S informací přišel jako první server iDNES.cz. Hrob Anežky Hrůzové měli Bartoš se Zemánkem navštívit v březnu 2015. Kromě místa jejího posledního odpočinku navštívili oba muži i místo, kde byla o Velikonocích v roce 1899 zavražděna.
Rada rozhodla: Vystoupení Ortelu na slavících nebylo nezákonné |
Na místě pak položili fotografii Hrůzové s popiskem. Na něm mimo jiné stálo: „ Její smrt český národ semkla a naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka totiž nebyla dostatečně vyřešena.“ Pod tento text se podepsali právě Bartoš se Zemánkem. Fotografii z Polné poté zveřejnili.
Trestní oznámení podal brněnský radní Michal Doležal z hnutí Žít Brno. Podle něj je text antisemitistický, podněcuje rasovou nesnášenlivost a vybízí k řešení židovské otázky, což je termín spojený s holokaustem a s úmyslným a systematickým vyvražďováním Židů.
Anežka Hrůzová byla zavražděna 29. března 1899. Z její vraždy byl obviněn a následně i odsouzen Žid Leopold Hilsner. Ve své době kauza způsobila rozruch a zvedla velkou vlnu antisemitismu v českých zemích. Tato doba je nazývána mezi historiky hilsneriádou. Mezi několika málo zastánci Leopolda Hilsnera byl i tehdejší profesor sociologie a budoucí první Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
