Marná je snaha ministerstva vnitra připravit návrh zákona o úřednících. Připomínkovým řízením právě prošla již třetí varianta. A výsledek? Zdrcující kritika, včetně opakovaného návrhu, aby byl předložen zcela nový materiál!
Výhrady neziskových organizací ČESKÁ POZICE již publikovala, nyní jsme získali připomínky, které vnitru adresovala jednotlivá ministerstva a další státní instituce. Otázkou zůstává, co bude se zákonem dál.
Jediní v Evropské unii
Proč tolik „caviků“ kvůli jednomu zákonu? Důvody jsou nasnadě. Veřejná správa je silně politizovaná, politici ovlivňují rozhodování úředníků i účelové personální výměny. Úředníci nemají podmínky pro stabilní a profesionální výkon služby. Jsou odměňováni za loajalitu, nikoliv za výkon. A kvůli čerpání evropských dotací jde o jednou z nejdůležitějších norem, na níž se dnes v Česku pracuje – zůstáváne totiž jediným (!) státem Evropské unie, který účinnou legislativu upravující postavení státních úředníků nemá, ačkoli to byla jedna z přístupových podmínek.
Nutnosti zákon o úřednících přijmout si je vláda dobře vědoma a zmiňuje to i v různých dokumentech. Jenže praxe zatím s teorií nekoresponduje.Nutnosti zákon o úřednících přijmout si je vláda dobře vědoma a zmiňuje to i v nejrůznějších dokumentech. Jako jedna z priorit je norma uvedena v programovém prohlášení, ve vládní strategii na období 2011 a 2012 a také v nedávno přijaté protikorupční strategii na roky 2013 a 2014. Jenže praxe zatím s teorií nekoresponduje.
Vláda zadala jasný požadavek, aby návrh zákona vycházel ze soukromoprávní úpravy, tedy ze zákoníku práce, a nikoliv z veřejnoprávní úpravy, která definuje například postavení bezpečnostních sborů. Pro veřejnoprávní úpravu jsou typické například kariérní řád či možnost disciplinárního trestání, definitiva či ztížené podmínky pro odvolání. Lze říci, že ve veřejnoprávní úpravě vystupují stát a státní orgány jako nadřízení nositelé státní moci vůči podřízeným osobám. Soukromé právo upravuje vztah mezi účastníky, kteří si jsou rovni.
Když v únoru loňského roku přijala vláda teze zákona o úřednících, premiér veřejně prohlašoval, že norma zvýší kvalitu veřejné správy, zajistí její profesionalizaci a odpolitizování. Petr Nečas se hodně spletl, jak lze alespoň usoudit z výsledků připomínkového řízení.
Výtky ministerstev a dalších státních institucí k aktuálnímu návrhu zákona o úřednících:
- Nejčastěji se ve výhradách opakuje, že předložený návrh zákona nenaplňuje stanovené cíle, tedy že nezajistí odpolitizování státní správy, protože není jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy, nezajistí profesionalizaci státní správy, její transparentnost a stabilizaci.
- Nová právní úprava je téměř identická s dosavadní (vychází totiž ze zákoníku práce), a není tedy zřejmý její efekt. Ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna se obává, že tento fakt „může vyvolat dojem nadbytečnosti a neopodstatněnosti“ zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí označilo návrh za „pouhý derivát právní úpravy zákoníku práce“.
- Stěžejní část zákona je věnována vzdělávání úředníků.
- Návrh zákona stanovuje řadu pravidel a povinností pro státní úředníky (úřednické zkoušky, vzdělávání, hodnocení), chybí ale jejich kompenzace. Jen stěží lze za dostatečný benefit považovat jeden týden dovolené navíc či ošatné ve výši šesti tisíc korun, které se ale kvůli úsporným opatřením nebude vyplácet plošně. Ministerstvo pro místní rozvoj označilo benefity za „iluzorní“.
- Chybí kariérní řád, tedy motivační podmínky pro setrvání ve státní správě.
- Je umožněno netransparentní odměňování vybraných úředníků.
Jak již bylo zmíněno, návrh zákona vychází ze soukromoprávní úpravy, nikoliv z veřejnoprávní. Proti tomu se nejostřeji vymezilo ministerstvo zahraničních věcí. Ministr Karel Schwarzenberg v průvodním dopise k připomínkám svého resortu napsal: „Stejně jako ve svých předchozích stanoviscích požaduji, aby výše uvedená problematika byla řešena normou veřejnoprávní povahy.“ Dle Schwarzenberga totiž veřejnoprávní úprava, na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu.
