Američtí vědci změřili pětiletým dětem, jejichž matky se v těhotenství pohybovaly v prostředí zatíženém smogem, hodnoty IQ. Tým pod vedením Frederiky Pereraové na vzorku 249 dětí zjistil, že děti kontaminovaných matek měly IQ v průměru o 5 bodů nižší než jejich vrstevníci, jejichž matky velké smogové zátěži vystaveny nebyly. Vědci samozřejmě předem vyloučili možnost dědičného zatížení či jiné rušivé předpoklady. Výsledky studie přinesl odborný časopis Pediatrics.
Pětibodový rozdíl sice není mnoho, avšak lékař Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví upozorňuje na děti z okraje křivky hodnot – některé matčin pobyt ve smogu opravdu poškodí. A na druhém okraji křivky potenciální talenty zabrzdí.
Odmalička takovým dětem hrozí zpomalení růstu a různá plicní onemocnění, včetně rakoviny plic. Epidemiolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR zdůrazňuje: „Nitroděložní růstová retardace vyvolává funkční změny, které se mohou ve vyšším věku projevit kardiovaskulárními onemocněními nebo cukrovkou.“ Právě výsledky Šrámova pracoviště jsou často citovány i v zahraničí.
Vysoké zatížení
Vědecké poznání máme na výši, ale co je to platné, když naše zatížení, například v ostravských Radvanicích, je desetkrát vyšší, než česká norma jeden nanogram benzo-a-pyrenu na metr krychlový za rok, zatímco v amerických průmyslových oblastech dosahuje průměrné roční zatížení dvou nanogramů.
Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než lidé v jiných regionech České republiky
Situaci v nejohroženější části Ostravy komentoval Šuta: „Poslední studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po 6 let v oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy. Silně znečištěné ovzduší v regionu prokazatelně poškozuje zdraví lidí a zkracuje životy místních obyvatel. Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než lidé v jiných regionech České republiky.“
Pořádně si začadit
Zatímco Ostravu tíží především průmyslové zdroje, pro většinu Česka jsou směrodatné především výfuky aut a emise domácích topenišť. Jenže ve většině okresů emise benzo-a-pyrenu neměříme, žijeme ve sladké nevědomosti. V celém Česku měří benzo-a-pyren pouhých 35 stanic. Protože v nejexponovanějších městech je stanic povícero, jsou okresy, kde o velikosti zátěže benzo-a-pyrenem nelze nic zjistit. Pravda, většinou jde o místa, kde se větší zátěž nepředpokládá.
Lidé dostávají podporu na úspornější vytápění, ale zase jen v kotlích na uhlí. Emise zrádného plynu tím nemizí.
Leckde však postupuje rizikové zhoršování místní emisní situace, protože lidé v mnoha obcích opouštějí plynové vytápění a vracejí se ke spalování lacinějšího uhlí.
Z hlediska těchto emisí je sporná i pomoc státu, zejména na Severní Moravě a ve Slezsku, kdy lidé dostávají peníze na úspornější vytápění, ale zase jen v kotlích na uhlí. Emise zrádného plynu tím nemizí, s úsporným režimem spalování se pouze zmírní. To je nerozumný, ba riskantní postup.
Na druhou stranu vytápění biomasou může co nevidět narážet na nedostatek dřeva i dřevěných štěpků, pelet i briket. Malá topeniště mají velkou konkurenci ve státem podporovaném spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách či elektrárnách, aniž se to výrazněji projeví na snížení uhelných emisí. A o pelety a brikety je zase zájem v okolních zemích.
Naopak neomezené možnosti pro vytápění mají tepelná čerpadla a pro ohřev teplé vody sluneční kolektory na střechách domů. Ale to jsou obnovitelné zdroje energie, které jsou v Česku po mohutné kampani podezřelé. Ve skutečnosti je mnohem podezřelejší domácí grilování – i to je zdrojem benzo-a-pyrenu.
