Média bývají hysterická. Vládne rychlost i strach, že snad „něco“ někomu uteče, respektive že to uteče mně, ale konkurenci ne. A tak se zprávy, potenciální pecky, přebírají v minutovém rytmu jen s odkazem na původní zdroj a v případě jeho dostatečné „autoritativnosti“ už další novináři nic neověřují – prostě se odkáží na Reuters nebo New York Times, a je to! Během posledních dní ale svět naletěl na opravdu výstavní kachny. Jistě jste je zaznamenali. Problém je v tom, že se stejnou razancí, jakou vyletěly do světa, je už dotyčná média nevyvrátila. Nestopnula. A neomluvila se.
Zásadní zpravodajská bomba týdne se týkala geneticky „modifikovaných dětí“ z institutu sv. Barnabáše v New Jersey. Podle serveru Daily Mail se dítka s trojí DNA narodila ženám, jež měly problémy s početím. Geny byly vloženy do jejich vajíček a nyní prý testy odhalily, že děti „zdědily DNA tří dospělých osob – dvou žen a jednoho muže,“ citovalo úterní Právo zprávu dokonce na titulní straně, přidaly se i Novinky.cz. Inu, něco takového se stalo prvně v dějinách. Geneticky modifikovaný člověk je na světě. Událost!
Rychle reagovala Česká televize, podle jejíž redaktorky na ČT1 jde o „průlom v řešení neplodnosti“ a v jejíž reportáži byl citován i šéf vědeckého týmu Jacques Cohen: „Je to první případ modifikace lidské genetické linie, jejímž výsledkem jsou normální zdravé děti.“ Na zpravodajském serveru ČT24 visí úterní zpráva i nadále, bez jakéhokoli doplnění.
Příběh první: Bulvár oživený po 11 letech
To bylo v úterý. Ve středu si takovou bizarnost, jakou jsou děti s DNA tří lidí, nenechal ujít Deník, který vychází v desítkách mutací od Benešovského deníku po Rakovnický deník – všechny články vyšly s titulkem „Děti se třemi biologickými rodiči: strach i naděje“, ale s dopracováním a doplněním, že se tak v USA stalo už před lety a že právě profesor Cohen vedl už v roce 2001 původní experiment v téže nemocinici – v institutu St. Barnabas. To středeční Blesk nic moc nerozpracovával a upozornil na „nevídaný experiment“ s narozením dětí tří DNA.
Počátkem týden svět naletěl zprávě o geneticky modifikovaných dětech
Před pár týdny se v televizi rozčílil šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek (jemuž se chtělo z „rathovské práskačsko-zlodějské“ obálky týdeníku Reflex zvracet) a vyzýval ke vzájemné kritice českých médií (což mu pak záměrně teatrálním vystoupením vrátil na ČT24 zástupce šéfredaktora Reflexu Jaroslav Plesl). Právě server Lidovky.cz zprávu o dětech s trojí DNA dodatečně upravil a přiznal, že „svět naletěl na zprávu o geneticky modifikovaných dětech“.
Jak správně upozorňuje, o podobném experimentu už totiž média informovala. Stalo se tak 5. května 2001, jak dokazují servery BBC či CNN. „Před jedenácti lety expert na embryologii Jacques Cohen publikoval v časopise Human Reproduction stať o metodě asistované reprodukce, při níž se do vajíček neplodných žen dodá buněčný materiál z vajíček zdravých dárkyň. Ani tehdy se tedy nejednalo o cílenou genetickou modifikaci,“ uvedly Lidovky.
Již dříve si toho všiml vědecký redaktor serveru Týden.cz, který uvedl, že jde o starou záležitost, navíc z bulváru, a že to je s genetickou modifikací maličko složitější. „Cohen s kolegy prokázali, že minimálně u dvou dětí cizí mitochondrie přenos přežily, takže buňky obsahují kromě genů zděděných od rodičů také mitochondriální DNA od anonymní dárkyně. Jde tedy o něco jiného než o cílenou genetickou modifikaci, při které vědci záměrně vnášejí do cílového organismu vybrané geny,“ napsal novinář Ondřej Vrtiška o transferu cytoplazmy, který se nejspíše provádí tak někdy od roku 1997. Revoluce se tedy (zase) nekoná.
Chlapsky se k fámě postavilo snad jen Aktuálně.cz; na úvod textu, který nestáhlo, přidalo poznámku redakce: „Tento materiál vyšel jakožto monitor článku, který se v červenci 2012 objevil na webovém portále britského deníku Daily Mail. Toto médium jsme také jasně uvedli a odkázali jako zdroj. Později během dne se ukázalo, že se text na britský web dostal omylem, ve skutečnosti byl napsán a publikován již v roce 2001. Tímto svou chybu neomlouváme, pokud jsme někoho z vás, vážení čtenáři, uvedli převzatým textem v omyl, mrzí nás to.“
Příběh druhý: O Ronaldově housce
Potíž je, když zprávu posvětí některá z nejváženějších světových agentur
S médii je prostě legrace. Tak jako s tou parádní historkou, jak nagelovaného Cristiana Ronalda zapomněli portugalští fotbalisté na ukrajinském letišti, protože si odběhl koupit housku. Četli jste to, že? Nešlo tomu uniknout; zpráva španělské agentury EFE prošla i „verifikací“ českou ČTK, takže zabodovala všude: na webech, v televizích, v denících. Bylo tomu tak i jinde na světě – na Fox Sports, ESPN Brazil, v dánském Politiken, nizozemském De Telegraaf, ale i v německém Bildu nebo ruské Pravdě. Prostě všude.
