Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kolem Bárty, Okamury a Holešovské výzvy se rodí projekt „Úsvit“

  23:25

Rovnice, jejímž výsledkem by mohlo být protestní hnutí s šancí na úspěch: Lid + známý politik + zákulisní vyjednávač + odborné hledisko.

Zleva: lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka, předseda Věcí veřejných Vít Bárta a senátor Tomio Okamura. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, repro foto ČTKČeská pozice

„Vít Bárta je šikovný homo politicus,“ pochválil šéfa Věcí veřejných na podzim roku 2011 prezident Václav Klaus. Byla to zakletá slova. Bártovým nejvýznamnějším úspěchem od té doby bylo osvobození u soudu. Politicky skomíral a nyní se stal předsedou Věcí veřejných, strany s nulovými preferencemi. To má být politický vrchol člověka, který před necelými třemi lety vytáhl mrňavou stranu až do vlády? Nemusí tomu tak být. Objevují se obrysy nového politického... řekněme bloku, proudu, jehož více či méně volnou součástí by se mohl stát i Bárta a jeho Věci veřejné.

V polovině ledna se v Národním domě na Vinohradech uskutečnil takzvaný Velký sněm. Zúčastnili se ho vedle občanů reprezentanti řady protestních iniciativ v čele s Holešovskou výzvou, ale též několik výrazných politiků – Vít Bárta, Tomio Okamura, Libor Michálek. Ale například též ekonom a člen vládního NERVu Pavel Kohout. Vyšla nám z toho hypotetická rovnice, jejímž výsledkem by mohlo být protestní politické hnutí s jistou šancí uspět: Lid (Holešovská výzva) + populární politik (Tomio Okamura) + šikovný vyjednávač (Vít Bárta) + odborné hledisko (Pavel Kohout).

Je tato varianta tak bizarní, jak se na první pohled zdá, co o ní soudí protagonisté Velkého sněmu a jak ji hodnotí odborníci či političtí šíbři? Ptali jsme se a dobrali se k velmi zajímavému výsledku.

Na volební konferenci Věcí veřejných Bárta prezentoval program, který připomíná politický outlet

Voličský slevomat

Na volební konferenci Věcí veřejných Bárta prezentoval program, který připomíná politický outlet. Strana pod jeho vedením bude bojovat o levnější silnice, levnější život, levnější teplo, levnější zdravotní péči, levnější potraviny, a dokonce levnější pivo. Bárta cílí na primární potřeby a pudy, nicméně je to značně „nehloupý“ postup. V kampani by taková témata mohla fungovat. S Holešovskou výzvou začal spolupracovat už loni v listopadu, podpořil ji finančně a její představitele dokonce nechal v budově Poslanecké sněmovny vystoupit s programovým prohlášením na tiskové konferenci. Politicky pak Bárta vytáhl proti majiteli Agrofertu Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO 2011.

Když jsme s Bártou hovořili o jeho plánech ve sněmovní kantýně, působil dojmem, že si příliš nepřipouští riziko, že by na jaře roku 2014 měl přijít jeho konec ve vysoké politice. K otázce nastartování nového hnutí ČESKÉ POZICI řekl, že Holešovskou výzvu považuje za nejvýznamnější protestní hnutí, které tu během Nečasovy vlády vzniklo. „Máme celou řadu společných zájmů (přímá demokracie, návrat Petra Lessyho, posílení pravomocí prezidenta atd.) a nevidím důvod, proč je nezasponzorovat. Jde o dobrou věc,“ dodal.

Jak ale říká, společný politický projekt s těmito iniciativami zakládat nehodlá. „Určitě plánujeme spolupracovat na tom, co máme společné. Což je snaha o implementaci přímé demokracie. Jinak žádné společné hnutí, které by kandidovalo, neplánujeme.“ Místo toho se Věci veřejné dle předsedy hodlají zaměřit na obecní a městská zastupitelstva, více pak chce spolupracovat s lokálními osobnostmi a občanskými iniciativami.

Úsvit

Cílem iniciativy Velkého sněmu je sepsání nové ústavy. Inspirací prý je kniha Pavla Kohouta Úsvit.

