28. října 2013 21:52 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pokud nenasloucháme svým oponentům, zákonitě degenerujeme, řekl Zeman v projevu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Prezident Miloš Zeman při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu uděloval na Pražském hradě státní vyznamenání. Na snímku je prezident při projevu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Miloš Zeman při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu uděloval na Pražském hradě státní vyznamenání. Na snímku je prezident při projevu. | foto: ČTK
PRAHA Při příležitosti předávání státních vyznamenání pronesl prezident Miloš Zeman proslov, kterým se však nijak nedotkl napjaté povolební situace na politické scéně. Zdůraznil odkaz prvního prezidenta Tomáše Gariggua Masaryka a okomentoval hlavně české dějiny.

"Vážený pane předsedo Senátu Parlamentu České republiky, vážený pane předsedo Ústavního soudu, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážený pane prezidente Václave Klausi, vážená paní Klausová, vážená paní Havlová, milí hosté.

Každý rok touto dobou se scházíme proto, abychom se zamysleli nad smyslem českých dějin a nad postavením našeho státu v Evropě a ve světě. Tyto diskuse jsou jistě plodné, ale něco mně v nich chybí. Chybí mi v nich jisté odosobnění českých dějin. Malá, téměř nulová závislost dějinného pohybu na jeho skutečných nositelích.

Medaili Za zásluhy udělil prezident herečce Jiřině Bohdalové.

Dovolte mi, abych připomněl jednu větu z Čapkových Hovorů s T.G.M., kde Tomáš Masaryk říká: "Bez Beneše bychom republiku neměli". A samozřejmě, že to neplatilo jenom o Edvardu Benešovi, platilo to o Milanu Rastislavu Štefánikovi a v první řadě o samotném Tomáši Garrigue Masarykovi. Byli jsme vychováváni v přesvědčení, že dějiny mají jakýsi samopohyb, že jsou neseny železnou nutností přírodního zákona, že existuje to, čemu se říká mainstream, tedy hlavní proud a že ten, kdo z tohoto mainstreamu vybočí, se nutně utopí.

České dějiny jsou spíš souboj myšlenek

Dovolte mi, abych se vrátil k Masarykově památce a připomněl vám, že to byl právě on, kdo narušoval svými myšlenkami a svojí prací onen pomyslný hlavní proud. Člověk, který se postavil proti převládajícímu myšlení, ať už to byla hilsneriáda, rukopisná falsa nebo záhřebský proces. Člověk, kterému většinová populace vytloukla okna z jeho bytu a kterého studenti při jeho přednáškách vypískali. Člověk, který v 65 letech odešel do exilu. Odešel do exilu se svým snem, se snem samostatnosti Československa a tento sen se téměř všem, takzvaně realistickým politikům, zdál jako něco naprosto nesmyslného.

ČTĚTE TAKÉ:

Přesto tento sen zvítězil. Nezdá se mi správné, abychom české dějiny chápali jenom jako souboj abstraktních idejí, zdá se mi správné, abychom těmto dějinám rozuměli jako souboji myšlenek, jejichž nositeli jsou konkrétní lidé. A proto jsem pojal dnešní státní svátek nikoli jako filozofickou disputaci o smyslu českých dějin, ale jako příběhy konkrétních lidských bytostí, kterým jsem tento den udělil státní vyznamenání.

Jsou mezi nimi lidé různých profesí, ale jedno je spojuje, zanechali za sebou dílo. Dílo za kterým, pokud se ohlédnou, něco zůstává jako vyrytá stopa v dějinách, nikoli jako stopa v písku. Jsou mezi nimi umělci, kteří rozdávali radost a úsměv a v době, kde v českém skeptickém národu často přežívá deprese, mnohdy málo odůvodněná, je právě radost a úsměv tím nesmírně cenným, co můžeme lidem dát. Jsou mezi nimi lidé, kteří dali práci, práci svým zaměstnancům, či řečeno baťovskou terminologií, svým spolupracovníkům.

Vyznamenání první třídy všem

 Podnikatel, který třebaže zaměstnává 8000 zaměstnanců, dokázal ze zisků své firmy vybudovat ve svém městě nádherné kulturní zařízení, aniž by ho k tomu kdokoliv nutil. Další podnikatel, který zdvihl z prachu svůj podnik a vrátil mu zašlou slávu. Jsou mezi nimi sportovci. Žena, jejíž světový rekord v atletice je již třicet let nepřekonán, ale také člověk, který ve svém motocyklovém sportu utrpěl četná zranění a četné, v tomto případě doslovné pády. A vždy se dokázal zdvihnout a vždy dokázal bojovat dál. Skláním se s úctou před těmito lidmi.

