Titulní stránka s nápisem Obstarožní socialisté opět míří k moci, článek s názvem Burani jdou k moci. Takto nevybíravě se časopis Reflex ve svém aktuálním vydání navezl do české levice – zejména do bývalých či současných sociálních demokratů. V článku se redaktor týdeníku zaměřil na vzhled a chování levicových expremiérů Miloše Zemana (dnes SPOZ) či Jiřího Paroubka (dnes LEV21), ze současných hlavních představitelů ČSSD pak například jejího předsedy Bohuslava Sobotku a místopředsedy Michala Haška. A porovnal je s jejich západními kolegy Tonym Blairem, Gerhardem Schrödrem či Billem Clintonem. V konfrontaci čeští politici dopadli jako „sedláci u Chlumce“.
Článek se odvíjí od otázky: Proč sociální demokraté stále vzbuzují lítost? A proč někteří členové ČSSD stále vypadají a mluví jako politbyro komunistické strany? Podle jeho autora se přitom v Německu, Velké Británii či v USA levicovým lídrům podařilo získat sympatie veřejnosti a image moderních politiků. „Pohled západně od nás ukazuje, že to může být právě levice, kdo má odvahu provést klíčové reformy, vnést do politiky ducha modernity a nadchnout veřejnost pro změnu,“ píše se mimo jiné v článku.
U současné „elity“ sociálních demokratů, jako jsou Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Jeroným Tejc, zase Reflex vidí problém v tom, že se tito politici učili od „starých“ poslanců, a působí proto jako „staří-mladí“. „Když už Sobotka zkusil před parlamentními volbami v roce 2000 nabýt zkušenost mimo Lidový dům a Parlament, dostal hned pěstí,“ dočteme se v článku.
Co Reflex mimo jiné napsal o bývalých i současných výrazných tvářích ČSSD?
- O Miloši Zemanovi. „Když Zeman vyhrál v roce 1998 volby a představil svou vládu, zavládlo mezi všemi, kteří chtěli rychle zapomenout na komunismus, zděšení: on i jeho ministři připomínali defilé politbyra normalizační KSČ, jen bez tuzexové bezstarostnosti. A to zvenku i zevnitř: často muži za zenitem sil, s mastnými přehazovačkami na hlavě a navlečení v oblecích divných střihů i barev mluvili jako kádry státních závodů.“
- O Stanislavu Grossovi. „Méně osvíceně vyhlížející třicátník se slabostí pro peníze se nakonec choval hůř než všechny komunistické kádry dohromady. Falešné kabelky jeho manželky Šárky radši ani nepočítám.“
- O Vladimíru Špidlovi. „Zemanův nástupce Vladimír Špidla se proslavil ekonomickou teorií ‚zdroje tu jsou‘ a záhy padl.“
- O Jiřím Paroubkovi. „Jiří Paroubek, mocí posedlý gróf, jemuž v ČSSD šlapali po egu génia až zločinně dlouho. Jako většinu věcí v politice ale uchopil za špatný konec. V podstatě si představoval, že starého wartburga nastříká metalízou a na motor mu přilepí znak BMW. Žádné překvapení, že právě pod ním ČSSD páchla jako nejhorší východoněmecký dvoutakt. (…) Uměleckou tváří nové ČSSD udělal Michala Davida, jenž znovu rád vybalil klávesy a vrátil se do ráje z roku 1985.“
- O Bohuslavu Sobotkovi. „Kdyby sundal strašidelné brýle a aspoň trochu to uměl s buzolou, byl by ideálním vedoucím víkendových výletů Socialistického svazu mládeže: nepije, nekouří, hodně šetří diety a chodí brzy spát, takže by si nevšiml, co se po večerce děje ve stanech. Nicméně představa, že vede zemi, je stejně děsivá jako ožralý Roman Janoušek v ženském svetru za volantem svého Porsche.“
I když je a byla část veřejnosti znechucená aférami pravicových vlád – ať už před několika lety té Topolánkovy nebo nyní Nečasovy –, sociálním demokratům se navzdory tomu nedaří voliče výrazněji přesvědčit o svém programu. V roce 2010 byl příčinou nepřesvědčivého vítězství ČSSD ve volbách její neoblíbený předseda Jiří Paroubek, který odradil značnou část mladých voličů.
Po Paroubkovi se vedení strany ujal zatím nepříliš výrazný technokrat Bohuslav Sobotka. Je otázkou, zda se mu podaří svým šarmem a charismatem strhnout voliče zklamané současnou vládou a přilákat víc mladých voličů. Možná ČSSD charismatičtější a modernější kandidáty má, ale zatím jen nejsou vidět na komunální úrovni.
Článek v Reflexu sice poukázal na skutečný problém – hledání charismatického a pro veřejnost „přitažlivějšího“ lídra ČSSD –, ale jeho vyznění je vůči sociálním demokratům poměrně „unfair“. Takzvané buranství v české politice totiž ani zdaleka není problémem pouze levice, nýbrž celého politického spektra. Pravicoví „křupani“ jsou akorát víc schovaní pod svými dobře padnoucími obleky a botami z krokodýlí kůže. Navíc řídí luxusní „káry“ s otřesnými SPZ.
