Miliardový výběr mýtných poplatků na českých dálnicích bude středobodem letních politických soubojů. Stane se jistě i proměnnou při vyjednáváních o rozpočtu na příští rok, kdy dlouhodobá neschopnost ministerstva dopravy v rukách hnutí ANO vypsat tendr na nového provozovatele mýtného systému po roce 2016 bude zbraní premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) proti ministru financí Andreji Babišovi.
Resort dopravy i jeho kritici z řad koalice však vědí, že patová situace má jediné řešení. A tiše s ním podle informací LN počítají. Jde o zadání výběru mýta po roce 2016 současnému provozovateli - konsorciu Kapsch - na přechodnou dobu bez soutěže. Úředním jazykem - jednacím řízením bez uveřejnění. Stát si tak na dobu 12 až 24 měsíců koupí čas, v němž se mu podaří konečně připravit skutečný tendr. Avšak i tato varianta už pomalu „hoří“.
Chci soutěž, říká Ťok
Mýtný systém je ve vlastnictví státu, funguje efektivně, proč teď nakupovat nový systém? Příjmy z mýta jsou takřka deset miliard korun ročně, efektivita výběru je 99,8 procenta. |
Ministerstvo dopravy ovšem zatím trvá na svém plánu, který hodlá předložit vládě. Tedy že postupně vypíše dva tendry. Jeden na provoz současného systému s mýtnými branami na pět let s opcí na dva další, který ve svém důsledku favorizuje Kapsch. A druhý už bez ohledu na použitou technologii, který by kromě dnes zpoplatněných dálnic a vybraných silnic první třídy zpoplatnil i další komunikace. „Kolem celé záležitosti se objevuje mnoho zákulisních „zaručených“ informací, mou prioritou ale je naplnit usnesení vlády, ne plnit představy různých dalších subjektů, třeba právě ČSSD,“ komentuje situaci kolem budoucího výběru mýta ministr dopravy Dan Ťok. „Mýtný systém je ve vlastnictví státu, funguje efektivně, proč teď nakupovat nový systém? Příjmy z mýta jsou takřka deset miliard korun ročně, efektivita výběru je 99,8 procenta. Můžeme snížit náklady na provoz mýta, v současnosti jsou cca 20 procent.“
Dříve v červenci ministr LN řekl: „Ještě letos chceme vysoutěžit nového dodavatele pro provozování mýta. Zdůrazňuji, že jde o soutěž, nikoliv o prodloužení smlouvy Kapschi.“ Později však ČTK uvedla, že tendr se pravděpodobně letos nestihne.
Základem politického neklidu je fakt, že tato varianta nenaplňuje zadání, které dostal ministr Dan Ťok od vlády. Tedy připravit do konce července podklady pro technologicky neutrální tendr, tedy výběrové řízení, které nebude favorizovat žádnou technologii - ani mikrovlnnou, ani satelitní. „Tím, že zároveň připravujeme technologicky otevřené výběrové řízení na mýtný systém do budoucna, naplňujeme usnesení vlády,“ nastiňuje Ťok taktiku, jak chce svůj postup hájit. Materiál, který by měl v nejbližších dnech projednat řídicí výbor pro mýto, však nepůjde na vládu ke schválení, ale jen pro informaci. Tím se vyhne připomínkovému řízení. „Usnesení vlády jiný postup neukládá,“ hájí kroky ministerstva jeho mluvčí Tomáš Neřold.
Trabl s autorskými právy
U premiéra mu to ale tak snadno neprojde. Ten to využije k vyhrožování vyhazovem pro ministra dopravy z konkurenční strany a bude žádat ústupky při tvorbě rozpočtu.
Ťokův plán má totiž ještě jednu slabinu. Aby mohl být vypsán první z plánovaných tendrů, potřebuje být stát vlastníkem autorských práv k současnému mýtnému systému. |
Ťokův plán má totiž ještě jednu slabinu. Aby mohl být vypsán první z plánovaných tendrů, potřebuje být stát vlastníkem autorských práv k současnému mýtnému systému. Tak bude moci pustit k informacím z něj i další uchazeče kromě Kapsche a bude naplněno alespoň zdání soutěže. O převodu tohoto technologického know-how se pilně jedná. Nicméně i v optimistické variantě se na ministerstvu dopravy počítá s tím, že vše bude dokončeno nejdříve v listopadu, spíše však v prosinci.
Ťok přitom zatím plánuje tendr spustit už v září. Kromě toho, že nebude mít v tu dobu v ruce práva, jeho úřednický aparát bude sotva schopen v tak krátké době komplikovaný tendr vypsat. Pozdější spuštění tendru zase znamená, že s potenciálními odvoláními neúspěšných uchazečů k antimonopolnímu úřadu se nestihne smlouva podepsat a nový (nebo i staronový) provozovatel výběru ujmout k datu vypršení dnes platného desetiletého kontraktu s Kapschem. Průměrně totiž u složitějších tendrů takový proces trvá mezi 15 a 19 měsíci. Smlouva přitom končí k poslednímu prosinci příštího roku. Nejde přitom o málo - ročně se na mýtu vybere přes osm miliard korun. Provoz přijde asi na dvě miliardy, zbytek končí ve státní kase. Záložní varianta se znovuzavedením dálničních známek i pro kamiony, o níž se v krajní nouzi uvažuje, by přinesla miliardy maximálně dvě.
