Poláci podle nich chtěli opravdové rakety a ne "okrasné rostliny", informovala dnes polská média s odvoláním na britský list The Guardian. Polští představitelé si také přáli silnější vojenskou přítomnost USA ve své zemi.
"Ve věci Patriotů je mezi námi a Poláky propast. Poláci na počátku nebyli informováni, že baterie, které u nich budou vždy na určitou dobu umístěny, nebudou vybavené opravdovými raketami," napsal v únoru loňského roku tehdejší americký velvyslanec v Polsku Victor Ashe.
Poláci podle něho očekávali, že Patrioty ve skutečnosti posílí jejich systém protiraketové obrany. "Když se (dnes již nežijící - pozn. ČTK) náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski dozvěděl, že Patrioty nebudou funkční, rozčíleně odpověděl, že Polsko očekávalo, že dostane opravdové rakety a ne okrasné rostliny," informoval velvyslanec.
Čtěte také: |
Ashe svým nadřízeným ve Washingtonu psal, že problém s raketami bez bojových hlavic je "zapeklitější". Upozorňoval, aby v této záležitosti postupovali opatrně, protože premiér Donald Tusk před polskou veřejností tvrdil, že protiraketová základna bezpečnost Polska zvýší právě díky tomu, že výměnou za ní USA v Polsku rozmístí rakety Patriot.
Rozmístění raket Patriot přislíbila Varšavě vláda bývalého amerického prezidenta George Bushe během jednání o výstavbě protiraketové základny v Polsku a radaru v Česku. Polsko mělo podle úmluvy Patrioty získat bez ohledu na to, zda se tyto plány uskuteční. Nynější šéf Bílého domu Barack Obama od projektu základny odstoupil, dodávku Patriotů ale podpořil a Američané je vždy na určitou dobu dopravují do Polska, kde se je učí ovládat polští vojáci. Rakety byly původně v městečku Morong vzdáleném jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, začátkem tohoto měsíce je američtí vojáci přestěhovali na základnu nedaleko Toruně.
Polsko si nedělalo iluze ohledně svých spojenců
Rusko, které ostře nesouhlasilo s možností vzniku součásti amerického protiraketového deštníku ve střední Evropě, nebylo nadšené ani z Patriotů v blízkosti Kaliningradské oblasti.
Podle dokumentů z května loňského roku polští politici prosili amerického senátora Carla Levina, aby Varšava dostávala informace o jednání Washingtonu s Moskvou, protože pro Polsko představuje ohrožení Rusko, a ne Írán, před kterým měl chránit Bushův protijaderný deštník.
Polsko si nedělalo iluze ohledně svých spojenců, vyplývá ze slov zástupce ředitele Úřadu pro národní bezpečnost Witolda Waszczykowského. Pochyboval o tom, že v případě útoku na Polsko NATO nějak zareaguje, protože část jeho členů, například Francie, "dává přednost slovům před činy". Podle výpovědí polského ministra obrany Bogdana Klicha z letošního února Polsko chtělo, aby na jeho území byly "na stálo, nikoliv dočasně" zvláštní americké jednotky.
