Dva experimenty v CERN oznámily objev částice, jejíž vlastnosti jsou konzistentí s vlastnostmi Higgsova bosonu. Je to historický milník, ale teprve začátek. Těmito slovy charakterizoval generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Rolf-Dieter Heuer výsledky experimentů výzkumných týmů ATLAS a CMS, které byly ve středu dopoledne prezentovány jejich mluvčími na semináři v ženevském sídle CERN.
Svědectví pro existenci částice s hmotností 133krát větší, než je hmotnost protonu (126 GeV), je velmi přesvědčivé a opírá se o kombinaci dat z roku 2011 a 2012. Oba experimenty pozorují stejný přebytek případů, kdy se ve srážkách dvou protonů produkují dva fotony (nebo dva páry opačně nabitých leptonů) ve srovnání s tím, co bychom očekávali, kdyby Higgsův boson neexistoval. Skutečnost, že dva nezavislé experimenty a každý ve dvou nezávislých analýzách vidí stejný efekt, je velmi silným svědectvím, že nejde o statistikou fluktuaci.
Vlastnosti pozorované částice jsou takové, jaké má mít Higgsův boson, ale zatím z nich neplyne jednoznačně , že to Higgsův boson být musí. K tomu, abychom získali jistotu, že jde o Higgsův boson, bude třeba mnohem více dat, než mají oba experimenty dosud k dispozici. Koncem roku budeme vědět více.
Pokud se potvrdí, že jde skutečně o Higgsův boson, bude to triumf dnešního takzvaného standardního modelu, který popisuje elektromagnetické, slabé a silné síly mezi kvarky a leptony, základními stavebními kameny hmoty. Higgsův boson v této teorii hraje klíčovou roli pro její matematickou a fyzikální konzistenci.
Na experimentu ATLAS se podílejí také čeští fyzikové z Fyzikálního ústavu Akademie věd, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské a Ústavu technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického.
Související články:
