Jak napsaly úterní Lidové noviny, na kontech je totiž podle zjištění LN zmrazili detektivové protikorupčního útvaru, kteří si minulý týden v pátek došli do centrály energetické polostátní firmy pro materiály týkající se celé transakce.
Policie prověřuje, zda při vyplacení peněz neporušilo vrcholné vedení ČEZ zásady dobrého hospodaření. Minoritní akcionáři se totiž soudili o doplacení zhruba 20 milionů korun, ČEZ na konci minulého roku však jako mimosoudní vyrovnání poslal 349 milionů. A pohyby takového množství peněz sledovala centrální banka, která na ně upozornila Finanční analytický útvar ministerstva financí (FAÚ).
Podílel se na Grossově zázračném zbohatnutíKrúpa není v mediálních kauzách nováčkem. Arca Capital totiž sehrála jednu z klíčových rolí v příběhu zázračného zbohatnutí Stanislava Grosse. Firma miliardáře Krúpy byla tou, která od Grosse nakoupila za sto milionů 31procentní podíl společnosti Moravia Energo. Ten expremiér přitom získal za zhruba dvacet milionů korun. Krúpa je pak záhy prodal většinovému vlastníku Moravia Energo Tomáši Chrenkovi za asi 150 milionů. A dobře udělal, společnost za několik let zbankrotovala. Krúpa obchodoval i s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, když Arca Capital v roce 2007 ovládla Marila Balírny, zastřešující výrobu cukrovinek nebo minerální vody Ondrášovka. |
Ten zmapoval tok peněz a jako první v půli února bezmála tři sta milionů z vyplacených 349 dočasně obstavil. Podobně pak postupovala i protikorupční policie.
Začalo to 20 miliony
Příběh, jak jej zmapoval FAÚ v trestním oznámení pro policii, se odehrál následovně. V roce 2005 vytěsnil ČEZ minoritní akcionáře Severomoravské energetiky. Části z nich se ale schválená cena 3811 korun za jednu akcii nezamlouvala a obrátili se na soud, kde požadovali navýšení. V konkrétním sporu se roky soudili asi o 20 milionů korun. Těmto konkrétním akcionářům - jedné právnické a třem fyzickým osobám - se ozvala společnost Associated Energy, která nabídla, že se za minoritní akcionáře s ČEZ dohodne a sumu navýší.
To se podařilo. Firma vymohla na ČEZ mimosoudní vyrovnání ve výši bezmála 350 milionů korun. Přibližně 60 milionů putovalo bývalým akcionářům. Dalších 166 milionů přistálo podle informací LN na účtech Arca Capital Global Equity, která patří do impéria slovenského miliardáře Pavola Krúpy.
„Část nároků jsme od minoritních akcionářů vykoupili, protože jednání s ČEZ byla několikrát přerušena a oni se snažili své pohledávky postoupit,“ vysvětlil LN Krúpa, proč část peněz skončila u něj. Krúpa přitom částečně Associated Energy ovládá. „Odkoupili jsme část podílu i s nároky vůči ČEZ,“ sdělil LN slovenský miliardář s tím, že chtěl mít prostředníka pod kontrolou, když financoval částečný odkup pohledávek bývalých minoritních akcionářů.
Mohla státní firma ušetřit? To musí zjistit policie
Propojení je patrné i z personálií obou firem. Dva členové představenstva Associated Energy Pavel Tulach a Jaroslav Mišinger totiž sedí s Krúpou i v představenstvu investičního fondu Arca Capital Global Equity.
Krúpa přitom tvrdil, že konkrétně účty jeho Arca Capital Global Equity obstaveny nejsou. „Je možné, že jsou zmraženy účty Associated Energy jako prostředníka transakce,“ připustil. Ve středu přiznal serveru Týden.cz, že prostředky fondu byly dopoledne obstaveny.
ČTĚTE VÍCE: |
Proč ČEZ nejednal s minoritními akcionáři přímo, ale volil cestu přes prostředníka? „Associated Energy byla schopna zkonsolidovat nároky všech žalobců a zaručit ukončení sporů po narovnání,“ reagoval mluvčí ČEZ Jan Pavlů. Zda nemohl ČEZ zvolit levnější variantu, když minoritnímakcionářům stačilo 60 milionů, ale firma vyplatila přes 300 milionů, to je otázka, kterou rozplétá protikorupční jednotka.
Zacíleno přitom má na lidi, kteří dohodu o mimosoudním vyrovnání podepsali. Ze strany ČEZ jde o generálního ředitele Daniela Beneše a finančního ředitele Martina Nováka. Ten ostatně v pátek obchod obhajoval tím, že firma ušetřila. Kdyby totiž došlo k rozhodnutí soudu, které by ČEZ nařídilo akcionářům peníze doplatit, mohli se ozvat další bývalí spoluvlastníci. „Zabránili jsme tímto vyrovnáním ztrátě dalších 700 milionů korun,“ hájil se Novák s tím, že největší část peněz by si nárokovala francouzská společnost EdF, jíž patřilo na 94 procent minoritního podílu.
