V Česku voliče analyzovat nemusíme. Máme na to prezidenta. Podle Václava Klause například levičáci v džínových bundách chroustají antijídlo salát, jedí kuřecí řízky, prohánějí se po horách na snowboardech, pijí z PET lahví a nejdůležitější věci nosí v batůžku. Pravičáci zase sáhnou ve volném čase po džínsech a vepřové řízky zajídají čokoládovým pudinkem a zapíjejí bublinkovou vodou.
Jací jsou voliči v Německu, se pravidelně snaží zjistit reprezentativní studie univerzity v Lipsku. Letos poprvé akademici popsali i voliče německé pirátské strany:
Peníze: Voliči pirátů jich moc nemají. Příjem téměř jedenácti procent z nich měsíčně nepřekročí jeden tisíc eur. Chudší už jsou v podstatě jen nevoliči.
Vzdělání: V Německu jsou nejvzdělanější voliči Zelených, téměř třicet procent z nich má maturitu. Voliči pirátů skončili s 29 procenty na druhém místě. Nejméně středoškolsky vzdělaných lidí je mezi nevoliči (10,8 procenta) a voliči krajní pravice (10 procent).
Ostatně to, že afinita k novým technologiím, jež je pro piráty příznačná, jde ruku v ruce se vzděláním, potvrdila i nedávná studie německého sdružení firem zabývajících se informačními technologiemi telekomunikací a novými médii Bitkom. Ta zjistila, že nejvíce hráčů počítačových her (36 procent) je mezi akademiky a absolventy středních škol. Jsou totiž přesvědčeni, že hraní na počítači má pozitivní dopad na zručnost a schopnost přemýšlet.
Zaměstnání: Strach ze ztráty zaměstnání je s odstupem nejvyšší právě u voličů pirátské strany, zatímco například voliči tradiční Křesťanskodemokratické unie se nad takovými starostmi mohou jen pousmát.
Věk: Průměrnému příznivci pirátů je 33,9 roku a je ve Spolkové republice nejmladším voličem. Volič strany Zelených, který se umístil na druhé příčce, je o téměř osm let starší. S odstupem nejstarší jsou podporovatelé Křesťanskodemokratické unie, kterým je průměrně 58 let.
Pohlaví: Zatímco krajní pravicové strany volí spíše muži a k Zeleným tíhnou především ženy, voličská základna pirátů je relativně vyvážená a skládá se z 55 procent z mužů a z 45 procent z žen. Což ostatně vyvrací populární domněnku, že by pirátská strana byla jakýmsi klubem osamělých „ajťáků“.
Vyznání: Mezi pirátskými voliči v Německu je 36,8 procenta evangelíků, 32,7 procenta voličů bez vyznání, 28,6 procenta katolíků a 1,9 procenta muslimů. Více„ateistů“ ve svých řadách mají už jen voliči levice (62,9) a krajních pravicových stran (47,4).
Zdraví: Piráti hodnotí svůj fyzický stav ze všech nejlépe. Zatímco voliči pravice i Křesťanskodemokratické unie si stěžují na zdravotní potíže, piráti své zdraví hodnotí průměrně na 88,47 bodu ze sta možných. Podobné je to i s depresemi a stavy úzkosti, ke kterým piráti překvapivě inklinují nejméně ze všech účastníků studie.
Cizinci: Mezi cizinci žijícími v Německu mají nejvíce kamarádů, kolegů a rodinných příslušníků voliči pirátské strany. Nejméně kontaktu k cizincům mají logicky zastánci krajní pravice – padesát procent z nich prý nemá s cizinci vůbec žádný kontakt.
Média: Piráti využívají klasická média méně než voliči všech ostatních stran. Co se moderních technologií týče, jsou voliči německé pirátské strany dle očekávání nejaktivnější. V tomto směru opět zaostávají zejména fanoušci krajní pravice, kteří se s myší setkají spíš ve sklepě než u počítače.
