"Je na pováženou trestně stíhat realizátory uměleckého díla," reagoval na obvinění člen výtvarné skupiny, který si říká Jan Tar. "V žádném případě jsme nechtěli dělat kriminální činnost. Myslíme si, že prostředky, které používáme, ať už jim někdo říká umělecké či jiné, by měly mluvit samy za sebe. I proto nechceme podávat vysvětlení, jak by měl někdo vnímat nějakou naši uměleckou praktiku. Interpretovat dílo nechci - od toho tady jsou jiní," řekl Jan Tar. Cílem jejich projektu bylo podle něj otevřít debatu o problematice identity a zprostředkování osobních údajů.
"Samozřejmě jsme to nedělali kvůli tomu, abychom se dostali před soud. To rozhodně nebylo naším cílem," zdůraznil.
Dále čtěte: |
Občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem vystavila skupina v polovině loňského roku v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K., kterým prý chtěla upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku.
Policie pár hodin po zahájení výstavy průkazy všech 12 členů Ztohoven zabavila a načas zadržela jednoho z umělců, který vystupuje pod jménem Roman Týc. V policejní evidenci již figuroval se změněným portrétem, na který použil kombinace podobenky své a svého kolegy. Skupina v projektu využila toho, že při pořízení občanského průkazu lze donést úředníkům již hotový portrét. Každý z umělců navíc zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou.
"Zadržení našeho kolegy je rovněž na pováženou. Podle mých informací to bylo poprvé od listopadu 1989, co policie zatkla umělce při realizaci uměleckého díla," dodal Jan Tar.
"Při žádostech o vydání průkazů úředníky uvedli v omyl," vysvětlila Zoulová, v čem tkví podstata trestného činu, ze kterého policisté výtvarníky obvinili. Skupina se kvůli zásahu policie zase obrátila se žalobou k pražskému městskému soudu.
Roman Týc měl kvůli svým uměleckým aktivitám problémy s policií a soudy již v minulosti. Za úpravu pražských semaforů, kdy kráčející a stojící figurky nahradil panáčky v komických situacích, dostal pokutu 60.000 korun. Týc se sice k akci přihlásil, u soudu ale vystupoval jako David Brudňák a říkal, že jde o jiného umělce, který je mu pouze podobný. Soud ale tehdy konstatoval, že Týc a Brudňák jsou jedna osoba.
Skupina Ztohoven je svými intervencemi do veřejného prostoru už proslulá.
 |
Nejznámější je akce Mediální realita, při níž se napojili do televizního vysílání se simulovaným atomovým výbuchem. Za dílo získali cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a Ztohoven nedostali žádný trest.
