasu s hříchy, jimiž jí ubližuji, a že se s ní radím o problémech, které mi přináší má občasná citová odstředivost); bývá prvním čtenářem mých textů, a i když jím náhodou není, rozhodně mi je hlavní autoritou při jejich posuzování; její schopnost dávat najevo i pocity, které by mi má chorobná zdvořilost nikdy vyjevit nedovolila, mne nakonec občas chrání před vřavou světa a nebezpečím, že se v ní zcela rozplynu…“

Tehdy ještě nebyl prezidentem, většinu života s ním jeho první žena prožila coby manželka a nejbližší důvěrnice disidentova, což rozhodně nebyl život pohodlný a bezstarostný. Jak všichni, kdo ji znali, a především její muž, potvrzovali, právě její neokázalá podpora byla pro něj základní jistotou. 

Václav musel čekat

Olga Havlová

  • Narodila se 11. července 1933, zemřela 27. ledna 1996.
  • Od roku 1979 se podílela na vydávání Edice Expedice, od roku 1986 jako členka redakční rady na vydávání časopisu O divadle a od roku 1987 na vydávání samizdatového Originálního videojournalu. 
  • Za svoji charitativní práci ve Výboru dobré vůle byla v Norsku vyhlášena ženou roku 1991 a za práci pro děti převzala v létě 1995 v Nizozemsku dětskou cenu Baronka ze Země všech časů. 
  • V roce 1997 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 

Možná i proto, že Olga Šplíchalová pocházela z naprosto odlišného prostředí než on, přinesla do ne zrovna jednoduchého vztahu střízlivost, schopnost stát nohama na zemi, zachovat si chladnou hlavu a vlastní úsudek. Vyrůstala, jak se píše v jejím životopise, v „dělnickém prostředí pražského Žižkova“. Vyučila se v Baťových závodech, nějaký čas tam i pracovala a poté vystřídala různá zaměstnání: byla účetní i prodavačkou, důležité však je, že po celá šedesátá léta působila jako oblíbená uvaděčka v Divadle Na zábradlí – tam se v té době vyskytovaly mnohé pozoruhodné osobnosti, mezi nimi i Václav Havel. 

Provdala se za něj až po osmileté známosti v roce 1964, zřejmě k malé radosti Havlovy maminky, která v Olze viděla dívku starší než Václav, a ještě bez vzdělání. Když se v kavárně Slavia seznámili, bylo mu sedmnáct, učil se laborantem, a jí dvacet a napoprvé ho odmítla, že je moc mladý, řekla mu prý, ať si počká. „Tři roky nato jsme se ve Slavii potkali znova, pak mi Vašek napsal dopis a zase se mě ptal, jestli s ním nechci chodit,“ svěřila se Olga Havlová v rozhovoru v přelomovém prosinci 1989 kanadskému spisovatelovi a překladateli Paulu Wilsonovi. 

Olga Havlová s prezidentem Václavem Havlem

Hned na začátku mu vysvětlila, že nerada mluví o svém životě a o seznámení s Vaškem, protože to zní jako nějaká harlekýnka. Přesto u něj udělala výjimku a kromě jiného zavzpomínala, jak Václavu Havlovi tehdy odpověděla: „Tak jo, ale není se mnou lehké pořízení. Ukázalo se ale, že s Vaš- kem je pořízení ještě daleko těžší.“ Ať to bylo ale sebeobtížnější, až do své smrti mu stála po boku a prožívala s ním nejtěžší životní zkoušky včetně neustálého sledování a občasného věznění. Hrdost děvčete z dělnické periferie 

Uměla zatvrdit

„A zároveň to byla dobrodružka,“ míní překladatel Tomáš Vrba, který se v sedmdesátých a osmdesátých letech významně podílel na vydávání samizdatů a s Olgou Havlovou je mimo jiné také expedovali. „Už ten nápad – žít s někým, jako je Václav Havel. Těch dobrodružství bylo někdy až moc, zejména v prostředních dvou desetiletích jejich společného života, kdy si nemohli vybírat ani žánr, ani intenzitu dobrodružství. Václav šel od soudu k soudu a ve vězení mu šlo o život. Bylo to tvrdé, ale i Olga se uměla zatvrdit. Zůstala racionální, nenechala se vyprovokovat. S Václavem i bez Václava byla paní domu, v Praze i na Hrádečku, paní domů, které byly nepřetržitě sledovány a odposlouchávány, a ani to ji nezlomilo, byla rozumně opatrná, ne však ustrašená. A chránila ji hrdost – hrdost rázného děvčete z dělnické periferie: tohle na mě nezkoušejte, chlapečkové, říkal její pohled.“ 

I když nepocházela z intelektuální rodiny jako její muž, o podněty nemě- la zřejmě od dětství nouzi. Jakmile se obnovila činnost Skautu, byla prý nadšenou světluškou, hrála v žižkovském ochotnickém divadle, četla spoustu knih, asi všechno, co jí přišlo do ruky, byl to, jak říkala,„opravdový guláš braku a kvalitní literatury“. Sledovala filmové novinky, prý občas šla do kina třikrát za den, chodila do divadla a na výstavy, a když se potkala se všemi kumštýři kolem Divadla Na zábradlí, dostala se do úplně jiné společnosti. 