Oč rezervovanější byl Bárta, o to sdílnější byl lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka. ČESKÉ POZICI sdělil, že cílem iniciativy Velkého sněmu je sepsání nové ústavy. Inspirací prý je kniha Pavla Kohouta Úsvit. „S některými politiky komunikujeme. Minulý týden jsem jednal s Vítem Bártou a asistentem pana senátora Okamury.“ A spolupráce by podle Popelky měla nadále pokračovat: „Bude ještě výraznější, zatím ale nesmím říkat, jak konkrétně bude vypadat. Veřejnost se konkrétnější plány dozví na Václavském náměstí 7. dubna (jde o akci Celonárodní shromáždění – pozn. red.).“

Popelka popsal půdorys případného nového hnutí: „My máme lidi, oni (politici) zase politické zkušenosti, kontakty do médií, vědí, na koho se kdy obrátit. Zkrátka doplňujeme se. Chtěli bychom se rozrůst do všech oblastí. Chceme se propojit s intelektuály. Zkoušíme oslovit i další politiky – naposledy Miloše Zemana, kterého jsme pozvali na onu dubnovou akci. Zatím se neozval.“

Na otázku, zda připadá v úvahu přetransformování Velkého sněmu do politického projektu například pro volby do sněmovny, Popelka odpověděl: „Proč ne? Musíme být aktivní, když se nám nepodaří politiky přesvědčit o nutnosti změn. Nebyla by to strana, ale politické hnutí. Pracovní název by mohl být Úsvit, o tom však stále jednáme, nic není v tuto chvíli jisté.“ Popelka dále uvedl, že senátor Okamura se v současnosti na činnosti Holešovské výzvy přímo nepodílí, pomáhá však prý z povzdálí. „Počítáme s ním spíše do budoucna,“ dodal guru Holešovské výzvy.

Řecká paralela

Mimochodem, nebyl by to první politický projekt s úsvitem na praporu. V Řecku uspěla v červnových parlamentních volbách se ziskem bezmála sedmi procent hlasů strana Zlatý úsvit, jež je označována za neonacistický subjekt (kvůli xenofobním heslům a symbolice připomínající svastiku), avšak její politické vize jsou poněkud širší. Oslovila frustrované vrstvy společnosti, podle průzkumů stranu ve volbách volili zejména policisté, nespokojení mladí lidé a starší občané žijící v městských periferiích s vysokou kriminalitou.   

Podle Manifestu Zlatého úsvitu je primárním cílem subjektu záchrana řeckého národa, vymanění se z cizího (zahraničního) vlivu. Důraz je kladen na suverenitu a svébytnost řeckého státu, Zlatý úsvit bojuje za „Řecko pro Řeky“. Sociální a národní stát neboli lid dle manifestu nepotřebuje politické strany (jsou považovány za tyranii lidu), vůle lidu pak znamená více než parlamentní většina. „Stát je lid a ten nepotřebuje žádné politické strany. Lidé jsou skutečně svrchovanou jednotkou, která vládne prostřednictvím svých vůdců. Jedinou rovností lidu v takovém státu je rovnost příležitostí,“ píše se v Manifestu Zlatého úsvitu.

A například právě apel na zrušení politických stran nápadně připomíná jeden z požadavků Holešovské výzvy, který by její protagonisté chtěli zabudovat do české ústavy: „Nahradit volnou soutěž politických stran volnou soutěží jednotlivců /odborníků/ s osobní odpovědností, odvolatelností, bez imunity. Za svá rozhodnutí týkající se osudu naší země musí nést každá vláda ČR vůči národu odpovědnost, aby v budoucnu nedošlo k dalším chybám.“

Matthew Goodwin z Nottingham University, expert na studium radikálních pravicových stran v Evropě, loni v květnu pro týdeník The Economist uvedl, že témata jako národní kultura či národní identita hrají při rozhodování voličů důležitější roli než jen starosti ekonomického rázu. Český Úsvit by se řeckému Zlatému úsvitu mohl programově v řadě bodů podobat, především v důrazu na národní a sociální stát a na změnu fungování politického systému, respektive překreslení mechanismů parlamentní demokracie.

Ideální lídr

Tomio Okamura: Standardní politickou stranu zakládat nehodlám, ale stojí za úvahu vytvořit nějaké zastřešující hnutí, které by spojilo aktivisty a iniciativy z celé země

Tomio Okamura Popelkovu představu o jakémsi zastřešujícím hnutí ČESKÉ POZICI jinými slovy potvrdil. „Sněm byl jednou z aktivit, která směřuje k propagaci myšlenek přímé demokracie. Do budoucna plánuji pořádat podobná fóra po celé republice. Standardní politickou stranu zakládat nehodlám, ale stojí za úvahu vytvořit nějaké zastřešující hnutí, které by spojilo aktivisty a iniciativy z celé země k prosazení změny politického systému směrem k přímé demokracii a tím k posílení demokracie,“ řekl Okamura.

