Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Propad ODS: Sociální debakl pro kmenové náčelníky

  23:02

Petr Nečas, ať je jakýkoli, nevede, nýbrž je veden. Je kompromisem regionálních bossů, kteří provozují systém „darové ekonomiky“.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

KOMENTÁŘ Přemysla Houdy / Preference ODS se dlouhodobě propadají, například podle agentury STEM dosáhly v letošním lednu 13,8 procenta. Sestupný trend se několikrát promítl i do volebního výsledku, a to je horší – strana totiž nedokáže bývalé voličské jádro v kampani zmobilizovat už ani vyvoláním obav z vítězství soupeřů. Voliči ODS mají metaforicky nejenom sbaleno, ale vydali se na vandr a jsou k mání.

Z jistého důvodu je nejcitelnějším politickým výpraskem fakt, že ODS zmizela ze všech regionálních vládních koalic (specifickou Prahu nepočítaje). Posledních několik bašt jí – kromě pozic vládních – zbývá jen na starostovské úrovni. A přesně to je důvod, proč propad ODS můžeme nazvat i expresivnějším pojmem: sociální debakl. Z lidí, kteří byli po léta zvyklí na celkem dobře placená místa ve veřejné správě (a na ně navázané podnikatelské skupiny zase mohly profitovat z veřejných zakázek) se najednou stává armáda nezaměstnaných a bezprizorních páriů. Ti, kteří si ještě místa podrželi, mají logicky strach, že v příštím roce dojde řada i na ně – nejpozději v komunálních volbách na podzim.

V této situaci ODS nutně mobilizuje všechny rezervy. Reakce straníků může být dvojího druhu:

  • Exodus – mnozí oblíbení starostové, kteří jsou ve funkci několikáté volební období, si mohou klást pro ODS nepříjemnou otázku: nebyla by záchrana v odchodu a kandidatuře například v čele nějakého hnutí kvazinezávislých? Případně nebylo by lepší přeskočit na v současné době perspektivnější palubu TOP 09/Starostové a nezávislí?
  • Víra v mesiáše – staří harcovníci, kteří „to myslí s ODS dobře“, nad tím vším, co se děje, úpí, ale doufají, že se někdo někde v lůně strany objeví a ODS zase pozvedne. Někdo charismatický, trochu autoritativní, rétoricky zdatný, a tak podobně (rozhodně to není Petr Nečas a členové vedení strany, kdo by tyto lidi uspokojoval).

Problém nedůvěryhodnosti strany však nespočívá jen v neschopnosti politiků v centru, je obecnější. To, že ho nyní musí řešit právě ODS, neznamená, že by byla nějakou anomálií mezi ostatními politickými subjekty. Stejný osud může potkat i jiné velké politické hráče.

Darová ekonomika

Krize stranictví (početných, dlouho etablovaných stran) spočívá v tom, že regionální organizace vládnou centru, nikoli centra regionům. Přeneseno na ODS: Petr Nečas, ať je jakýkoli, nevede, nýbrž je veden – je kompromisem regionálních bossů. Čekání na spasitele je ve skutečnosti čekáním na symbol, na dobrého herce (u ODS jím může být například Jiří Pospíšil), který bude schopen talentem a tváří překrýt, že regionální bossové jsou těmi, kteří politiku reálně dělají.

Problém tkví v tom (byla to ovšem nutnost), že se vznikem krajů se vytvořily opevněné regionální pašalíky. Usadily se v nich krajské stranické elity, jakési strany ve straně, které už jsou ale dostatečně mocné, aby se chovaly nezávisle a nepotřebovaly vedení na nic jiného než na to, aby jim neházelo klacky pod nohy a aby dodalo straně mediálního lesku. Navíc na krajskou úroveň není tak vidět jako na celostátní, více kontrolovanou médii, takže pro mnohé straníky je vlastně krajská úroveň optimální.

Regionální bossové jsou čímsi na způsob náčelníků kmenů – provozují systém založený hlavně na sociálním kapitáluRegionální straničtí bossové jsou pak čímsi na způsob náčelníků kmenů, jež zkoumal v Brazílii Claude Lévi-Strauss, nebo v severní Africe na berberech dokladoval Pierre Bourdieu (v českém prostředí se z něj při zkoumání společnosti inspiroval v minulosti třeba Ivo Možný). Náčelníci provozují systém založený nikoli jen na finančním, ale zejména na sociálním kapitálu – mají přístup k zajímavým darům, postům, a ty redistribuují družiníkům, samozřejmě nikoli nezištně. Dary dávají, aby se udrželi ve funkci. Jakmile nemají co dávat, začnou na sociálním žebříčku klesat.

Zjednodušeně řečeno v systému „darové ekonomiky“ se náčelníkem stane ten, kdo má největší družinu a největší družinu má ten, který má talent vybudovat si nejpropracovanější sociální síť a vytěžit z ní největší kapitál. Potenciální a etablované náčelníky (stranické bosse) to nutí jít až na samou mez rizika v získávání kapitálu – někdy jen neetickou, někdy dokonce protizákonnou.

Může se to přihodit i jiným

Když je nějaká strana dlouhodobě úspěšná (jako ODS), potenciální regionální bossové musejí podstoupit mnohem větší riziko, aby se vyšvihli – bojují s větší konkurencí. Můžeme formulovat i jakýsi železný zákon politické strany v systému ekonomiky darů: čím je strana úspěšnější, tím musí být vnitřně více zdevastovaná kvůli vyššímu tlaku na funkce ve svém nitru.

A jak se říká „neotvírej nikdy konzervu s červy, nikdy nevíš, co v ní najdeš!“, tak jakmile se ukázalo, že skandály uvnitř ODS jsou, pak bylo jen otázkou času, kdy ji média začnou torpédovat. Krizový stav v ODS se ale stejně tak dobře může (a z identických příčin) přihodit dosavadnímu hegemonu levice – ČSSD, jež dominuje krajům nyní.

Když proto nyní v ODS sílí volání po konci předsednictví Petra Nečase jakožto jediné možné záchraně strany, pak je to stejné jako když nemocnému s rakovinou řeknete, aby si oblékl jiný plášť, protože mu zelený nesluší. A můžete mít i pravdu, třeba by mu opravdu slušel výrazně víc plášť červený. S léčením choroby, kterou ODS trpí, to ale nemusí mít nic společného. Kmotři spolu s Nečasem nezmizí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!