Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Hádka o církevní restituce: Budeme vracet majetek i kolaborantům?

  10:08

Argumenty poslance ČSSD Jana Mládka k vládnímu návrhu církevních restitucí vyprovokovaly bývalého šéfa FNM Romana Češku k ostré reakci.

Bývalého šéfa Fondu národního majetku Romana Češky (vlevo) se dotkl postoj k církevním restitucím, který za opoziční ČSSD formuloval ekonomický expert strany Jan Mládek. foto: © ČTKČeská pozice

Téma církevních restitucí vyvolává emoce nejen na parlamentní půdě, kde se nyní ve druhém čtení projednává vládní návrh zákona, jenž má řešit majetkové vyrovnání s církvemi. Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek dal se stranickým kolegou Lubomírem Zaorálkem dohromady argumenty, proč považují předlohu Nečasova kabinetu za špatnou. Jedním z nich je hrozba, že zákon v případě schválení otevře několik dalších kol restitucí. V textu padají slova jako kolaborantská šlechta, sudetští Němci a zrádci.

Ostrá rétorika sociálnědemokratických poslanců vyprovokovala k neméně břitké reakci bývalého šéfa Fondu národního majetku Romana Češku, někdejšího vysoce postaveného politika kdysi vládní strany ODA. Podle něj by měl každý morální politik navržené řešení církevních restitucí podpořit, mimo jiné proto, že jde o konsensus řady státních institucí a téměř dvaceti církví. E-mailová korespondence těchto pánů na téma církevních restitucí dorazila do redakce ČESKÉ POZICE. Považujeme za užitečné se o její nezkrácený obsah se čtenáři podělit.

Mládek: Církevní restituce v podání Nečasovy vlády jsou cestou do pekel

Církevní restituce a restituce vůbec je třeba v roce 2012 uzavřít. Křivdy způsobené komunistickým režimem jsou napravovány již 22 let a konce procesu nevidět. Církevní restituce je ovšem třeba ukončit takovým způsobem, který neotevře další Pandořiny skříňky a neudělá z restitucí nekonečný proces. Takovým ukončením je vložení církevního majetku do církevního fondu a následné použití výnosů tohoto majetku na podporu činnosti církví.

Řešením je vložit církevní majetek do fondu a následně použít výnosy na podporu činnosti církvíNávrh Nečasovy vlády však jde úplně jinou cestou a pokud bude přijat, otevře několik dalších kol restitucí. Vládní představitelé se sice bijí v prsa, že zákon o restituci církevního majetku napravuje pouze křivdy způsobené mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. To sice v zákoně je, ale zároveň jsou v něm zabudovány velké hrozby, že hranice 25. února 1948 bude prolomena.

Hrozby se jmenují:

  • zábory církevního majetku provedené podle zákona 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy;
  • možnost přezkoumání nedokončených správních řízení podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše. To by umožnilo například restituci majetku bývalého Řádu německých rytířů.

Podle zmiňovaného zákona mohlo být katolické církvi zabráno do 25. února 1948 zhruba 80 000 hektarů zemědělské a lesní půdy. Tento zábor byl vyznačen v knihovních vložkách nebo v katastru, ale jako majitel zůstala zapsána katolická církev anebo nějaká její právnická osoba.

Popření charakteru Československa

A zde je kámen úrazu – z návrhu zákona je cítit zřejmá snaha prohlásit tento majetek za vlastněný katolickou církví, a opírat se přitom pouze o část zápisu v katastru. Tím by byl ignorován fakt, že tento majetek byl fakticky již vyvlastněn před 25. únorem 1948, tento zábor byl zaznamenán v katastru a verdikt o vyvlastnění byl proveden na základě rozhodnutí demokraticky zvolených parlamentů za prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše.

Tímto způsobem může dostat katolická církev zhruba o 80 000 hektarů více půdy, než deklaruje předkládaný zákon, tedy ne 273 000 hektarů zemědělské a lesní půdy, ale možná až 353 000 hektarů půdy. Ale především se tímto aktem popírá sekulární a demokratický charakter Československa, který mu při vzniku v roce 1918 vtiskl prezident Masaryk a po II. světové válce Edvard Beneš.

