29. dubna 2011 17:29 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Popelka nemusí být jen pohádka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Popelka - Adéla Pollertová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Popelka - Adéla Pollertová | foto: Reprofoto
PRAHA Balet Národního divadla v Praze představil extravagantní nastudování Popelky, kterou choreograf Jean-Christophe Maillot původně připravil pro soubor Les Ballets de Monte Carlo v roce 1999.

Maillotova verze Popelky zachovává základní osnovu pohádky bratří Grimmů, ale zásadně vyhraňuje charaktery postav. Je psychologickou interpretací známého příběhu, což dovoluje hledat a nacházet "úplný základ pocitů, emocí, fantazie a jednání". Podle Carla Gustava Junga jsou pohádky vyjádřením vnitřního, opravdového "jádra" člověka a zachycují vědomé i nevědomé situace ze života.

Maillotova analýza Popelky

S těmito symboly a archetypy Maillot cíleně pracuje a převádí je do podmanivé divadelní reality. Jeho analýza Popelky odkrývá řadu významových odkazů, které ocení dospělí; děti pak mohou obdivovat svět fantazie a snů zachycený ve výjimečné vizuální podobě.

V Maillotově verzi zaujímá významný prostor vztah Otce a Matky – v úvodní scéně Popelka drží v ruce bílé matčiny šaty a ve vzpomínkách v nich vidí tančit svou matku s otcem. Matka je zde současně personifikována do postavy Víly, která přináší Popelce pozvání na ples.

Popelka - Adéla Pollertová

Maillot všechny figury vykresluje ve výrazných pohybových strukturách – pro každou z nich nachází přesvědčivý pohybový ekvivalent. Macecha se Sestrami jsou zosobněním zla, falše a poťouchlosti, Popelka je radostná i trpící, Otec podléhá vlivu Macechy a v sentimentálních vzpomínkách se navrací k Popelčině matce.

Scéna ze zvlněných paravánů

Výtvarné zpracování je detailně promyšlenou vizuální hrou kreativně pracující s barvami a světlem. Do základní černobílé kombinace jsou přimíchávány další témbry, které dokreslují atmosféru daného výjevu. Po scéně se přemísťují bílé, zvlněné paravány vymezující změnu obrazů a prostředí.

V jedné chvíli se otočená zástěna stává zrcadlem, před nímž se producírují Macecha se Sestrami a kochají se nezvyklými plesovými róbami. Mají obvázané hlavy, přiléhavé korzety a sukně s výraznými detaily – stylizovaná fialová krinolína Macechy připomíná svým tvarem ocas štíra.

Víla věští Popelce nemilou budoucnost

Maillot dodává svému příběhu nejen vybroušenou výtvarnou, ale také taneční podobu. Popelka je ve svém projevu nejspontánnější, emočně nejupřímnější a prostá; gesta Sester a Macechy jsou excentrická, pichlavá a skvěle vystihují jejich nesnesitelné nátury.

Přebírání hrachu v Národním

Sergej Prokofjev: Popelka
Choreografie a režie: Jean-Christopher Maillot
Dirigent: David Švec
Kostýmy: Jérôme Kaplan
Scéna: Ernest Pignon–Ernest
Světelný design: Dominique Drillot
Národní divadlo, premiéra 14. a 15. 4.

Servilnost správců zábavy – Organizátorů – je vyjádřena v pohybové nadsázce a karikatuře s výraznou mimikou. Princ a jeho čtyři kumpáni pak představují dekadenci a úpadek, jsou zhýčkáni a znuděni dvorskými manýrami. Stejně zkažená je také dvorská společnost.

Do ní vstupuje po schodech Popelka s pozlacenýma nohama, které hltavě sleduje Princ jako erotický fetišista. Svou vyvolenou pak nehledá podle ztraceného střevíčku, ale podle krásných, pozlacených chodidel.

Škála emocí a nálad

Maillotova interpretace Popelky přináší bohatou škálu emocí a nálad. Od spontánního pohybu, klasických prvků až po vtipnou parodii, jakou je scéna, v níž Víla Popelce ukazuje její budoucnost a pohybová karikatura odhaluje překvapivé nedostatky hrdinů.

Maillot stále překvapuje – jeho tvarování pohybu má neuvěřitelně proměnlivou dynamiku a intenzita prožitků je zachycena v adekvátním tělesném výrazu. Kromě Popelky jsou všechny tanečnice na špičkách (o to více pak vyniká Popelčina střídmost), tanečníci provádějí náročné skokové výměny.

Maillotovo neoklasické tvarování je velmi progresivní, nápadité a plně vystihuje novátorské vymoženosti Prokofjevovy partitury – její temperamentnost, lyriku a nespoutanou invenci. Maillotova Popelka je zkrátka obdivuhodná svou překotnou invencí a její poetický závěr se nezapomenutelně vrývá do vaší paměti.

Nekonvenční taneční party

Tanečníci Baletu Národního divadla pronikli do taneční nekonvenčnosti svých partů – v roli Popelky se představily Adéla Pollertová a Jade Claytonová.

Samotná fyziognomie tanečnic dává postavě rozdílnou energii – Pollertová je expresivní v projevu a Popelku vykresluje ve větším kontrastu nálad; Claytonová je ve svém hereckém projevu o něco introvertnější a své pocity více promítá do gestiky a samotného pohybového tvaru. Michaela Wenzelová v roli Macechy plně využívá svých fyzických dispozic a postavu výrazově jasně zabarvuje.

Tereza Podařilová v téže roli více splývá s charakterem své postavy a dodává jí milimetrově odstíněný výraz. Vynikající výkon předvádí Zuzana Šimáková v roli Matky/Víly – zachycuje vážné i rozverné stránky své postavy, je technicky a výrazově perfektní a dokonale provádí jemné vlnění paží, které jejímu partu dominují.



Lucie Derscényiová, taneční kritička
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.