Tíseň musí být technologická
Za zdržení si dlouhodobou neschopností ministerstva dopravy vypsat tendr, datující se k Ťokovým předchůdcům, může Česko samo. Bez vlastnictví autorských práv k systému to ale může uhrát na takzvanou technologickou tíseň. |
Autorská práva jsou pak také klíčem k již zmíněnému jedinému zbývajícímu řešení - tedy jednacímu řízení bez uveřejnění, v němž bude na přechodnou dobu smlouva s Kapschem prodloužena, aby se dal vypsat regulérní tendr. Právě to, že je stát prozatím nevlastní, je jedinou možnou „výmluvou“, proč by mohl být tendr obejit a nedošlápla si na Česko kvůli tomu Evropská komise. Jednací řízení bez uveřejnění bez hrozby postihu z Bruselu při takto velké zakázce, které by pak mohlo být následováno i trestněprávními postihy, je totiž třeba omluvit tísní. Časová tíseň přitom neprojde. Za zdržení si dlouhodobou neschopností ministerstva dopravy vypsat tendr, datující se k Ťokovým předchůdcům, může Česko samo. Bez vlastnictví autorských práv k systému to ale může uhrát na takzvanou technologickou tíseň.
Avšak jen do doby, než je od Kapsche získá - tedy již v zmíněném listopadu či prosinci. Proto i tato poslední spásná varianta pro výběr mýta chvátá. Kromě toho, čím dříve se mimo tendr začne s Kapschem jednat, tím lepší podmínky - tedy například slevy z poplatků za provoz mýtného systému - si bude moci stát vyjednat.
Mýtné, které platí kamiony a další vozidla nad 3,5 tuny, se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic či rychlostních silnic. Za celou dobu fungování se na něm vybralo 60,2 miliardy korun.
Ťok: Buď mi projde mýto, nebo půjduSvázat své setrvání v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky s plánem, jak naložit s mýtem po roce 2016, se odhodlal ministr dopravy Dan Ťok. Buď mu projde jím navrhovaný postup dvou na sebe navazujících soutěží na provozovatele systému výběru dálničního desátku, nebo dá svou funkci k dispozici. „Ano, přesně takhle to pro mě stojí,“ uvedl ministr. Vláda probere mýto už dnes na svém posledním zasedání před kabinetními prázdninami. Hlavně z ČSSD se ozývají hlasy, že Ťok nominovaný za hnutí ANO svým návrhem neplní vládní usnesení, aby připravil technologicky neutrální tendr, když první soutěž plánuje na provoz současného systém u mýtných bran. A premiér Sobotka už v minulosti avizoval, že na tomto bodě bude trvat. Ťok je ovšem přesvědčen, že jeho postup je správný, protože využije životnost systému, který si stát zaplatil. A zároveň prý vládní usnesení plní tím, že jeho návrh počítá i s druhým tendrem, kde už na technologii sběru dat pro výpočet poplatku nebude záležet. Resortní plán počítá s tím, že nejpozději na začátku příštího roku vypíše tendr na provoz současných mýtných bran, díky nimž je zpoplatněno asi 1300 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Jeho vítěz bude vybírat poplatky za průjezd kamionů, které ročně vynesou skoro deset miliard, a to od počátku roku 2017, kdy vyprší smlouva současnému provozovateli systému – společnosti Kapsch. Kontrakt je prozatím naplánován na pět let s opcí na další dva. Nejdřív přijde dělení „Předpokládám, že na vládě se strhne debata, zda to má být třeba na tři roky s dvouletou opcí, nebo podobně,“ odhaduje Ťok, který materiál probral už tento týden v řídicím výboru pro mýto. Jeho členové vznesli řadu připomínek, z nichž některé ministr slíbil do příští středy ještě zapracovat. Půjde ale jen o kosmetické změny. Hlavní výtka, že tendr nebude neutrální, bude stále platit. V době platnosti tohoto kontraktu se má oddělit centrální systém – tedy výběrčí mýta – a poskytovatel dat – tedy technologie, kterou se získávají údaje pro předpis plateb. Centrální systém má spravovat stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic ČR, a příště soutěžit jen o sběr dat. To je druhý tendr, který má ministr ve své vizi. U této soutěže, která se bude vypisovat, až dojde k plánovanému rozdělení systému, už pak nebude záležet na technologii. A může se v něm také jednat o větší počet zpoplatněných silnic, než je tomu dnes. Kapsch bude dál stavět „O rozšíření na dosud nezpoplatněné úseky bude jistě velká diskuse v koalici, kdy například hnutí ANO nechce zavádět mýto na další silnice. Až bude na tomto panovat shoda, je možné vypsat tento tendr,“ říká ministr s tím, že předpokládá, že tato vláda jej zahájit nestihne. Ale tím, že jej má ve výhledu, prý plní vládní zadání, které říká, že má vypsat neutrální soutěž na výběr mýta po roce 2016, což třeba i výběr od roku 2022 či 2024, kdy by měl první kontrakt vypršet, splňuje. Že je třeba ještě pár let po roce 2016 využívat mýtné brány, ačkoliv čelí kritice, že tím pádem favorizuje Kapsch, pak Ťok obhajuje jejich životností. „V současné smlouvě je poskytovatel povinen systém modernizovat a v závěru jej předat ve stavu, jako by byl skoro nový. Nový provozovatel tuto povinnost mít nebude a systém tak v podstatě dožije,“ argumentuje ministr. Přitom ale budou díky dodatku ke smlouvě s Kapschem vznikat nové brány na 114 kilometrech nově plánovaných dálnic, které dostanou stavební povolení do konce roku 2017. Nový provozovatel, i když to nebude Kapsch, bude muset strpět, že tyto brány rakouská firma postaví. |