Přijetí zákona by znamenalo tiché prolomení restituční hranice 25. února 1948To ale není největší problém. Tím zásadním je, že přijetí zákona znamená tiché prolomení restituční hranice 25. února 1948 a otevření prostoru pro restituci šlechtických majetků, které byly znárodněny podle dekretů prezidenta republiky v letech 1945 až 1948.

Potenciální restituenti, potomci šlechty kolaborující s nacisty, se již v této chvíli soudně (u domácích i mezinárodních soudů) domáhají přibližně 100 000 hektarů zemědělské i lesní půdy. Dá se očekávat, že pokud by uspěli, objeví se další obdobné požadavky v rozsahu zhruba dalších 100 000 hektarů. To vše již bude provedeno nikoliv novým zákonem, ale skrze soudy, u kterých se budou domáhat rovnosti před zákonem vůči katolické církvi.

A v okamžiku, kdy majetky budou vráceny šlechtickým rodům, je otevřena cesta k restituci všech majetků, které byly znárodněny v letech 1945-1948, tedy majetek všech právnických osob v průmyslu, majetek kolaborantů, zrádců a sudetských Němců. V posledním případě jde „jen“ o restituci až 500 000 hektarů zemědělské a 900 000 hektarů lesní půdy.

Hloupost, nebo zlý úmysl?

Církevní restituce v provedení Nečasovy vlády mohou vést v nejhorší variantě pro české daňové poplatníky k restituci 1 900 000 hektarů zemědělské a lesní půdy, což je 24,6 procenta rozlohy celé České republiky! Jinými slovy, schválený zákon o církevních restitucích povede k převedení 4,5 procenta rozlohy České republiky do rukou katolické církve, což znamená do rukou Vatikánu.

Nečasova vláda se chystá vydat cizí zemi 4,5 procenta rozlohy vlastní země a ještě hrozí, že díky takto vyvolanému precedentu naše země přijde o dalších 20 procent rozlohy, a to čistě na základě následných soudních rozhodnutí, vyvolaných hloupostí či zlým úmyslem této vlády. Nemluvě již o stovkách miliard korun za průmyslový majetek znárodněný v letech 1945-1948.

Nečasova vláda chce restituovat jednu čtvrtinu České republiky

Sudetští Němci17 %
Katolická církev4 %
Šlechta3 %
Ostatní76 %

Pramen: ČSÚ, vlastní výpočet

Pokud chtějí vládní strany (TOP 09 a ODS) prolomit restituční hranici a vrátit majetek šlechtě, která kolaborovala s nacisty, kolaborantům, zrádcům, sudetským Němcům a všem právnickým osobám, které přišly o majetek v letech 1945 až 1948, tak by to měly jasně sdělit voličům a nechat si potvrdit tento plán v parlamentních volbách. Vmanévrovat zemi do situace, že díky mezinárodním závazkům se octne v situaci, kdy bude vydávat majetky kolaborantské šlechtě a sudetským Němcům, kolaborantům a zrádcům, majitelům velkých firem znárodněných v letech 1945-1948, je hluboce nečestné, podlé a zbabělé.

Třešinkou na dortu je potom fakt, že vláda rozpočtové zodpovědnosti zvedne díky církevním restitucím veřejný dluh o 1,5 procenta HDP, tedy o 6000 korun na hlavu. Tomu se podivuje i Evropská komise, která nevidí důvod, proč by si česká vláda měla dobrovolně zhoršovat fiskální situaci.

Řešení této věci je jediné – zamítnout zákon o církevní restitucích v plném rozsahu. Nevzniknou nám tak zbytečné problémy a dluhy!

Jan Mládek – stínový ministr financí ČSSD
Lubomír Zaorálek – místopředseda ČSSD a stínový ministr zahraničních věcí ČSSD

Češka: Každý morální politik by měl navržené řešení podpořit

Milý Honzo,
divím se, že se za takový text nestydíš. Jdeš na lidi s bubáky, s nimiž čtyřicet let strašili komunisté: šlechta, kolaboranti, sudeťáci, zrádci, kapitalisti, Vatikán. Zapomněl jsi na židy, negry, cikány, cizí mocnosti a amerického brouka.

Tvé slovo je jasné, ale zároveň mimořádně pokleslé, nevěcné a pitomé. Prskáš na návrh, který dalo někomu hodně práce připravit a vyjednat, ale přitom sám nenabízíš nic pozitivního. Jak typické pro rétoriku z Lidového domu.

