Taktika „skupinkování“ neonacistům v sobotu nevyšla. Dorazilo jich totiž tak málo, že si s nimi policie velmi snadno poradila.

PRAHA Poslední dva týdny žilo české hlavní město přípravami na 10. listopad. Na tento den si totiž neonacisté navzdory úředním zákazům naplánovali masivní pochod bývalou židovskou čtvrtí.

Obavy z násilných střetů a výtržnictví se nakonec nepotvrdily. Celá akce spíše skončila dřív, než stihla začít. Neonacistů totiž navzdory odhadům dorazilo jen minimum. Mezi demonstranty z řad krajní pravice navíc chybělo takzvané tvrdé jádro, na které se policie především připravovala. Celá akce se tak nakonec omezila jen na špatně organizovaný protest několika skupinek „mladých chlapců v kanadách“.

Podle politologa Miroslava Mareše, který se zabývá extremismem, se pravicoví radikálové polekali tušené přesily v podobě policejních kordonů a davu demonstrantů z řad krajní levice.

Báli se, aby nedostali

„Řada z nich si byla vědoma toho, že celá ta akce neproběhne podle jejich představ. Obávali se, aby nepřišli k osobní újmě,“ říká Mareš. „Vzhledem k tomu, jak celá akce byla medializovaná, se jevilo, že proti nim policie tvrdě zasáhne. A tak ji zavrhli předem,“ uvedl politolog.

Neonacisté, kteří nakonec do Prahy dorazili, zvolili taktiku takzvaného skupinkování. Ta byla původně vlastní jejich názorovým oponentům - krajní levici. Účelem je vytvořit v různých částech města skupiny tak, aby zmátly policii.

Kvůli nízké účasti však neonacistům tento postup nevyšel. Policie byla ve výrazné přesile, a tak si s nimi rychle poradila. Podle Mareše se však dá očekávat, že na nějaké příští akci neonacisté taktiku skupinkování zopakují.

„Pokud bude akce opět zakázaná, extremisté budou zřejmě volit taktiku takovýchto rozdrobenějších aktivit, aby si dokázali, že dokážou systém přelstít. Zvolí takovou taktiku, aby neúspěch ze soboty překonali,“ konstatoval politolog, který se byl v centru Prahy na očekávaný pochod podívat.

Místy podle něj docházelo spíše k paradoxní situaci, kdy policie neonacisty bránila proti přesile stoupenců extrémní levice.

Stát by měl nyní podle politologa zapracovat na zákonech a opatřeních, které umožní akce podobné té sobotní snáze zakázat. „Vytlačování a obkličování skupinek policie zvládá dobře, to jsme v sobotu viděli. Důležité ale je, aby policie měla jasné právní mantinely, co si může a nemůže dovolit,“ domnívá se Mareš.

Sympatizantů neonacistického hnutí podle Mareše v posledních letech mírně přibylo. Jeho členové jsou v kontaktu s podobnými hnutími v Evropě a pomýšlejí na vstup do politiky. „Snaží se scénu přizpůsobit dlouhodobým trendům, kdy se budou profilovat jako antisystémová, ale přijatelná část politického spektra,“ říká Mareš. Jejich šance na volební zisk jsou však podle něj mizivé.