Celoevropské statistiky úrazů na lyžích jsou alarmující. Například v Rakousku se jen loni na sjezdovkách zranilo 60 tisíc lidí, což je srovnatelné třeba s počtem zranění při dopravních nehodách.
Stop. Maximální rychlost jízdy na lyžích: 30 km/h
V každé evropské zemi s lyžařskými areály se proto snaží počet úrazů snížit, nebo alespoň zmírnit jejich následky. Třeba ve švýcarském Gstaadu snaha došla tak daleko, že na čtyřech sjezdovkách platí stejné omezení rychlosti jako na silnici: žádný lyžař nesmí jet vyšší rychlostí než 30 kilometrů v hodině, jinak mu hrozí vysoká pokuta.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dodržování nařízení kontroluje radarem speciální hlídka. "Při prvním porušení lyžaře jen poučí, že jezdí příliš rychle. Pokuty udělujeme až při opakovaném přestupku," popsal LN ředitel turistické centrály v Gstaadu Roger Seifritz.
Podle českých záchranářů ale není omezení rychlosti na sjezdovkám něčím, co by mělo nutně bránit úrazům. "Někdy může pomalu jedoucí špatný lyžař způsobit vážnější nehodu než rychlejší dobří lyžaři," namítá LN náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.
Problém je podle něj také v tom, že dnešní lyžařské vybavení umožňuje i začátečníkům dosáhnout na sjezdovkách takové rychlosti, o které se jejich předchůdcům ani nesnilo. Je to jako kdyby mladík s čerstvým řidičským průkazem sedl okamžitě do závodního auta a uháněl po silnici dvoustovkou. "I velmi průměrní lyžaři se mohou pohybovat rychlostí kolem padesáti kilometrů v hodině," tvrdí Klepš.
I když se opatření proti lyžařských úrazům v každé zemi liší, srážkám, vážným úrazům a obětem na životech zřejmě při počtu lidí na sjezdovkách se zcela rozdílnou technikou nelze nikdy úplně zabránit. V Itálii hlídají stejně jako v některých rakouských lyžařských areálech bezpečnost lyžování policejní "skipatroly", ve Švýcarsku je často omezena rychlost a v Rakousku zavedli dokonce improvizované "soudy". "V některých rakouských areálech dokonce už funguje právní služba, která se přímo na místě snaží určit viníka nehody," popisuje Klepš.
Když se srazí celebrita...
Přesto i v alpských zemích s dlouhou tradicí lyžování k nehodám dochází, a to i takovým, které mají tragické následky. Žádná statistika však obvykle nevyvolá takovou pozornost, jako když se na sjezdovce zraní politik či známá celebrita.
Před dvěma roky například obletěla celý svět zpráva, že se ministerský předseda německé spolkové země Durynsko Dieter Althaus srazil na rakouském svahu se slovenskou lyžařkou. Slovenka, která byla stejně jako politik velmi dobrou a zkušenou sjezdařkou, srážku nepřežila. Při lyžování se vážně zranili i bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger, bývalý předseda rakouských lidovců Erhard Busek či bývalý rakouský ministr zahraničí Alois Mock. Na Slovensku skončil po lyžařském úrazu v nemocnici bývalý premiér Mikuláš Dzurinda.
Nehodám se sice nedá nikdy úplně zabránit, dobré lyžařské vybavení, zejména helma, ale může jejich následky výrazně zmírnit. A kolikrát uchránit před tragédií. "Jestliže nehoda na sjezdovce skončí zraněním hlavy a lyžař přitom nemá helmu, ve většině případů se jedná o zranění vážné až tragické," řekl LN Jiří Oupický ze šumavské horské služby. Například v Itálii platí povinnost nosit helmu pro všechny děti do 14 let.