Měl by sis po sobě zaslaný text v klidu přečíst, a to pokud možno mimo půdu své strany, která na tebe má prokazatelně špatný vliv. Byla doba, kdy jsi měl normální názory a zdravý rozum. Po opakovaném přečtení si snad uvědomíš, že ty sám by ses podobnému textu před čtvrt stoletím vysmál, kdybys ho četl v Rudém právu, kam rétorikou i obsahem patří.

Proč se kritici restitucí nezamyslí nad zlem, které vedlo ke komunistické státní zlodějině na úkor církví?Je zarážející, co tě trápí. Je zarážející, že tě ani stopově netrápí samotný fakt, že se již 22 let nedaří napravit křivdy po komunistech. Proč se nikdo z vás kritiků nesnaží vidět problém z jiné perspektivy než z perspektivy laciného populismu? Proč se nezamýšlíš nad zlem, které vedlo ke komunistické státní zlodějině na úkor církví? Proč se nezamýšlíš nad zlem, které souvisí s nedořešeným vlastnictvím zablokovaného majetku? Copak se na tebe nikdy nikdo neobrátil s líčením problémů, které způsobuje zablokování historického církevního majetku?

Cucání z prstu

Uvědomuješ si, že původní komunistická nespravedlnost vůči církvi trvala 40 let, ale dalších 22 let to už není komunistická nespravedlnost – pod účtem této novodobé křivdy jsou už podepsáni „demokratičtí a konstruktivní“ politici jako ty?

Mluvíš o prolamování restituční hranice roku 1948. Vůbec si nemyslím, že by vydání majetku církvím mohlo takovou hranici ohrozit. Každý z příkladů, který uvádíš, je zcela specifický, a rozhodně neplatí, že vydání majetku církvím by umožnilo úspěšné uplatnění nároků jiných skupin postižených státními krádežemi. Způsob, jakým jsi vyčíslil rizika, se dá přirovnat jen k cucání z prstu. Každý trochu informovaný ví, že je to snůška nesmyslů.

Mě ale zaujala jiná otázka: je obrana „prolamování restituční hranice“ takovým zlatým teletem, za jaké se vydává? Je tato hranice důležitější než principy spravedlnosti, nedotknutelnosti vlastnictví, morálky, než církev a její hodnoty? Chápu, že by bylo amorální vracet majetek někomu, komu byl nejen právně správně, ale i morálně správně sebrán. Ještě amorálnější ale je bránit pod záminkou „boje proti prolomení restituční hranice“ napravení mnohem větších křivd na někom, komu byl majetek sebrán amorálně.

Překrucování, ignorance

Dlouhodobě vystupuješ jako národohospodářský ekonomický expert. I ve svém „jasném názoru“ se pozastavuješ nad tím, že „třešinkou na dortu je pak fakt, že vláda rozpočtové zodpovědnosti zvedne díky církevním restitucím veřejný dluh o 1,5 procenta HDP, tedy o 6000 Kč na hlavu“. Co jsi to za ekonomického experta?

Nečasova vláda se postavila k tomuto skrytému a neustále narůstajícímu dluhu čelem a přihlásila se k tomu, že již existující dluh je třeba začít platitKdybys byl ekonomickým expertem, musel bys vědět, že tento dluh nevznikl v poslední době, ale v čase, kdy byla způsobena škoda, která se musí zaplatit. Tvrdit, že veřejný dluh zvedá Nečasova vláda, je nepravda, překrucování, ignorance. Nečasova vláda se pouze postavila k tomuto skrytému a neustále narůstajícímu dluhu čelem a přihlásila se k tomu, že tento již existující dluh je třeba začít platit.

Nečas, který není ekonomem, na rozdíl od tebe, stínového ministra financí, zřejmě ví, že hra na mrtvého brouka a na hledání ideálního řešení není řešením, ale jen oddalováním problému, které v konečném důsledku celý problém jen prodraží. Tak jako každý komerční dluh má i skrytý veřejný dluh svoji časovou hodnotu, která roste úměrně době, po kterou není dluh splácen a po kterou vznikají škody postiženým církvím.

Kdybys byl ekonomickým expertem, musel bys prosazovat rychlé řešení. Kdybys byl čestný, musel bys přiznat, že jediný způsob, jak vyřešit tento dluh jinak než zaplacením, je setrvání v křivdě a rozhodnutí, že se stát s církvemi narovnávat nebude. Je-li to váš sociálnědemokratický názor, měli byste to jasně sdělit voličům, a nechat si toto „morální“ stanovisko potvrdit v parlamentních volbách.