Zdůrazňuje princip přímé demokracie, pokud by se prý hnutí voleb účastnilo, v případě postupu do sněmovny by mělo podpořit jen takovou koalici, která podpoří přijetí zákona o referendu a vyhlásí referendum o změně Ústavy. „Základním pilířem změny je přímá demokracie, to znamená větší podíl občanů na řízení země, konkrétně například odvolatelnost politiků referendem občanů, přímá volba poslanců, hejtmanů, senátorů, prezidenta i starostů. Můj cíl není být ministr ani premiér, můj cíl je ukončit dvacetiletý politický marasmus z poměrného systému, který nutí strany kupčit s kandidátkami a vládními posty,“ doplnil senátor.

Tomio Okamura je populárním českým politikem. Velký úspěch zaznamenal v loňských senátních volbách, když ze zlínského obvodu suverénně pronikl do horní komory parlamentu. Na jeho zvolení bylo zajímavé, že na Moravě uspěl s nálepkou bohatého podnikatele z Prahy. Vzhledem ke svým rétorickým dovednostem by Okamura mohl představovat zajímavého lídra nového politického bloku.

Ubrat na populismu

Ekonom Pavel Kohout byl hostem nejen lednového Velkého sněmu, ale zavítal i na volební konferenci Věcí veřejných, kterých se posléze zastal i v článku na vlastním webu slovy: „V atmosféře, která připomíná šikanu na základní škole nebo na učňovskému internátu, funguje česká politika. A také česká média. Kopnout si do ,véček nic nestojí. Je to bezrizikové.“ Odborník typu Kohouta by byl pro případné hnutí důležitým stavebním prvkem, který by ubíral na populistickém obrazu, dodával by odbornou erudici.

Jenže spolupráci na tvorbě politického hnutí neplánuje. „Ne. Rád přijmu pozvání od kohokoli, kdo je mým čtenářem a kdo si přeje, abych myšlenky své knihy prezentoval. Třeba i veřejně. Neznamená to však, že bych měl v úmyslu osobně kandidovat,“ řekl ČESKÉ POZICI.

Zeptali jsme se i bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho (ke konci loňského roku byl od policie vyhozen), po jehož návratu do funkcí Bárta volá, zda byl osloven k angažování ve Věcech veřejných, respektive v případném politickém hnutí. „O politice nepřemýšlím. Stále se cítím být policistou. Mou prioritou je očištění mého jména,“ odpověděl nám Lessy.

Hrdlička: Peněz je málo!

Má vůbec Bárta – vzhledem k „popularitě“ Věcí veřejných a negativním konotacím, jež vyvolává jeho jméno u značné části veřejnosti – do budoucna v politice nějakou šanci uspět? Zlepšily by se jeho vyhlídky ve chvíli, kdy by s Věcmi veřejnými působil v rámci nějakého širšího bloku?

Politoložka Anna Matušková, specialistka v oblasti politického marketingu a jedna z hlavních postav Schwarzenbergovy prezidentské kampaně, ČESKÉ POZICI řekla, že Bártovo jméno je až příliš spojeno s neoblíbenou Nečasovou vládou, aby jej překryl „kabátem“ Holešovské výzvy. „Teoreticky nelze vyloučit, že v budoucnu by tato jeho taktika vedla k nějakému úspěchu, v dohledné době však nikoli. Musela by se asi přihodit opravdu velká politická krize, aby Bárta s nějakým politickým hnutím uspěl. Nemá velký potenciál.“

Tomáš Hrdlička: Vzhledem ke komplikovanosti účastníků je to více než ambiciózní

Na projekt „Úsvit“ jsme se zeptali také pražského politického stratéga Tomáše Hrdličky (ODS), který dle spekulací stál za vzestupem Věcí veřejných v roce 2010. „Myslím, že z toho chtějí udělat volební projekt s přesahem na budoucnost. Respektive aby měl Okamura politické zázemí za pět let ke kandidatuře na prezidenta. Vzhledem ke komplikovanosti účastníků je to více než ambiciózní. Financování je samostatná kapitola. Jak to říci... plánů by bylo, ale peněz je málo. Sleduji tuto aktivitu z povzdálí a uvidíme v příštích několika měsících. Moc více se o tom nedá povědět,“ uvedl podnikatel s čerpacími stanicemi a člen ODS.

Pokud by však Bárta a spol. vhodně namíchali jednotlivé ingredience, skutečně by mohli uvařit populistický lektvar, po kterém by u některých voličů mohla být příští rok poptávka. Levnější potraviny či levnější teplo jsou témata, která budou – „Bárta Nebárta“ – jistý segment voličů přitahovat. Ač to zní jako sci-fi, Vít Bárta není pro sezonu 2013/2014 odepsaný druh.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...