Také potom v manželství s dramatikem, byť pronásledovaným, byla neúnavnou hostitelkou nejrůznějších přátel z uměleckých a disidentských kruhů. Všichni na její pohostinnost a trpělivost vzpomínají s velkou láskou. „Olga musela mít božskou trpělivost,“ připomněl Tomáš Vrba. „Těch nekonečných debat, co musela vyslechnout, stovky, tisíce hodin za ta léta. Občas pravé hostiny ducha, tu a tam dějinotvorné chvíle – ale také spoustu hlušiny.“

S manželkou amerického prezidenta Barbarou Bushovou

S manželkou amerického prezidenta Barbarou Bushovou

„Olga byla velmi přirozená bytost. Na návštěvě se chovala jako doma a doma jako na návštěvě,“ vzpomínal na ni častý host na Hrádečku, spisovatel Pavel Kohout. A Milan Uhde, další pravidelný návštěvník Havlů, připomíná, že Olga se nikdy nepředváděla, prostě byla: „Měl jsem několikrát příležitost pozorovat ji obklopenou velkými společnostmi na Hradě i mimo něj. Byla vždycky sama sebou. I v době, kdy jsem od ní samé věděl, že zápasí s těžkou nemocí, nezměnila na svém vystupování nic.“ 

Snad nebudeš prezident

Pohnuté osudy

Další díly seriálu Pohnuté osudy naleznete ZDE.

To, co dostala do vínku jako dítě z dělnické rodiny, si uvědomovala: „Mně moje máma mimo jiné dala – jakoby věnem – jistou dělnickou hrdost, což pro mě znamená jedno: ať už mluvím s kýmkoli, s chudým nebo s bohatým, vždycky ho beru stejně. Buď je to dobrý, nebo špatný člověk, buď je chytrý, nebo hloupý, ale na nějaké společenské rozdíly se neohlížím,“ řekla Wilsonovi. A tuhle její zásadu potvrzují i ostatní. Vlastně se prokázala i v okamžiku, kdy se z manželky stíhaného disidenta stala první dámou. Svědkové té události vzpomínají, jak Olga svému muži prezidentství rozmlouvala, jak ještě v předvečer jeho slibu jej přemlouvala, ať si ten krok rozmyslí. 

V rozhovoru s Paulem Wilsonem se svěřila o svých pocitech na tiskové konferenci s Václavem Havlem ještě během prosincových dní: „V jednu chvíli, když ho všichni bombardovali dotazy, jestli bude kandidovat na prezidenta, se mi chtělo vstát a říct: ‚Já jsem Olga Havlová, manželka, a ráda bych jeho jménem prohlásila, že doufám, že na nic takového nedojde.‘ Když jsem to pak vykládala Vaškovi, řekl mi: ‚Kristepane, tos měla udělat! Proč jsi to neudělala? ‘ Neudělala jsem to proto, že kdykoli řeknu něco na veřejnosti, Vašek málem omdlí…“ 

Z filmu Olga (režie Miroslav Janek)
Rodinná hrobka Havlů na Vinohradském hřbitově

Nechtěla být všem na očích, nechtěla, aby se z nich stal privilegovaný pár, při vší ráznosti byla v podstatě plachá a tušila, že prezidentský úřad s sebou přinese i plno oficiálních povinností i pro první dámu, které se jí budou zajídat. Mnohé z toho se pak i stalo, ne všemu, co jí protokol předepisoval, se mínila podřídit, ne každou návštěvu chtěla doprovázet, raději by si vybírala sama, kam a s kým půjde… 

I na zahraničních cestách, kam svého muže - prezidenta doprovázela, byla někdy potíž přemluvit paní Olgu, že oficiální program se jí týká a nelze se mu vyhnout. 

Olga dobré vůle

Olga Havlová s princeznou Dianou.

Olga Havlová s princeznou Dianou.

Jako ale vždycky v životě, našla pro sebe východisko. Když už tedy musela být ženou prezidenta, využila svůj vliv na dobrou věc. Byla první, kdo se tu v polistopadové éře začal významně zabývat charitativní nadační činností. Už v dubnu 1990 založila Výbor dobré vůle a jeho aktivity zaměřila na pomoc tělesně a mentálně postiženým. Zmobilizovala solidaritu s handicapovanými spoluobčany, jež do té doby režim spíše skrýval a zamlčoval. Tak jako se samozřejmě ujala úkolů v souvislosti s Chartou 77, tak jako se coby spoluzakladatelka Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS) aktivně zajímala o osud lidí, jež režim rafinovaně ničil, tak se s velkým nasazením pustila do pomoci těm, na které kdekdo zapomínal. 

Nenajde se ani mnoho lidí, kteří by na Olgu Havlovou vzpomínali s nelibostí. I když říkala, co si myslela, netaktizovala, nikomu se nevnucovala, stahovala se spíše do pozadí a nejradši si sama přemýšlela v lese nebo na procházkách s jejími fenkami. „Setkat se s pravdivou bytostí je dar, jaký se v životě mnohokrát neopakuje,“ napsal Milan Uhde. „Byl jsem obdarován. Tak jako Olga mi už žádná hostitelka neustele.“  

S použitím citací ze vzpomínkové knihy Síla věcnosti - Respekt 2008. 

MARTA ŠVAGROVÁ
  • 12Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na Lidovky.cz