12. prosince 2016 12:40 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Poláci v Německu se bojí o dávky. Napište, že se máme zle, cituje je polský list

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 44Diskuse
Fronta na pobočce cizinecké policie (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fronta na pobočce cizinecké policie (ilustrační foto) | foto: Lidové noviny
WORMS „Napiště, že Němci nic nedávají, je tu bída a není důvod sem jezdit,“ radí Polák, který je šestý v řadě. Fronta před přepážkou Job Center (sociální a pracovní úřad v jednom) ve Wormsu na jihozápadě Německa přikyvuje, píše polský list Gazeta Wyborcza o hrozbě, že přistěhovalci z Evropské unie budou mít v Německu nárok na dávky až po pětiletém pobytu.

„Bratranec z Německa věděl, že sotva přežíváme, a tak volal, ať přijedeme. Byla jsem v šestém měsíci a Pawel byl doma s invalidním Piotrem, který se narodil s poškozením mozku. Sbalili jsme trochu oblečení, invalidní vozík, pleny, dva polštáře, peřinu a vyrazili. Pawel dostal práci, pronajali jsme si byt. Po pohovoru v Job Center jsme dostali sporák, kuchyňské skříňky, postel, dvě skříně, dva stolky a 400 eur (asi 10 809 korun) na osobu. Přispívají na nájem a platí za otop. Na dítě dostáváme 190 eur (asi 5135 korun) a Piotr má nárok na příspěvek pro opatrovatelku,“ vypráví Kasia.

Byla jsem tak pyšná na Piotrův vozík. Stál skoro 10 tisíc zlotých (asi 60 615 korun), z třetiny přispěl polský stát. Ale tady kroutili hlavami. Dostali jsme nový, přizpůsobený pro dítě. Zadarmo, jako každá pomůcka a plena pro něj.

Piotr jde do školy. Když vidím 120 vozíků v tělocvičně, kde děti tančí, smějí se a piští, rozpláču se. Každý den Piotra odváží autobus. Na vyučování včetně rehabilitace, bazénu, logopeda, terapie, kroužků. Taky smíme utratit pár tisíc eur na prázdninové či odpolední kurzy. Každý pátek jezdí Piotr na výlety. Péče o invalidní dítě je tu tak zorganizovaná, aby si rodiče mohli odpočinout.

V Polsku jsou lidé také laskaví, ale tady laskavost provázejí skutky. V Polsku návštěva lékaře končila vypsáním receptu na léky, které občas vůbec nebyly. Tady se doktor zeptá, co potřebujeme, a zařídí to. Ale kdyby dítě bylo zdravé, nebyli bychom tu. Tady stále prosíme a děkujeme. Nevím, jak dlouho to vydržím. Chci se postavit na vlastní nohy. Sním o práci v kanceláři, nechci dělat uklízečku. Ale když jsem tu před 20 lety studovala, byli Němci otevřenější a usměvavější. Asi je tu už moc cizinců, hádá Kasia.

Zalžeš a jsi vyřízený

„Ta Polka přede mnou se rozvedla s Turkem a nového partnera přihlásila u otce, a tak jako samotná matka s třemi dětmi dostává spoustu peněz,“ šeptá blondýnka z čela fronty, než musí letět k okénku.

Ewa a Jarek dostali po vysoké škole německé občanství, protože Jarek měl německé předky. „Nejdřív jsme se museli naučit německy. Zaplatili nám desetiměsíční kurz. Ale získat práci znamenalo přihlásit se do konkursu a hovořit německy perfektně. Neměli jsme šanci,“ vypráví Ewa.

„Přihlásil jsem se na pracák, ale jak mi měli něco najít, když jsem v konkursech neuspěl? Začal jsem brát podporu,“ pokračuje Jarek. „Kdo chce sociální pomoc, musí vykázat vše, co má. I auto. Na živobytí dávají asi 400 eur, stejně tak na bydlení. Platí vytápění, životní pojistku a pojištění auta, dohromady přes 800 eur měsíčně (asi 21 618 korun), plus 190 eur na každé dítě. Každého půl roku musíš sociálce ukázat výpis z účtu. Když máš dodatečné příjmy, zmenší pomoc. Jsou velmi důkladní. Jestli zalžeš, nejenže tě potrestají finančně, ale dají na černou listinu a jsi vyřízený. Zadrží dávky, nařídí vrátit přeplatek, anebo ještě hůř - dají k soudu.“

„Abychom si vydělali, založili jsme firmu a prodávali rozebraná auta do Polska. Ale byly to strašné nervy, po pěti letech jsem měla dost. A tak uklízím. To bylo to nejrozumnější, co jsem mohla udělat. Musela jsem se přizpůsobit,“ tvrdí Ewa. „Jsem šťastná, že tu děti vystudovaly a daří se jim. Dostáváme docela slušný důchod. Ale zaplatila jsem za to zdravím. Muž má deprese, anebo zuří, protože známí v Polsku jsou profesory. Ambice tady dopadnou nejhůř,“ dodává Jarek.

‚Je nás tu už moc‘

„Manžel pracoval v Německu dva roky, než mu šéf pomohl, abychom se mohli přistěhovat. Až jako rodina žijící v Německu můžeme žádat o příspěvek na bydlení. Za 60 metrů čtverečních platíme 650 eur (asi 17 566 korun), ale město přispívá 200 eury, protože nemám práci. Platí nám také telefon, televizi a internet,“ svěřuje se Dorota.

Stěžuje si, že se v bytě „mezi synagogou a polskou hospodou“ necítí dobře. V okolí je tu špína a hluk, žijí tu jen Turci, Rusové a Poláci. Němce vidí jen v neděli. Ale po čtyřech operacích zraku vidí velmi špatně.

„Ale i tak si myslím, že to stálo za to. Dětem tu bude líp. Ale my s mužem se vrátíme, jakmile si odpracuje alespoň nejmenší důchod. 700 eur nám v Polsku bude stačit,“ říká.

„To máme vyprávět, jak žít ze sociálky, aby jiní využili naše rady? To tedy ne. I tak je nás tu už moc. Jestli nám Merkelová sebere dávky, tak odejdeme s prázdnou!“ ozývá se reptání z fronty.

ČTK
  • 44Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)