Novela byla poprvé představena včera v Britském filmovém institutu v Londýně, kde bude i herečka Claire Bloomová, která hrála ve filmu tanečnici a které je kniha věnována.
Kniha byla po desetiletí v Chaplinově archivu a vychází až nyní, kdy k tomu dala rodina souhlas. Z rukopisných i strojopisných částí jí sestavil Chaplinův životopisec David Robinson, který jí také opatřil předmluvou a vysvětlivkami.
"Kniha nebyla dosud publikována, protože rodina byla trochu opatrná... Postupně ale nabyli přesvědčení, že vydání je dobrý krok," řekla spoluředitelka Chaplinova projektu v Cineteca Cecilia Cenciarelliová.
ČTĚTE TAKÉ |
Podle listu The Guardian jde o temné nostalgické dílo, které se zabývá stejným příběhem jako film - alkoholickým stárnoucím klaunem Calverem, který zachrání před sebevraždou mladou tanečnici. Novelu napsal Chaplin ještě před scénářem filmu. Celý příběh rozšiřuje a prohlubuje a ukazuje, jak se v té době autor cítil, napsal list.
Podle Cenciarelliové se novela na rozdíl od filmu zabývá i tím, "proč měl Calvero noční můry, proč je tak zklamaný svou kariérou". Více než film si prý všímá i "vztahu umělce a jeho publika a smyslu umění".
Příběh odráží Chaplinovy pocity z období mccarthismu
Světla ramp byl poslední snímek, který Chaplin natočil v roce 1952 v USA před tím, než mu americké úřady zakázaly vstup do USA kvůli údajným sympatiím ke komunismu. Když Chaplin novelu Footlights psal, "zažíval v Americe těžké období", řekl Robinson. "Byl velkým cílem pro (šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování FBI) J. Edgara Hoovera..., který byl úspěšný do té míry, že velká část Američanů se proti Chaplinovi otevřeně obrátila. To byl pro něj šok, protože 30 let byl nejmilovanějším člověkem na světě. Tyto pocity se odrážejí v Calverově příběhu," řekl Robinson deníku The Guardian.
Po roce 1952 nesměl v Hollywoodu dál natáčet. V rodné Británii pak natočil své dva poslední filmy, Král v New Yorku a Hraběnka z Hongkongu. Jinak se usadil se ve Švýcarsku poblíž Ženevského jezera, kde jako osmaosmdesátiletý o Vánocích roku 1977 zemřel. USA ho mezitím v roce 1972 rehabilitovaly a filmová akademie mu udělila speciálního Oscara. Celý život však byl Chaplin občanem Velké Británie, v roce 1975 ho královna povýšila do rytířského stavu.
Chaplin měl zálibu ve zvláštních slovech
"Je úžasné, že člověku, který chodil za celý život do školy jen šest měsíců, se podařilo stát se spisovatelem," řekla Cenciarelliová v souvislosti s Chaplinovým dětstvím v Londýně v neutěšených podmínkách.
Podle Robinsona autor nikdy nezamýšlel, aby byla novela publikována. "Bylo to něco naprosto soukromého ... psal to pro sebe," řekl.
Novela také ukazuje, jaký "požitek měl tento samouk ve vytříbených a zvláštních slovech", řekl Robinson. "Když se mu nějaké slovo zalíbilo, rád ho používal, i když to nebylo pro danou situaci úplně přesné," dodal Robinson. Přesto ale podle něj Chaplin "píše úžasně". "Na filmu pracoval tak, že to zkoušel znovu a znovu, dokud nebyl s výsledkem spokojený. A stejné je to i s touto knihou. Je to dobré čtení. Zvláštní, ale dobré," prohlásil," Chaplinův životopisec.