Až na to, že se to vůbec nestalo. Vystopovat původce fámy není mnohdy snadné, ale autory vtípku byli možná autoři serveru Future News nebo blogu Dirty Tackle. Oficiálně to však patrně „posvětila“ respektovaná EFE, asi tak čtvrtá nejvlivnější tisková agentura světa po Reuters, AP a AFP. Kdo ví, jestli to byl záměrný a jízlivý vtípek na frajírka s přezdívkou CR7, nebo prostě profesní selhání, svět každopádně dostal kachnu nadívanou jako prase.
Někde si toho všimli (třeba na francouzské variantě Le Huffington Post), jinde ne, ačkoliv se i sama EFE snažila šířený blud zastavit. Nakonec jej oficiálně stopnula až portugalská fotbalová federace. Ale ví o tom někdo? Kolik médií takovou sexy zprávu dementovalo? Kolik se jich omluvilo, aby napravilo svůj omyl, chybu, své selhání?
„Koho by po dvou dnech zajímalo, že je to jinak, že. Úplně to slyším. Nejhorší na tom je, že je to vlastně úplně jedno. Informace létají sem a tam strašlivým tempem, padají na nás jako voda z vodopádu. Jsou jako soutěžící spermie, jedna přebíjí a zabíjí druhou, po té odstrčené už neštěkne ani pes, přestože ještě před minutou byla u vajíčka favoritkou. Dřív by se všichni divili, jak mohli selhat, omlouvali by se, dnes na tom nezáleží. Informace v elektronickém věku ztratila hodnotu, vlastně nabyla jinou, protože i lež se stala informací. Pravda, lež, jede se dál,“ napsal v komentáři Milan Vodička, redaktor Mladé fronty DNES.
Příběh třetí: Komu uletěly včely?
Média nestačí tempu. V souvislosti s oběma předchozími fámami jsem si vzpomněl ještě na jednu. Je čtyři roky stará. A stala se tak. Ráno 11. června v 8:55 hodin vydala Česká tisková kancelář zprávu s přitažlivým titulkem „The Independent: Decimují mobily včelstva? ptají se vědci“. Zní to prý jako zápletka hororového filmu: badatelé naznačují, že láska k mobilům může způsobit nedostatek potravin úměrný poklesu úrody. Mizení včel údajně souvisí se zářením z mobilů, jež ovlivňuje navigaci včel – netrefí pak do úlů.
Znělo to jako zpráva z hororového filmu. Tím lepší zápletka!
Zprávu ČTK tehdy přejaly v plném znění servery Týden, Ekolist.cz, četkařské Finanční noviny, ale třeba i server iHNed. Přidala se některá rádia. Korunu mediálnímu letu nasadilo Právo, v němž autor(ka) se zkratkou (aa) rozvíjí agenturní článek až za pozemskou mez: „Bez včel zbudou lidstvu tak čtyři roky života, prohlásil kdysi geniální fyzik Albert Einstein. Nyní včelaři v Americe, střední a jižní Evropě bijí na poplach: už se to blíží!“
Týdeník Euro měl k výše uvedenému tři poznámky: „Podle Alice Calapriceové, která napsala pět knih o Einsteinovi (jedna vyšla i v češtině), nikdy taková slova nevyřkl. Za druhé: že by mobilní signál souvisel se syndromem CCD, vyvrátil pro Associated Press i Stefan Kimmel, jeden z autorů studie, na niž se The Independent odvolával. A za třetí: článek, který ČTK vydala a média houfně citovala, vyšel v Británii už 15. dubna... Jenže roku 2007!“
Chybovat je lidské. Nemá smysl se kolegům nekolegiálně posmívat, ale skutečně je nezbytné, aby se média navzájem kontrolovala, řádně se citovala, slova napsaná jinde prověřovala, uváděla chyby bez starosvětského studu na pravou míru, opravovala a omlouvala se. Jejich čtenáři by s tím měli tiše počítat. Neboť ač taková pravidla většinou platí, dbá se na ně, ve zrychlujícím informačním tempu někdy přestávají stačit. Kachny totiž umějí setsakramentsky rychle létat a sestřelit je nebývá úplně lehké. Řada z nich prošla dokonce obvyklým ověřováním! Jenže i zaručené a dosud i vždy spolehlivé zdroje se najednou mýlí. Anebo lidé lžou. Jistý odstupující ministr nám před časem sdělil, že v žádném případě to nebalí. Kdo už je lepším zdrojem, nežli on sám. O hodinu později na brífinku oznámil, že to balí...
Ano, pravdivé zprávy a kachny jsou čím dál hůř k rozlišení. Zpráva nejprve vypadá jako zaručená kachna, aprílový vtip, až na to, že je to pravda. Zvláště některé zprávy z politiky takové v poslední době bývají...
