Zahraniční voliči měli celkem dva týdny na to, aby se vyjádřili předem. V Turecku se o změně ústavy bude hlasovat až v neděli 16. dubna. Jen v Německu se k urnám dostavila polovina z téměř půldruhého milionu oprávněných voličů. To by samo o sobě bylo rekordní číslo oproti posledním parlamentním volbám v listopadu 2015. Nejsou do něj přitom započítány další země, které mají více či méně početnou tureckou menšinu.
Turecko chce před referendem znovu agitovat v Německu. ‚Turkofobii‘ navzdory |
Možnost hlasovat v tureckém referendu na dálku měly po celém světě skoro 3 miliony Turků, tedy 6,5 procenta ze všech oprávněných voličů. Podle ministra obchodu Bülenta Tüfekçiho vyjádřilo svůj názor celkem 1,24 milionu Turků žijících v zahraničí.
„V konečném důsledku budou jejich hlasy moct významně ovlivnit výsledek celého referenda,“ uvedl pro turecký list Daily Sabah předseda výboru pro lidská práva v tureckém parlamentu Mustafa Yeneroğlu. Vyjádřil tak přesvědčení vládnoucí strany i prezidenta, že právě těmto voličům bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost.
O tom, jak Turci v zahraničí hlasovali, existují rozdílné předpoklady analytiků. Shodují se však na tom, že vysoká účast pramení z vyhrocené kampaně v evropských zemích, kde nebylo některým ministrům turecké vlády povoleno pořádat shromáždění na podporu prezidentovy snahy změnit ústavu.
„Antidemokratické tlaky motivovaly Turky v zahraničí, aby šli k volbám. Myslím, že to ale posílilo skupinu, která je pro změnu ústavy, ačkoliv se evropští představitelé stavěli proti ní,“ uvedl pro turecký list Daily Sabah Ozan Ceyhun, který v minulosti zasedal v Evropském parlamentu za německou sociálnědemokratickou SPD.
Úředníci se bojí říct ne
Hlasovací urny tento týden odcestují do Turecka, kde je pod dohledem volební komise otevřou a přepočítají zástupci všech stran, vládní i opozičních. Podle většiny tureckých analytiků je předpokládaný výsledek referenda stále těžko odhadnutelný.
Podle serveru Turkish Minute je ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu přesvědčen, že pro změnu ústavy se vysloví přes šedesát procent hlasujících. Vychází přitom ze stoupajícího trendu v některých průzkumech. „16. dubna to bude poslední rána pro všechny zrádce,“ řekl ministr.
  |
Podle šéfa turecké agentury veřejného mínění Sonar Hakana Bayrakçıho však průzkumy neodráží přesně rozložení nálad ve společnosti. Státní zaměstnanci se podle něj bojí veřejně přiznat, že budou volit „ne“. Bojí se totiž o svoji práci.
„Žádná agentura není schopna zjistit, co myslí asi 4 procenta lidí, tedy státní zaměstnanci,“ uvedl Bayrakçı pro server Turkish Minute. Mohou prý navíc existovat i další lidé, kteří neřeknou v průzkumu svůj názor. Ve skutečnosti tak je podle něj tábor stoupenců prezidenta jeden až dva procentní body za jeho oponenty.
Erdogan: Evropu poženeme k odpovědnosti
Sám Erdogan se však nenechá rozhodit. Je přesvědčen, že v referendu zvítězí a ukáže tím „rozpadající se“ Evropské unii, že ji nepotřebuje. Na nedělním mítinku ve třetím největším městě, Izmiru na pobřeží Egejského moře řekl, že diskuze o vstupu Turecka do EU bude znovu na stole. Vyvolal tím další pochybnosti o touze Turecka setrvat u přístupových jednání.
‚Frau Hitler‘. Turecký list nakreslil Merkelovou jako nacistického vůdce |
„Evropa zaplatí za to, co udělala,“ řekl podle německého webu Deutsche Welle prezident s tím, že Turci žijící v Evropě byli v posledních týdnech utlačováni a ponižováni. „Dá Bůh, že Evropu poženeme k odpovědnosti,“ dodal Erdogan.
Že svá slova myslí vážně, dal najevo dodatkem o obnovení trestu smrti, který prosadí po úspěšném nedělním referendu. Takový krok by automaticky znamenal konec přístupových jednání do EU.
„Před stoletím o nás říkali, že jsme ‚nemocným mužem‘ Evropy. Teď je jím EU,“ připomněl příměr používaný na začátku dvacátého století v souvislosti se zaostalou Osmanskou říší. Evropu podle něj oslabuje brexit a růst populismu a euroskepticismu, které se projevují na ekonomickém úpadku.
Už v minulých týdnech nešel turecký prezident daleko pro ostrá slova na účet Evropanů. Po zrušení mítinků tureckých ministrů v Nizozemsku či Německu přirovnal jejich rozhodnutí k nacistickým praktikám.