Nemělo by vás odrazovat, že se tak smaže další hranice, která dnes odlišuje sociální demokracii od komunistů. Tvářit se dál, že chcete církevní restituce řešit, ale že vy to zvládnete bez „zvýšení veřejného dluhu“, je hluboce nečestné, podlé a zbabělé.

Církevní fond je strašná myšlenka

Problém má ještě další ekonomický rozměr. Když se to kritikům církevních restitucí hodí, spočítají časovou hodnotu odložených splátek, aby mohli strašit ekonomicky nevzdělanou většinu národa tím, že se ve skutečnosti vyplatí větší částka, než je uváděna v dohodě. Ty jako ekonom ale musíš vědět, že správné by bylo vyčíslit, o kolik peněz církve přišly tím, že jim bylo nejprve 40, a později ještě 22 let bráněno užívat plodů svého majetku. A o kolik peněz ještě přijdou tím, že jim nebude ukradený majetek kompenzován jednorázově, jako jim byl ukraden, ale bude jim vyplácen po dobu několika desítek let.

Proč ty, jako ekonomický expert u tématu církevních restitucí nemluvíš o těchto konkrétních ekonomických škodách, které je třeba nahradit? Proč nemluvíš o tom, jaká je ostuda, že naše nová demokracie není schopna 22 let vyřešit křivdy spáchané na církvích a jen prohlubuje ekonomické škody, které zaseli komunisté?

Čí by byl takový fond hračkou? Kdo by ho spravoval? Osvícení státní úředníci? Osvícení politici?Nejstrašnější je myšlenka „vložení církevního majetku do církevního fondu a následné použití výnosů tohoto majetku na podporu činnosti církví“. Nabízíš vyléčit jednu zlodějinu jinou zlodějinou. Komunistickou krádež nazývanou „všelidové vlastnictví“ nabízíš nahradit novou krádeží nazvanou „církevním fondem“. Je to jen zákeřné odvedení pozornosti od toho, že majetek se právoplatnému majiteli nevrátí a jakási nezodpovědná veřejná moc bude církve dál držet zkrátka na vodítku finanční závislosti.

Čí by byl takový fond hračkou? Kdo by ho spravoval? Osvícení státní úředníci? Osvícení politici? To tě ještě nevyléčily skutky tvých partajních kolegů Svobody, Snopkové, Ratha? To se opravdu ještě hodláte dál tvářit, že ve veřejném sektoru je možné zabránit zneužívání moci? Nevěřím, že bys byl tak naivní. Vím, že nejsi hloupý. Tak proč takovou pitomost?

Řešení přijatelné pro všechny nikdy nepřijde

Netvrdím, že je současné řešení církevních restitucí tím nejlepším. Sám bych postupoval jinak a mám velké obavy, co to udělá s církvemi. Nicméně tvrdím, že:

  • nikdo dosud do veřejné diskuse lepší řešení nepředložil;
  • váš návrh na církevní fond je nezodpovědná blbost, semeniště korupce a zneužívání moci, prototyp nekontrolovatelného molochu, snaha o vytvoření hračky pro politiky a lidi, kteří rádi někoho někam delegují na principu známostí, a ne na principu vlastnictví;
  • jakékoliv alespoň trochu rozumné řešení je lepší než čekání na Godota, tedy čekání na nějaké ideální řešení, které by se líbilo všem; každý soudný člověk ví, že řešení přijatelné pro všechny nikdy nepřijde; vždycky bude dost lidí, kteří křivdu na církvích nevnímají jako křivdu, ale jako právo demokratické většiny vzít komukoliv cokoliv;
  • řešení předkládané Nečasovou vládou je řešení, pro které dokázal získat konsensus řady státních institucí a skoro dvaceti církví.

Myslím, že platí, že každý morální politik by měl navržené řešení církevních restitucí podpořit. Se zájmem si počkám, jestli při hlasování v parlamentu překročíš svůj stín, nebo jestli předvedeš laciný opoziční populismus útočící na ty nejnižší lidské pudy naznačený v zaslaném textu.

S přáním, ať se dobře rozhodneš.

Roman Češka