Podle trestního senátu se Polednová společně s dalšími prokurátory podílela na obžalobě proti Horákové, přičemž postupovala v rozporu s tehdy platnými zákony. Předseda senátu Petr Braun tvrdí, že si byla vědoma toho, že o vině Horákové již před tím rozhodly mimosoudní orgány a že celý proces má jen vyvolat dojem zákonnosti.
Polednové hrozilo až patnáct let vězení. Žalobce jí ale navrhl jen pětiletý trest. Bývalá komunistická prokurátorka se líčení neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu.
Podle státního zástupce musela Polednová vědět, že se podílí na
justiční vraždě. Měla prý ve svém postavení dbát o to, aby se při soudním jednání využilo veškerých prostředků ke zjištění pravdy.
Jde o vůbec první soud, který je veden kvůli procesu s Miladou Horákovou, která byla jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech.
Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty.
Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve
vykonstruovaném procesu odsouzena. Podle tehdejší obžaloby měla jako hlava spikleneckého centra připravovat návrat ke kapitalismu, spolupracovat s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávat důležité informace.
