Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zůstane Česko unijní „velmocí“ v těžbě uranu?

Kazachstán

  4:15

Jaké jsou argumenty pro pokračování těžby? Strategické a bezpečnostní důvody se totiž jeví jako pochybné.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Vláda v červenci potvrdila prodloužení těžby uranu v hlubinném dole Rožná o další rok. Podmínkou je, aby tato těžba byla rentabilní a nevyžadovala vynaložení žádných prostředků od státu. Situace však není zdaleka tak jednoduchá, a to ani z hlediska těžby v dole Rožná, ani z hlediska vývoje světového trhu a surovinové bezpečnosti České republiky.

V Evropské unii je Česko svou těžbou uranu výjimečné (malé množství těží už jen Rumunsko). Roční těžba, jež pokryje výrobu asi 250 tun polotovaru, takzvaného žlutého koláče, se vyplácí a zaručuje hornickou kontinuitu.

Rozhodující podíl těžby připadá na hlubinný důl Rožná v lokalitě Dolní Rožínka na Žďársku. Těžba v tomto dole měla být po roce 2006 postupně utlumena. Ale právě v té době nastal razantní nárůst světových cen uranu, a proto vláda 23. května 2007 rozhodla o prodloužení těžby. A to jen po dobu ekonomické výhodnosti bez nároku na finanční zdroje ze státního rozpočtu. Státní podnik Diamo, který uran těží a vyrábí z něj takzvaný žlutý koláč, musí každý rok do 31. července předložit vládě důkazy o ekonomické výhodnosti těžby. Stejně tomu bylo i letos na nejnovějším zasedání vlády a premiér Petr Nečas veřejně stvrdil další prodloužení těžby.

Další prodloužení bude možné jen se státní investicí

Pro další provoz by se muselo jedno z odkališť rekonstruovat, což by vyžadovalo investiční prostředky ve výši až 50 milionů korun

Každým rokem prodlužované povolení k hornické činnosti v Rožné rámcově neomezuje žádné datum, ale vyčerpání zásob uranu. To se očekávalo na konci roku 2014. Nově objevené zásoby ovšem slibují prodloužení možnosti těžit v Rožné nejméně do roku 2018. Má to však podstatný háček – odkaliště na ukládání rmutu z úpravny uranu tak tak stačí jen do roku 2014. Pro další provoz by se muselo jedno ze dvou odkališť rekonstruovat. Kolik to bude stát, o tom nemá GEAM Rožínka, odštěpný závod Diama, zatím ani řádovou představu. Na dotaz totiž výrobní náměstek Josef Lazárek odpověděl: „Není ještě řečeno, že návrh na další těžbu projde. Nemáme zatím žádnou ekonomickou rozvahu.“

Nejlepší ruda s vysokou kovnatostí uranu je už dávno odtěžena, ložiska v okrajových částech dobývacího pole mají čím dál menší obsah uranu, a proto se na stejné množství rudy musí vytěžit mnohem víc rubaniny. Hromadí se haldy a zanáší se odkaliště víc než kdykoli předtím.

Rozkolísaný trh s uranem

Zpráva ministerstva průmyslu a obchodu připravená pro jednání vlády, kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici, upozorňuje: „Poměrně vysoká míra nejistoty při posuzování rychlosti dalšího vývoje jaderné energetiky z pohledu vlivu finanční krize na investiční možnosti v jaderném palivovém cyklu a dopadů událostí ve Fukušimě do určité míry rozkolísala a znejistila i pohled na zabezpečování potřeb výroby jaderného paliva pro rok 2011 a další léta.“

Autoři zprávy dospěli k závěru, že veškeré tyto události ovlivňují rovněž tempo zajišťování primární výroby uranu, respektive zmíněného žlutého koláče. Většina světových výrobních kapacit udržuje standardní úroveň těžby, podle uveřejněných informací by mohly být některé nové projekty na otevření dolů či zvýšení těžby pozastaveny nebo zpomaleny. Nic na tom nemění fakt, že největší výrobce Kazachstán dokonce zvýšil výrobu a mezi producenty uranu se dostal na první místo na světě.

Podle zprávy byl z hlediska cenového vývoje nadějný především začátek roku 2011. V porovnání s koncem roku 2010 nastal náhlý nárůst všech druhů cen, okamžitá nákupní cena se zvýšila skoro o 17 procent. Po nehodě ve Fukušimě všechny ceny uranu během několika březnových dnů prudce poklesly na úroveň konce roku 2010. Do konce roku 2011 pokračoval další mírný pokles, takže oproti stavu v lednu 2011 se okamžitá prodejní cena náhle snížila o 28 procent. Nejmenší pokles, pouhých 7,6 procenta, byl u cen dlouhodobých dodávek.

Celé to kolísání se Diama – díky dlouhodobým smlouvám s jediným odběratelem, kterým je Skupina ČEZ – nedotklo. Jakkoli se dříve obě firmy řídily pohyblivou cenou, právě v roce 2011 začala ve vzájemných obchodech fungovat cena pevná. A tak to má být až do konce roku 2014.

Uranová strategie

Jaké jsou prognózy ministerstva průmyslu a obchodu ve vztahu k těžbě a zejména k mezinárodnímu obchodu s uranem?

