Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Pojďte Na Kopec. Za osobitým přístupem a skvělým tatarákem

Jídlo

  9:00
Vydavatel ročenky Grand Restaurant Pavel Maurer doporučuje podniky, kde se skvěle najíte za dobrou cenu. Jako první vám představí restauraci Na Kopci.

Tatarský biftek s hranolky a salátem „Na Kopci“ foto:  František Vlček, Lidové noviny

My Češi jsme poměrně dost líní na to, abychom vážili dlouhou cestu za dobrým jídlem. O Pražácích ani nemluvě. Chtějí mít vše u nosu. A hlavně aby je to nestálo moc energie a moc peněz. Vše ale musí být ťip ťop! Jinak je zle. Obecně si však musíme přiznat, že v naší zemi není zvykem to, co je běžné třeba ve Francii, Spojených státech nebo v Itálii. Lidé v těchto zemích jsou bez rozmýšlení ochotni ujet 20-40 kilometrů jen proto, aby povečeřeli ve vyhlášené restauraci, kde zaručeně dobře vaří.

V restauraci Na Kopci jsou stěny "vytapetovány" osobními fotografiemi z rodinného alba vlastníků.

Restaurace Na Kopci je umístěna – kde jinde než na kopci – nad Radlicemi v Praze 5. V životě byste do křivolaké uličky K Závěrce nevjeli, ani byste tam nešli na procházku. A pokud by se náhodou stalo, že by vás nějakým totálním omylem zavedly kroky do těchto míst, kde je jen pár vilek a nepovedených menších paneláků, stejně by vás asi nenapadlo, že stojíte před vchodem do jedné z nejvyhledávanějších restaurací v Praze.

Výběr předkrmů šéfkuchaře Tita Eliáše za 145 Kč.

Zvenku vás totiž hned trochu odpudí socialistický exteriér přízemní typizované budovy, jež se stavěly jako podle sektorového vzorníku na sídlištích, aby v nich mohly být umístěny nějaké putyky čtvrté kategorie. Nevábné podniky tu fungovaly po mnoho let, než přišli osvícení restauratéři, kteří jako by do této odlehlé lokality spadli z jiné planety. A už přes dva roky si o nich šušká celá Praha. Pokud se chcete do restaurace Na Kopci podívat, rozhodně doporučuji rezervaci. Jinak si dost možná nesednete.

Tatarský biftek s hranolky a salátem „Na Kopci“

Čím to je, že někdo někde "na kopci" předvádí takové mistrovství, že se za ním táhnou dokonce i línější čeští hosté z druhého konce města a food novináři se předhánějí v kladných kritikách? Je to jednoduché: provozovatelům se tu podařilo dokonale a přirozeně skloubit atmosféru, interiér, obsluhu a jídlo. Vypadá to velmi prostě, že? Ale mnoho podniků každoročně krachuje, protože se jim "jen" nepodaří tyto čtyři základní stavební kameny přitažlivé restaurace postavit. A nepomůže jim ani to, že často bývají umístěny na atraktivních nárožích a křižují frekventované ulice plné lidí a turistů. Žádný kšeft se nekoná, prázdné stoly, studená plotna a usínající číšníci "podpírají" svými unuděnými těly stěny podniku. Ne tak Na Kopci. Tady to vře.

Majitelé restaurace Titus Eliáš (šéfkuchař, vlevo) a Jan Turek jsou každodenně přítomni a obklopili se skvělými spolupracovníky.

Proč? Položil jsem provozovatelům několik otázek pro identifikaci úspěchu: 1. Ze dvou majitelů je pokaždé jeden přítomen – buď šéfkuchař Titus Eliáš, nebo "na place" Jan Turek. 2. Zákazníci oceňují entusiasmus, práce je pro personál zábavou a nadšení je viditelné. Nabízejí se tu současné trendy v gastronomii. Hosté uvítají i osobní přístup a neměnnou kvalitu. 3. Majitelé neinvestovali do plakátů a billboardů, ale věnují se každému zákazníkovi. 4. Obklopili se tu skvělými spolupracovníky, kteří sdílejí zapálení pro věc. 5. Obětovali na čas kamarády i manželky s dětmi – za prvních šest měsíců od otevření měli jen čtyři dny volna. 6. A čím se liší Na Kopci od konkurence? Používají kvalitní suroviny. Podávají kvalitní vína za rozumnou cenu. Jsou připraveni kdykoli hostům předvést suroviny a oblasti, odkud pocházejí. 7. Jaké je nejtypičtější jídlo? Jednoznačně tatarák "Na Kopci". Hosté si ho oblíbili pro jemnější a delikátnější způsob dochucení i formu prezentace.

V restauraci Na Kopci podávají kvalitní vína za rozumnou cenu.

Osobní přístup je vidět nejen v každodenní realitě, ale též v designu interiéru, který, jak mi říkal architekt Zdeněk Červinka (dvorní architekt interiérů mnoha podniků Ambiente Group), vznikl jako "z nouze ctnost". Stěny podniku jsou "vytapetovány" osobními fotografiemi z rodinného alba vlastníků. Takže se můžete podívat, jak ten, kdo vám vaří nebo kdo vás obsluhuje, vypadal jako malé děcko v trenkách tahající kačera na provázku.

V restauraci Na Kopci jsou stěny "vytapetovány" osobními fotografiemi z rodinného alba vlastníků.

V době vzniku podniku šlo o levné řešení, ale i kreativní nápad, jenž logicky zapadá do celkové atmosféry, kterou zde každodenně vytváří personál podniku. Kéž by bylo podobných projektů více!

Tatarský biftek s hranolky a salátem „Na Kopci“ Pět gramů okurek "Cornichon", stejné množství kaparů, šalotky, parmazánu a tři gramy čerstvých bylinek (petržel, rozmarýn, bazalka) nasekáme nadrobno, přidáme 150 gramů mleté hovězí svíčkové (nebo naškrábané nožem) a po kávové lžičce worcesteru, tabaska, dijonské hořčice, kečupu a majonézy. Smícháme a ochutíme olivovým olejem, solí a pepřem. Usmažíme hranolky a dochutíme salát (mix listových salátů, balsamico, olivový olej). "Tento můj oblíbený recept jsem okoukal v Beneluxu," říká šéfkuchař Titus Eliáš. (Tatarský biftek stojí 230 Kč.)

Autor: