Nebýt pátečního verdiktu soudu, který nepravomocně poslal Jaroslava Škárku za podvod na tři roky do „tepláků“ (plus deset let zákazu „poslancování“), mohla mít strana Jiřího Paroubka ve svých poslaneckých řadách již třetí ovečku. V lednu letošního roku předseda národních socialistů totiž plánoval, že se po skončení „obálkové“ kauzy bývalý poslanec Věcí veřejných stane členem LEV 21. Vypadalo to na silné pouto, spolupráce se rozběhla. Teď ale Paroubkovi zbyly oči pro pláč. Bývalý premiér rozhodnutí soudce Jana Šotta navíc neunesl a hystericky se obořil na české soudnictví.
„Problém není ve Škárkovi, ale ve Vyšinského třídním výkladu práva, který použil soudce. Teď již o nezávislosti soudní soustavy v ČR může mluvit jen kretén,“ napsal Paroubek ČESKÉ POZICI. (Andrej Vyšinskij byl sovětský právník a blízký spolupracovník Stalina.) „Rozhodnutí soudu v kauze Bártova uplácení je výsledkem kabaretní spravedlnosti, jejíž jsme byli svědky,“ vzkázal veřejnosti v tiskové zprávě. A ve vysílání Českého rozhlasu bývalý premiér řekl, že jde o „příklad třídní spravedlnosti na úrovni Zimbabwe“. Podle Paroubka může o nezávislosti českého soudnictví po procesu s Bártou a Škárkou mluvit leda kretén
V článku Soud vytvořil politický proces! ČR má prvního politického vězně zase předseda pražské organizace národních socialistů Přemysl Votava na Paroubkově blogu Vaše věc označil Škárku za politického vězně. Česká republika podle něho už není právním státem. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery tento článek na svém facebooku výstižně glosoval slovy: „To se jen Jiří Paroubek ukázal jako ten nejhorší headhunter v zemi.“
Když autor tohoto textu v pátek předsedovi LEV 21 posílal SMS zprávu s dotazem, zda námluvy jeho strany s odsouzeným poslancem skončí, bylo mu sděleno, že „v situaci justičního přehmatu“ je neslušné se na takové věci ptát. K tomu ta věta o „kreténech“. Nikoli rozhodnutí soudce Šotta, ale Paroubkova reakce byla ve stylu „Zimbabwe“, navíc nehodná úst bývalého premiéra, který těmito slovy dal vzpomenout na své nabubřelé výstřelky v dresu ČSSD.
Pro Paroubka máme do jisté míry pochopení. Jeho nové straně se v předvolebních průzkumech nedaří. Expremiér se býval mohl chlubit, že jeho partaj čítá už tři zákonodárce. Od začátku však Paroubkova sázka na Škárku působila tak trochu na hlavu. Vždyť riskoval, že se tím národní socialisté zbytečně potřísní kauzou, která vznikla ve Věcech veřejných. Paroubkovo ego ale na takové nebezpečí nebralo ohled.