  • Růst jaderné energetiky v klíčových regionech v Asii (Čína, Indie, Jižní Korea) bude sice pokračovat, ale tempo růstu může být nižší oproti plánům před Fukušimou. Obdobnou situaci lze očekávat také v Rusku.
  • V Japonsku jsou nyní v provozu jen dva reaktory z celkového počtu 54 provozuschopných. Reaktory jsou odstavené kvůli údržbě a bezpečnostním prohlídkám. Je otázkou, kolik z nich centrální vláda schválí k uvedení zpět do provozu pod tlakem veřejnosti a místních vlád.
  • V období před Fukušimou byly do obchodování s uranem do značné míry zapojené také finanční trhy jak na straně kupujících, tak prodávajících. Události roku 2011 však ukončily nákupní aktivity, které byly nahrazeny prodejním tlakem.
  • Ceny uranu se již od července 2011 příliš nemění. Okamžitá cena (spot) uranu na trhu kolísá okolo hladiny 135 dolarů za kilogram, cena střednědobých dodávek v březnu 2012 poklesla na 140 dolarů za kilogram a dlouhodobých dodávek na 156 dolarů za kilogram. Zeslábl zájem kupujících zejména o okamžité dodávky a je patrné, že ani na straně prodávajících už není velký prostor mezi nákladovými a prodejními cenami. Tento stav vyjadřuje nesoulad představ prodávajících a kupujících o dalším vývoji.
  • Dopad obou hlavních událostí – finanční krize a katastrofy ve Fukušimi – na ceny uranu je významný. Okamžité ceny uranu byly v březnu 2012 zhruba o 30 dolarů za kilogram nižší než úroveň předpokladu před Fukušimou. Tato cenová úroveň má vliv na produkci uranu a na rozhodování producentů a investorů o realizaci nových projektů. Je pravděpodobné, že některé budou zpožděny nebo dokonce zastaveny. Zpomalení může vést k nedostatku uranu v budoucnu pro výrobu paliva ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
  • Odhad výroby uranu v roce 2012 zřejmě mírně přesáhne výrobu v roce 2011 díky dalšímu avizovanému zvýšení výroby v Kazachstánu. Navzdory tomu nebude dosaženo světové potřeby pro plné zabezpečení provozu jaderných elektráren. Pro úplné pokrytí potřeb musí být nadále využíván uran ze sekundárních dodávek (zřejmě ze strategických zásob jaderných velmocí). Jejich zdroje se však snižují.
Bezpečnostní surovinová pozice?

Ministerská analýza dospěla k závěru, že události ve Fukušimě vedly k dalšímu zhoršení situace v jaderném průmyslu. Tato skutečnost spolu s pokračující finanční krizí jsou hlavními faktory, které způsobily značnou nejistotu v poptávce po uranu a budou působit v roce 2012 a zřejmě i v další době.

Autoři zprávy se však domnívají, že existuje potenciál rekonstruovat jaderný trh včetně cen uranu v dodávkách primárních výrobců. Poměrně dlouhé období cenové stagnace může být základnou pro pozvolný nárůst cen uranu v delším horizontu, i když je pravděpodobné, že zvýšení okamžité prodejní ceny na úroveň prognóz před Fukušimou (zhruba 195 dolarů na kilogram v roce 2015) není z dnešního hlediska reálné.

Příznivější situace může nastat v případě cen dlouhodobých dodávek, protože v zásobení jaderných elektráren palivem v delším horizontu se může odehrát přechodný propad.

To všechno je pro české energetiky a ekonomy důležité vědět, ale současný „český trh s uranem“ to neovlivní. Neboť všechno, co Diamo v dole Rožná vytěží, podle dlouhodobých smluv prodá společnosti ČEZ. Ta ovšem „žlutým koláčem“ – vysráženým uranem z louhovacího roztoku, který je výsledným produktem úpravny v Dolní Rožínce – reaktorové pruty nenaplní. Polotovar musí prodat dál a sama nakoupit upravené obohacené palivo.

Vlastní žlutý koláč je z hlediska strategického i bezpečnostního k ničemu

Tvrzení, jež uvádí zmíněná zpráva pro jednání vlády, že si Česko vlastní těžbou uranu posiluje strategickou a bezpečnostní surovinovou pozici, se ovšem zdá pohádkou pro hůře chápavé politiky. Vlastní žlutý koláč je totiž z hlediska strategického i bezpečnostního k ničemu. Pokud by bylo třeba mít pro strýčka příhodu zásoby uranového paliva, pak se musí nakoupit na trhu, kde je pro provozovatele jaderných elektráren volně přístupné.

A kdyby se trh s uranem měl zvrhnout v nějaký předpotopní obchod typu ty dodáš surovinu a zaplatíš přepracování, já dodám upravené palivo a jiné možnosti by se uzavřely, Česko by bylo bito. Jeho produkce žlutého koláče ve výši přibližně 250 tun by současným potřebám temelínských a dukovanských reaktorů nestačila. Ty ročně spolknou 610 tun uranových peletek.

Připravujeme navazující článek o možnostech rozšíření těžby uranu na jiné lokality u nás, jak o nich hovoří návrh Surovinové politiky České republiky.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.