Slavnostní ceremonie na Pražském hradě.

Zákon o státních vyznamenáních mně umožňuje udělit medaili Za zásluhy první, druhé a třetí třídy. Kdo jsem já, abych o tom měl právo rozhodovat. Kromě toho se domnívám, že by to bylo ponižující i pro samotné vyznamenané. A proto jsem se rozhodl všem těmto lidem - 29, což je o sedm více než vloni, udělit buď medaili Za zásluhy první třídy, a dvěma z nich, kteří již tuto medaili získali v minulosti, udělit Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Přál bych si, aby naše setkání bylo projevem úcty vůči vyznamenaným. Jsou to mimo jiné tři intelektuálové, kteří mimochodem v prvním kole prezidentské volby hlasovali pro mého protikandidáta a jejichž myšlenky mne vždy rozzuřovaly, ale není nic cennějšího než názor oponenta, který vás nutí k přemýšlení.

Jak říkal Masaryk, myšlení bolí. Ale pokud jsme v zajetí svých vlastních myšlenek a nenasloucháme názoru svých oponentů, tak zákonitě degenerujeme. A stáváme se spíše fosilií než aktivně uvažujícím a aktivně myslícím člověkem.

Spory ohledně předávání medailí

Jsou, jak už jsem řekl, mezi námi lidé, kteří desítky a desítky let rozdávali lidem to nejcennější - úsměv. Jsou zde vynikající umělci světového jména. Jsou zde lékaři a já bych u jednoho z dvou vyznamenaných lékařů rád citoval jeho krásný výrok:'budu léčit prezidenta stejně tak, jako bych léčil bezdomovce.' A každý, kdo vrací lidem zdraví a život, je hoden naší nesmírné úcty. Jsou zde lidé, kteří pozdvihli český průmysl, opomíjenou oblast naší ekonomické politiky. Jsou zde lidé, kteří byli válečnými veterány v Tobruku nebo v Royal Air Force. Je zde bohužel in memoriam i poslední politický vězeň, který zemřel ve vězení.

A mohl bych tak pokračovat dál a dál a nerad bych na kohokoliv zapomněl. Ale protože můj projev by měl být co nejkratší, dovolte mi, abych skončil jednou vyznamenanou, která bohužel rovněž není mezi námi, protože zemřela den před listopadovou revolucí. Je to autorka nejkrásnějšího a nejsmutnějšího pomníku, který jsem kdy v životě viděl. Je to sousoší lidických dětí. Tato sochařka se nedožila za svého života instalace tohoto pomníku. Ale její dílo nám připomíná ony temné stránky naší minulosti, na které bychom nikdy neměli zapomenout. Mezi vyznamenanými je i symbol Pražského jara, ono krásné vzepjetí národa, které skončilo pod pásy sovětských tanků.

Věřím, že počet oceněných bude narůstat

Tak bych mohl pokračovat dál a dál a věřím, že v příštích čtyřech letech bude počet takto vyznamenaných dále narůstat a bude rezonovat s tím, jak tyto lidi zná veřejnost. V minulosti jsme byli svědky četby dlouhých životopisů. Myslím si, že lidé, které jsem vybral, žádný dlouhý životopis nepotřebují, protože svým dílem prokázali, že souzní s naší společností a jsou jí známi.

Dovolte mi, abych svůj projev zakončil ještě jednou poznámkou. U žádného z vyznamenaných nebyla strmá kontinuální cesta na vrchol. Byly zde vzestupy a pády. Byla zde zranění a byly chyby. Vždyť i Tomáš Baťa ve svém životě třikrát zbankrotoval, než se stal tím, čím byl.

Nevěřím příliš těm, kdo ve svém životě neutrpí žádný šrám. Protože i šrámy patří k životu. A jsou šrámy, které si zasazujeme svými vlastními chybami a jsou rány, které nám zasazují druzí. A mnoho z vyznamenaných muselo čelit nejrůznějším druhům závistivých pomluv. Pomluv těch, kterým říkám komentátoři. Komentátor je člověk, který s hněvem a nenávistí popisuje dílo druhých, aby zakryl, že za ním samotným žádné dílo není. A právě proto pokládám za svoji čest, že se mohu s úctou sklonit před lidmi, kteří těmto pomluvám odolali.

Dovolte mi, abych jménem vás všech blahopřál vyznamenaným ke státnímu svátku České republiky, neboť jsou to právě oni, kdo tvořili a dodnes tvoří dějiny naší společnosti.

Děkuji vám za vaši pozornost."

Lidovky.cz
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na Lidovky.cz