Městští radní navrhují, aby částka alespoň nešla z magistrátního rozpočtu, ale z rozpočtu městské části Brno-střed, kde problémové smlouvy vznikly. Vjejím půlmiliardovém rozpočtu je desetimilionová suma ještě výraznější. „Ale protože se jedná o největší městskou část v Brně, nejde o smrtící záležitost,“ míní náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Radní včera rozhodli převést žádost ministerstva právě na Brno-střed. „Je to první nutný administrativní krok i proto, abychom zjistili jejich stanovisko,“ vysvětlil. Politici centrální městské části se k dokumentu zatím odmítají vyjádřit, protože ho neznají.
Sleva? Nepřipadá v úvahu, tvrdí ministerstvo
Současně Pospíšil přepokládá, že budou muset požádat o prodloužení lhůty splatnosti, aby měli čas vše projednat. Ministerstvo přitom nechce slyšet, že by slevilo. Pokuta 9,66 milionu padla za to, že městská část někdejší armádní pozemky u Lerchovy ulice, které dostala bezplatně pro nekomerční využití, naplánovala zastavět komerčně. „O snížení pokuty nelze požádat, což vyplývá z uzavřené smlouvy. Pokuta odpovídá evidenční hodnotě nemovitostí,“ sdělila LN Jindřiška Verešová z ministerstva obrany. A tvrdí, že až po zaplacení jsou ochotni jednat o změně omezujících podmínek.
Ani sankce od ministerstva přitom nemusí být poslední, o náhradu škody může usilovat také společnost Wilson Property, která měla polyfunkční dům s byty a obchody stavět. I ta totiž může za zmarněnou šanci, do jejíž přípravy už investovala miliony korun, usilovat o odškodnění.
Spor je o to, co v luxusní čtvrti nahradí armádní komplex Smlouvy se soukromým investorem schválili radní městské části Brno-střed v předchozím volebním období. Právníci se ale domnívají, že případná šance postihnout je a vymáhat alespoň spolupodíl na pokutě je minimální.
„Mají spravovat svěřený majetek odpovědně. Jejich odpovědnost je ale spíše v rovině politické,“ poznamenal Michal Lamparter z katedry ústavního práva a politologie brněnské právnické fakulty. Jeho kolega Stanislav Kadečka, který je odborníkem na správní právo, dodává, že ale obecně vymáhání vyloučit nelze. „Je to ale nesmírně obtížné. Existuje rozsudek Nejvyššího soudu z kauzy, kdy starosta způsobil škodu a je za ni zodpovědný. Je tu ale problém, jak prokázat, kdo je viníkem,“ poznamenal. Smlouvy totiž schvalují radní nebo zastupitelé jako kolektiv. Mimo jiné by bylo třeba dokázat, jak kdo v neveřejném rozhodování hlasoval.
Policie se už případem zabývá, zatím bez výsledku „Je otázka, zda se může jednat o trestný čin, například porušení povinností při správě cizího majetku,“ shodují se právníci. Pokud by policie řekla, kdo je za tento čin zodpovědný, v podstatě by naznačila, po kom může město vymáhat škodu. Brněnští radní zatím nezvažují, že by sami trestní oznámení podali. „I tak jde o kauzu složitou jako raketoplán, takže žádného závodu v podávání oznámení se nezúčastníme,“ zažertoval náměstek Pospíšil. Policie se ale případem zabývá. I zástupci ministerstva přiznali, že právě od policie obdrželi část podkladů. Policie případ řeší na základě podnětu lidí z Masarykovy čtvrti, kteří se stavbou nesouhlasili.