Eurodotace v ohrožení?
Ministerstva a další státní instituce v připomínkách poukazují také na to, že přijetím zákona o úřednících podmiňuje Evropská komise (EK) čerpání dotací od příštího roku. Na to, že Česko tuto podmínku nesplňuje, komise upozorňuje opakovaně.
Odbor kompatibility při Úřadu vlády: „Návrh zákona je s právem EU částečně slučitelný“Odbor kompatibility při Úřadu vlády ve svých připomínkách dokonce praví, že „nedostatečné nastavení systému bude mít dalekosáhlé důsledky finančního rázu“. A na závěr připomínek konstatuje, že „návrh zákona je s právem EU částečně slučitelný“. Trochu chabé „ohodnocení“ pro již již třetí variantu zákona v pořadí...
Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, „že přijetím předkládaného návrhu zákona nebude zajištěno naplnění daných předběžných podmínek (existence strategie pro posílení účinnosti správy, včetně přijetí služebního zákona odpovídajícího evropským normám – pozn. red.) a může tak být ohroženo celkové čerpání fondů Společného strategického rámce pro programové období 2014 až 2020“.
Komise bude návrh ještě studovat...
Samotná Evropská komise se k připravovanému zákonu vyjádřila opatrně. „V rámci tzv. evropského semestru EK doporučuje v zájmu podpory stability a efektivity státní správy přijetí zákona o státní službě, které však bylo několikrát odloženo,“ konstatoval tiskový mluvčí zastoupení komise v Česku Martin Stašek.
V rámci neformálního jednání na počátku února prý zástupci Evropské komise přivítali skutečnost, že se zákon připravuje, a vznesli několik dotazů zejména ohledně jeho působnosti, oddělení politických nominantů od nepolitických úředníků, povinností, odpovědnosti a motivace úředníků. A dospěli k závěru, že informace poskytnuté na jednání se jeví jako vývoj správným směrem. „Současně ale zástupci EK konstatovali, že návrh zákona bude muset být podrobněji prostudován, a teprve poté bude možné posoudit, zda jeho znění zajistí nezbytnou stabilitu a efektivitu státní správy,“ dodal Stašek s tím, že oficiální stanovisko eurokomisařů k návrhu zákona bude uveřejněno v květnu, kdy komise v rámci evropského semestru vydá návrhy doporučení jednotlivým členským státům.
Lukáš Wagenknecht z neziskové organizace Good Governance k tomu podotýká: „Věříme, že Evropská komise bude plnit svoji roli kontrolního orgánu a nespokojí se pouze s alibi zákonem, kterým je současný návrh ministerstva vnitra. Jak to dopadá, když se společná evropská pravidla nedodržují, jsme mohli vidět v Řecku. Doufejme, že si z toho EU vzala ponaučení.“
Co bude dál?
Paragrafované znění zákona měl kabinet dostat do konce února. Je jasné, že se tak nestane.Vloni na podzim dostalo vnitro od vlády za úkol, že paragrafované znění zákona o úřednících má kabinet dostat do konce února letošního roku. Je jasné, že se tak nestane. V programu poslední únorové schůze vlády, která se bude konat ve středu, tento bod uveden není.
Ostatně, že nemusí být dodržen termín, připouštělo ministerstvo vnitra již v polovině února. Tehdy pro ČESKOU POZICI uvedlo, že dodržení lhůty bude „záviset na výsledcích připomínkového řízení, zejména na množství a obsahu připomínek koncepčního charakteru“.
Jaký bude další osud návrhu zákona o úřednících? Pokusí se ministerstvo vnitra zapracovat připomínky, které obdrželo – což se zdá jako nadlidské úsilí –, nebo začnou práce na již čtvrté verzi? Na otázky ČESKÉ POZICE odpověděl mluvčí resortu Břetislav Oliva po zveřejnění tohoto článku následovně:
„Počet připomínek odpovídá rozsahu zamýšlené aplikace navrhovaného zákona a jeho dosahům, připomínky budou standardním postupem podle legislativních pravidel vlády vypořádány. Následně bude zákon, upravený dle výsledků připomínkového řízení, předložen předsedovi vlády a předsedovi Lgislativní rady vlády k zajištění dalších fází legislativního procesu.“
