Aktualizováno 3. září. Pro mnoho lidí je to sen: dostat se na učební stránky pro žáky základních nebo středních škol. Musíte být skutečný formát, abyste něčeho takového dosáhli. Nyní se to povedlo několika českým politikům. Možná se o nich už v nadcházejícím novém školním roce budou učit žáci středních škol.
Slouží jako názorné příklady aktérů korupčních kauz v České republice. Konkrétně: Bývalý pražský primátor Pavel Bém, pražský radní Rudolf Blažek (nebezpečí firem s nejasným vlastnictvím), bývalý ministr dopravy a majitel fotbalové Slavie Aleš Řebíček (předražené stavební zakázky), bývalý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Milan Kindl (klientelismus a politické konexe). Ocitli se v metodické příručce pro pedagogy středních škol nazvané Korupce v ČR, kterou vytvořila organizace Respekt institut (viz příloha PDF).
„V rámci projektu Semináře o korupci pro studenty středních škol jsme připravili metodickou příručku o korupci. Metodika poskytuje souhrnné informace o korupci, jejích příčinách a důsledcích, výskytu v ČR či trestnosti, ale i konkrétní cvičení, hry a metodické návody na předávání problematiky korupce studentům,“ píší autoři příručky na webu organizace Respekt institut.
Výuka o české korupci je pedagogům navrhována v různých variantách. Buď jako samostatné modelové hodiny, jako dvouhodinový cyklus či jako takzvaný projektový den. „Pouze je důležité dbát na logiku návaznosti jednotlivých prvků a zdůraznění celospolečenských dopadů a možností minimalizace korupce (včetně toho, co mohou dělat sami studenti),“ píše se v doporučeních k jednotlivým variantám výuky.
Během protikorupční „nalejvárny“ by si studenti měli osvojit, co znamená pojem korupce, jak se v praxi projevuje, jaké jsou typy korupce a druhy úplatků, trestnost a vyšetřování korupce, ukázky konkrétních tuzemských kauz, oznamování korupce a minimalizace korupce a co pro to „mohu udělat já“. Součástí vyučování by měla být různá cvičení, diskuse či vyhledávání kauz na internetu.
Protikorupční příručka pro učitele středních škol je originální dílko a nápad, jak mezi studenty – kteří se teprve chystají ke svým prvním volbám - rozesít upozornění a rozšířit pocit odpovědnosti za politiky, které si zvolí. Mladší generace si jistě dobře rozumí s nástroji jako „Google“, takže by pro ně teoreticky mělo být snazší nepodlehnout laciným předvolebním vábničkám a o konkrétních kandidátech si něco vyhledat. S politiky, u kterých by vyskočila záležitost typu Opencard, by pak ve volbách mohli zúčtovat.
