Módní svět je v některých ohledech nevypočitatelný – po vlně nostalgie a retrománie se nyní upíná k novým technologiím a očekává třetí průmyslovou revoluci spojenou s digitalizací. Spolupracovnice ČESKÉ POZICE a historička módy Jana Máchalová identifikovala tři současné hity, které momentálně hýbou módním průmyslem.
V uplynulých 20 letech zaznamenaly USA i Evropa velký pokles průmyslové výroby. Udržely se jen provozy vysoce automatizované nebo ty, které zachránila v době hospodářské krize dlouholetá špičková řemeslná tradice. USA byly ve 20. století největší průmyslovou velmocí, nyní je to Čína. Průmysl se do ní přesouval z důvodů laciné pracovní síly. Jenže v poslední době i tady vzrůstají ceny, a to každoročně až o 20 procent. Země, jako je Indie nebo africké státy, jsou sice z hlediska pracovní síly laciné, ale nemají dostatečnou odbornost, vše komplikují problémy s dopravou, chybí flexibilnost.
Plně robotizovat tak náročný produkt, jako jsou šaty, není snadnéZ těchto důvodů nyní výrobci v rámci nové průmyslové revoluce sní sen o robotizaci a automatizaci, která by umožnila provozům pracovat sedm dní v týdnu 24 hodin denně. Žádné střídání směn, žádné přestávky na kávu, žádní odboráři. A továrny? Čisté, krásné prostředí, tolik vzdálené tomu, jak je líčí spisovatelé, jako je Charles Dickens či William Blake.
V oděvním průmyslu se dnes sice už běžně používá řada nových technologií, například stříhání a spojování oděvních materiálů pomocí laseru, ale plně robotizovat tak pracovně náročný produkt, jako jsou šaty, není vůbec snadné. Intenzivní automatizace ovšem zdaleka nevyloučí potřebu lidské práce. Jen bude vyžadovat pracovníky mnohem kvalifikovanější, kteří budou celý provoz řídit a udržovat v bezchybném chodu.
Hit číslo 1: 3D tisk
Při použití plně integrované 3D technologie je cena za jeden kus stejná jako za tisícVelkým hitem je technologie 3D. Na počítači se oděv nejen navrhuje, ale do všech detailů popíše, a tento softwarový popis se pošle do třídimenzionální „tiskárny“, ve které se zhmotní a vychází pak jako hotový, vytvarovaný produkt. Vyrobit prostorový útvar je ale možné jen z materiálů, které jsou pro tuto technologii vhodné. V oděvní oblasti jsou to rozmanité polymery (například polyestery, nylony), u kterých se do budoucna počítá s velkým technologickým rozvojem (pavoučí vlákno).
Technologie 3D také postupně odstraní současnou fragmentaci výroby, při které se zatím dává přednost sériové výrobě velkého počtu kusů, aby se snížila jejich cena. Jednotlivé kusy se však opět kvůli ceně vyrábějí na různých místech a pak je nutné je převážet a kompletovat. Při použití plně integrované 3D technologie je cena za jeden kus stejná jako za tisíc. Výrobu je proto možné mnohem efektivněji přizpůsobit poptávce.
Iris van Herpenová a Stratasys
Technologii 3D použila v oblasti oděvů jako první nizozemská návrhářka Iris van Herpenová. Šaty začala navrhovat pomocí architektonického softwaru. Její kolekci šatů „Escapism“ vyrobenou technologií 3D tisku zařadil v roce 2011 časopis Time mezi 50 nejlepších vynálezů roku. Iris, která spolupracovala mimo jiné s návrhářem Alexandrem McQueenem, si oblíbily i extravagantní zpěvačky Lady GaGa a Björk. Tato žena reprezentuje nový pohled na módu, neboť kombinuje a propojuje nové technologie s rukodělnými, řemeslnými prvky. Současně se pohybuje na křehké hranici mezi módou a uměním.
Na posledním Módním týdnu v Paříži letos v lednu představila Iris van Herpenová v projektu „Voltage“ jedenáct modelů vyrobených pomocí technologie 3D a laserovým spékáním. Při výrobě byly použity stroje značky Object Connex firmy Stratasys. Ty dovolují kombinovat na jednom výrobku různé materiály: pevné, které tvoří kostru oděvu, a jemné, ohebné, jež lze využít i na oděv mající charakter „druhé kůže“ a vytvářející jakési elastické brnění.
Na kolekci spolupracovala se specialistkou na nové materiály, americkou profesorkou Neri Oxmanovou z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a s rakouskou architektkou Julií Koernerovou. Ve spolupráci s belgickou společností Materialise vytvořily průsvitné černé šaty, které vypadaly, jako by byly utkány jemnýma rukama z tisíců drobných nitek. Ve skutečnosti však šlo o laserovou technologii.
Hit číslo 2: Body scanner
Dalším hitem v oblasti oděvního průmyslu je rovněž body scanner. „Všechny aspekty našeho života jsou digitalizovány, všechno o nás je k dispozici on-line. Jedna z posledních věcí, která čeká na digitalizaci, jsou naše tělesné míry,“ prohlásil Jamal Motlagh, zakladatel firmy Acustom, která nabízí změření tělesných proporcí pomocí 3D skeneru.
Ukazuje se totiž, že internetový obchod funguje velice dobře v oblasti bytových záležitostí, elektroniky, kosmetiky, ale v oblasti oděvní jsou problémy. V USA se v kamenných obchodech stále prodává 85 procent oděvů. Pro zajímavost: v průběhu roku se on-line prodalo oblečení za 25 miliard dolarů, ale celkový objem prodeje činil 173 miliard. Vše naráží na problém odhadnout bez vyzkoušení správnou velikost. Možnost použít body scanner by vše usnadnila.
V USA a ve Velké Británii už některá obchodní centra nabízejí možnost „změřit si své tělo“ pomocí tří metod. Ta první používá milimetrovou vlnovou technologii jako na letištích. Z Británie pocházejí scannery s pohyblivým snímačem na bázi infračerveného záření. Třetí možností je scanner používaný v lékařství, v plastické chirurgii, na základě bílého světla. Firma Upload z Berlína nabízí dokonce 3D scannery pro domácnost.
Názory na metodu objednávání šatů s použitím osobního digitálního avatara, s pomocí přesně změřených tělesných proporcí, se rozcházejí. Skeptici tvrdí, že se nové technologie přeceňují; zákaznice si přece nenechají vzít možnost šaty si vyzkoušet, sáhnout si na ně – vzrušující pocit, který celá řad žen tak prožívá. Mnozí namítají, že by se scanneru mělo využívat spíše ke zlepšení velikostního systému.
Hit číslo 3: nové materiály
Další velkou kapitolou jsou, jak již bylo naznačeno, nové materiály. Nanotextilie jsou ceněny pro svou voduodpudivost, prodyšnost, nešpinivost, lehkost. Zabudované čipy v těchto látkách zvyšují jejich funkčnost. Přídavek stříbra v textilii působí jako antialergen, ale je tu i možnost dosažení elektronické vodivosti za účelem propojení s internetem atd. Těmto novým materiálům se říká LEAN (zkratka pro Lehké, Efektivní, Alternativní a Neutrální textilie).
Zkoušejí se nové suroviny pro výrobu látek, například mořské řasy, kořeny rostlin, mléko. Mnohé špičkové firmy pracují též s materiály recyklovanými. Kupříkladu firma Zegna nabízela na veletrhu ve Florencii prošívaný kaban z recyklovaného polyesteru s dokonalými izolačními vlastnostmi. Tento materiál, nazývaný Thermore, využívá i firma Geox a Dondup.
