Od Nového roku neexistuje žádná lhůta, do kdy mohou o vyškrtnutí z rodného listu usilovat. Původně na to měli jen šest měsíců od chvíle, kdy se dozvěděli o narození dítěte. Zákonodárcům se za rok a půl od chvíle, co ústavní soudci lhůtu zrušili, nepodařilo zákon o rodině znovelizovat a dostat do něj novou lhůtu, tentokrát tříletou.
„Ustanovení o šestiměsíční popěrné lhůtě je sice od 1. 1. 2012 neplatné, nicméně to neznamená, že by od začátku tohoto roku přestaly brát soudy v potaz jakékoliv lhůty, respektive že by otcovství mohlo být popřeno kdykoliv,“ sdělila LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
Neexistuje žádná lhůta
Ministerstvo argumentuje tím, že od 1. ledna musí soudy intenzivně posuzovat, zda žaloba otce obstojí z hlediska přiměřenosti zásahu do práv a zájmů jiných osob, tedy především dítěte. Současná situace by se tedy dala popsat následovně. Soudy by nyní neměly odmítnout žádného otce, který podá žalobu na popření otcovství, a to i když už propásl šestiměsíční lhůtu. Jednoduše proto, že žádná lhůta právě teď neexistuje. Podle odhadu poslance Pavla Staňka (ODS) by novela měla začít platit od dubna.
ČTĚTE TAKÉ: |
Do té doby je otázkou, a to už je případ od případu jiné, jaký vztah má otec s dítětem. Zda se s ním třeba už deset let nestýká a jen platí alimenty, nebo zda jsou spolu naopak stále v kontaktu. „V hypotetickém případě, kdy otec dítě vůbec nezná a pouze na něj platí alimenty, je tak reálné, že by vyškrtnut byl,“ připustila přední česká odbornice na rodinné právo a děkanka olomouckých práv Milana Hrušáková.
V novele zákona o rodině, která nyní leží v Senátu, stojí, že otcovství lze popřít šest měsíců od chvíle, kdy se muž dozví, že není biologickým otcem, zároveň ale dítě nesmí být starší než tři roky. V novém občanském zákoníku, který by měl platit nejdříve od roku 2013, je lhůta ještě delší, šestiletá. To vše v případě, že se jedná o manžela či exmanžela.
Lhůta šesti měsíců platí pro nesezdané páry
Jinak je to u nesezdaných párů. U nich se pro otce nic nemění a lhůta zůstává šestiměsíční. Tento fakt ale otce partnery, kteří zjistili, že nejsou biologickými otci, neodradil. I ti se rozhodli díru v zákoně využít, jak zjistily LN. „Vímo dvou případech, kdy takoví otcové podali na soud v Praze a Vyškově žaloby na popření otcovství s argumentací, že není lhůta,“ řekla právnička a dcera zmíněné olomoucké děkanky Milana Hrušáková.
Stát to způsobil, tak ať zaplatí V případě, že by skutečně některý soud posvětil v této době, kdy neplatí žádná lhůta, vyškrtnutí otce z rodného listu, může mít stát na krku další problém. Dítě či matka by se totiž mohly pokusit zažalovat stát kvůli tomu, že díru v zákoně způsobil.
„To by byla pěkná kauza. Je pravda, že za současný stav může parlament,“ komentuje děkanka Hrušáková. Matka či dítě by mohly žádat od státu náhradu škody.
Lhůta se prodlouží jen (ex) manželovi:* Popřít otcovství šlo původně pouze šest měsíců od chvíle, kdy se muž dozvěděl o narození dítěte. Obvykle tedy ode dne jeho narození. Po vypršení lhůty už se téměř nešlo z povinností, které z otcovství plynou, vyvázat (například placení výživného). * Ústavní soud v červenci 2010 rozhodl, že šestiměsíční lhůta je krátká. S platností od 31. 12. 2011 lhůtu zrušil, čímž dal za pravdu jednomu z otců, který se u soudů neúspěšně pokoušel popřít své otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství. Že syn není jeho, se dozvěděl, když mu byl rok. Test DNA jako důkaz soudy nevzaly v potaz a argumentovaly překročením šestiměsíční lhůty. * Novela zákona o rodině umožňuje popřít otcovství až do tří let věku dítěte. Od chvíle, kdy se muž dozví, že není biologickým otcem, na to má maximálně šest měsíců. Schválena by mohla být v dubnu. Občanský zákoník, který by měl platit nejdříve od roku 2013, přidává ještě tři roky. Popřít otcovství by tedy šlo až do šesti let věku dítěte. * Změna zákona ovšem nepotěší všechny muže. Ústavní soud totiž rozhodoval ve věci manžela. |
