Policie nyní novou vlnu uprchlíků nečeká. V Břeclavi jim chystají stany

V Sýrii je válka, kvůli čemuž nemohou být její občané z České republiky vyhoštěni, řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Žádnou větší skupinu v úterý policie v České republice už nezadržela, šlo jen o několik lidí.

Po zadržení byli lidé z nočního vlaku ubytováni v tělocvičnách v Břeclavi a v nedalekém Hodoníně. Po prvotních rozhovorech je policie převezla do zařízení pro zajištěné cizince v České republice. „Na jižní Moravě již žádný z nich není,“ uvedla v úterý odpoledne mluvčí. Od noční akce policie na jižní Moravě další běžence nezajistila.

Ministr vnitra Milan Chovanec předpokládá, že migrační vlna, která se projevila i příjezdem dvou stovek migrantů do Břeclavi, bude teprve kulminovat. Pokud by počet běženců stoupl na tisíce, požádal by o pomoc armádu a vězeňskou službu. Do Srbska však v úterý odletěl v delegaci premiéra Bohuslava Sobotky i s nabídkou české pomoci při zvládání přílivu migrantů, mířících přes Balkán do střední a západní Evropy.

Dva dny na rozhodnutí o dalším postupu

Při osobních kontrolách se občas u běženců najdou cestovní doklady. Většina z nich je z Blízkého východu či severní Afriky, tedy z oblastí, zmítaných válkou či násilnostmi. Cizinecká policie má po zajištění běženců 48 hodin na to, aby rozhodla o dalším postupu. Syřany vyhostit nelze. Mohou v Česku například požádat o azyl. „Možností je více,“ uvedla Rendlová.

V Břeclavi chytili přes 200 uprchlíků. Změní se věznice na místo pro azylanty?

U běženců z ostatních zemí může být rozhodnuto o jejich vyhoštění, nebo mohou být předáni policii ze sousedních států, z nichž přicestovali. V zadržené skupině bylo 115 mužů, 38 žen a 61 dětí. Celkem 196 lidí je ze Sýrie, sedm z Pákistánu, pět z Afghánistánu, čtyři z Bangladéše a dva z Iráku.

Rendlová uvedla, že cizinecká policie nezaznamenala případy obchodování se syrskými cestovními doklady. Ředitel agentury Evropské unie pro správu vnějších hranic (Frontex) Fabrice Leggeri v úterý řekl, že na uprchlických trasách směřujících do západní Evropy se rozmáhá obchodování s falešnými syrskými pasy. Pomocí syrského pasu chtějí migranti údajně získat lepší postavení v rámci azylového řízení v evropských zemích.