Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Policie zaplatila za odposlechy půl miliardy. John jich chce ještě víc

Česko

  16:30
PRAHA - Ministr vnitra Radek John (VV) chce policistům povolit více odposlechů. Na druhou stranu za ně nehodlá operátorům platit.

Odposlechy na denním pořádku foto: Shutterstock

To číslo vypovídá za vše: v roce 2008 policie denně napíchla v průměru telefon osmi podezřelým lidem. Mobilním operátorům za to zaplatila okolo 160 milionů. Ani to však novopečenému šéfovi vnitra nestačí.

Plánuje proto, že rozšíří počet trestných činů, u kterých lze "policejní uši" použít. "Minulé vlády umožnily, že odposlechy je možné nasadit jen u případů, které mají sazbu od deseti let. Tím se komplikuje vyšetřování hospodářských kauz," míní John. Chce proto umožnit policii, aby je mohla nasadit u činů, kde pachatelům hrozí 8 let.

Čtěte více:

Změnu v legislativě chce John navrhnout ještě do konce října.
Ministr ale zároveň oznámil, že nehodlá nadále operátorům za pořizování odposlechů platit. Jen v letech 2006 až 2008 policii tato služba stála půl miliardy. Změnit by to měl návrh novely zákona o elektronických komunikacích.

Na návrhu zatím pracují právníci z vnitra. Ti musí celý návrh ještě prodiskutovat s ministerstvem průmyslu a obchodu, do jehož gesce zákon spadá.

Také čtěte:

Více odposlechů? Ministerstvo průmyslu je proti
Tady by však mohli narazit. vedení resortu se totiž domnívá, že finanční zátěž, vzniklá pořizováním odposlechů, nemůže jít k tíži operátorů. "Analogicky bychom se mohli ptát, zda nemá policie dostávat benzin zadarmo, když jede k zásahu," míní mluvčí Pavel Vlček.

Vnitro se k celé věci nechce vyjadřovat. "Je to věc jednání ministrů, aby se dohodli, jestli budou šetřit," reagoval mluvčí Jiří Reichl. Samotní mobilní operátoři se proti novince pochopitelně bouří. Argumentují tím, že když policie nebude muset za odposlechy platit, tak dojde k jejich zneužití. Zvažují i žaloby.

Potírat zločin může, sbírat data o všech nikoliv

Sběr citlivých dat musí být pod kontrolou, říká Filip Pospíšil, expert organizace Iuridicum Remedium.

LN Smí policie uchovávat údaje o projíždějících autech, i když se jejich řidiči ničeho nedopustili?
Pokud policie tyto záznamy systematicky uchovává, považuji to za skandální, protože je to v rozporu se zákonem. V jednotlivých případech na to nárok má. Něco jiného je ale sledování konkrétního pachatele a něco jiného systematické sledování předem nevybraného vzorku lidí.

LN Může to být nebezpečné?
Pochopitelně. Může například selhat někdo od policie a zjišťovat si tyto údaje soukromě. Může s daty dokonce obchodovat a ta se tak mohou teoreticky dostat i do rukou organizovaného zločinu. Pak je tu ale ještě celospolečenské riziko.

Ti, kteří mají ze zákona zmocnění s těmito daty nakládat, by to měli dělat jen v opodstatněných případech a zároveň by měli být pod kontrolou. Pokud je tato rovnováha porušena, jde o ohrožení zásadních demokratických principů společnosti.

LN Jak by mělo nakládání s těmito daty ideálně vypadat?
Jedna věc je technická ochrana. Data je nutné šifrovat a mělo by být zabráněno jakýmkoliv přístupům z venku. Další rovinou je co největší omezení bezvýběrového sběru a zpracování údajů. Pokud chce policie zcela legitimně zjišťovat, kdo jede rychle, tak systém musí být nastaven tak, aby nabral jen data, která jsou k tomu nezbytná. Vše ostatní musí být okamžitě smazáno.