Úkony trestního řízení policie zahajuje „k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“. Prověřování může skončit sdělením obvinění, ale například také odložením věci, pokud policisté dojdou k závěru, že v daném případě nejde o podezření z trestného činu.
Trestní oznámení poslala státnímu zastupitelství počátkem letošního února Česká pirátská strana, a to kvůli podezření, že některé státní společnosti a příspěvkové organizace platily Kleslové, aniž pro ně reálně vyvíjela činnost. Server Neovlivni.cz už předtím napsal, že jiné - anonymní - oznámení ohledně Kleslové obdrželo pražské vrchní státní zastupitelství, které jej postoupilo rovněž na Prahu 4.
Podle pražských pirátů působila právnička Kleslová mimo jiné ve firmě ČEZ, Českých drahách, Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) a ve firmě Čepro. Měla pro ně vykonávat služby právní konzultantky. Piráti z otevřených zdrojů zjistili, že od SŽDC dostávala Kleslová v roce 2014 po dobu asi půl roku 94.000 korun měsíčně, od ČEZ 70.000 a později 100.000 korun měsíčně. Státní firmy tak mohly nehospodárně vynaložit až miliony korun, tvrdí strana.
„Domnívám se, že jsem nikdy nic neudělala v rozporu se zákonem. Nikdy jsem na rozdíl od jiných politiků nebyla z ničeho obviněná,“ reagovala v minulosti Kleslová. Trvá na tom, že její příjmy zcela odpovídaly práci, kterou pro firmy odváděla.
Někdejší vlivná osobnost hnutí ANO se po zveřejnění informací v médiích postupně vzdala všech veřejných postů. Kvůli smlouvě s ČEZ, kterou kritizoval i předseda ANO Andrej Babiš, odešla loni z nejvyššího vedení hnutí, později rezignovala i na post předsedkyně pražského ANO a vzdala se funkcí v orgánech pražských firem. Skončila i ve funkci starostky Prahy 10.
