Čí to byl nápad, aby se Kateřina zapojila do prezidentské kampaně?
Otec: Řekl bych, že Kačenky a já jsem respektoval svobodu osobnosti.
Dcera: Když byl táta premiérem, byly mi čtyři roky a absolutně jsem netušila, kde se táta pohybuje. A teď, kdy se maminka v kampani angažovat nechce, má dost médií a toho všeho tlaku, jsem se rozhodla podpořit tátu já.
Myslíte na to, že vás otec se stane prezidentem, co pak? Ochranka, konec soukromí…
Dcera: Nemyslím, nic podobného jsem nezažila. Pokud to bude daň za to, že se tatínek stane prezidentem, tak ji beru.
Umíte si, Kateřino, představit, že byste stejně jako Alice Masaryková, která nahradila svou matku v roli první dámy, dokázala totéž? Navíc ta zvláštní paralela: sedíme v bytě, kde kdysi Alice bydlela?
Dcera: Umím. Upřímně. Dostala jsem se mezi tátův volební tým, naučila jsem se, jak to tady chodí, a věřím, že bych to dokázala.
Co by vás eventuelně zajímalo? Alice spolupracovala a přátelila se s hradním architektem Plečnikem...
Dcera: Zvláštní… i mě zajímá architektura…
Otec: Kdybych já byl První slečna, zajímaly by mě hradní zahrady, pořád mám dojem, že nejsou celé otevřené veřejnosti…
Dcera: … mluvíš, jako bych mluvila já.
Co naleznete dál v magazínu LN Pátek?
|
