Mluvčí saúdské koalice generál Ahmad Ásirí tvrdí, že „na hodnocení výsledků kampaně je příliš brzy“. Americký deník Washington Post však před pár dny citoval i jiný pohled. „Tato válka Saúdskou Arábii vyčerpává vojensky, politicky i strategicky,“ uvedl Fár’a al-Muslimí, jemenský analytik z bejrútského Carnegie Middle East Center. „Problém je, že tam Saúdové uvízli.“
Saúdská Arábie se v Jemenu snaží vrátit k moci kontroverzního prezidenta Mansúra Hádího a zatlačit šíitské povstalce a vojenské jednotky věrné Alímu Abdulláhovi Sálihovi, bývalému prezidentovi svrženému jemenskou verzí arabského jara. Vše odstartovala rozsáhlá jarní ofenziva rebelů a útěk prezidenta ze země.
Zatímco západní média i politici zevrubně rozebírají válku v Sýrii a kontroverzní kroky, které tam podniká Rusko, angažmá USA v Jemenu i celá tamní válka zůstávají mimo pozornost. |
Zajímavý je přitom i globální pohled na konflikt. Zatímco západní média i politici zevrubně rozebírají válku v Sýrii a kontroverzní kroky, které tam podniká Rusko, angažmá USA v Jemenu i celá tamní válka zůstávají mimo pozornost. Souvisí to patrně i s tím, že Saúdská Arábie a další arabské režimy vydávají své tažení v Jemenu za boj proti rozpínavosti Íránu, který podporuje šíity. „Húsijské povstání v Jemenu je dalším příkladem íránské snahy destabilizovat region,“ uvedl nedávno saúdskoarabský deník Arab News.
Hlasy, že tomu může být i jinak, v západních mainstreamových médiích příliš často nezaznívají, ale existují. „Saúdskoarabská válka v Jemenu není aktem sebeobrany, ve skutečnosti jde o preemptivní úder, který odstartoval saúdskoarabskou agresivní politiku v regionu,“ uvedla v říjnu Madáwí ar-Rašídová, původem saúdskoarabská profesorka londýnské King’s College.
Washington ale stojí za svými spojenci. „Oceňuji, co koalice v Jemenu dělá,“ prohlásil v týdnu v Dubaji americký generál Charles Q. Brown. „Jsme v této věci zajedno.“ Fakt, že koalice vedená Rijádem už pozabíjela stovky civilistů a že např. Červený kříž protestuje proti bombardování nemocnic, Američané komentují dění diplomatickými prohlášeními. „Spojené státy nehrají ve výběru cílů v Jemenu žádnou roli,“ uvedla v říjnu Rada pro národní bezpečnost USA.
Spojené státy poskytují k útokům na Húsije zpravodajské informace, ale také zbrojní a další materiální pomoc. Už tak sporné tažení na jihu Arabského poloostrova však dostalo pro Američany ještě problematičtější rozměr v posledních týdnech, kdy Saúdští Arabové zapojili do války i 400 vojáků z Eritreje a téměř 900 ze Súdánu – tedy dvou afrických zemí, které Západ dlouhodobě kritizuje za porušování lidských práv, a to hlavně ze strany jejich ozbrojených sil.
Súdánský prezident Umar Bašír čelí mezinárodnímu zatykači kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v souvislosti s válkou v Dárfúru. Eritrea je zase zmiňována jako stát, odkud v poslední době míří tisíce lidí do Evropy, mj. aby se vyhnuli masovým svévolným odvodům do armády, kde muži mohu strávit i dlouhá léta.
V tuto chvíli jsou však každopádně vojáci těchto zemí součástí vojenské koalice, v níž aktivně působí i Spojené státy. V případě Eritreje nejde jen o etický rozměr celé věci – vyšetřovací panel OSN v říjnu upozornil, že Asmara za vyslání svých vojáků do Jemenu a poskytnutí svých vod a vzdušného prostoru dostává finanční a materiální kompenzace od Saúdské Arábie a SAE, což může být porušení embarga z roku 2009, týkajícího se zbraní a některých finančních transakcí.
Otázky zbraní pro Rijád se týkají i Česka
Právě zbraně dodávané ze Západu jsou dalším citlivým bodem jemenského konfliktu. V posledních letech strmě vzrostly dodávky zbraní na Blízký východ, kdy největší kupci, tedy právě monarchie vedené Saúdskou Arábií, argumentují íránskou hrozbou, zatímco – jak v létě upozornil magazín Foreign Policy – ve skutečnosti jejich vlastní vojenské výdaje několikanásobně převyšují ty íránské. Možnost, že tyto zbraně jsou nyní používány při krvavé válce v Jemenu, vyvolává na Západě stále větší znepokojení. Organizace Amnesty International dokonce tvrdí, že existují „nezvratné důkazy o válečných zločinech“.
Už tak sporné tažení na jihu Arabského poloostrova dostalo pro Američany ještě problematičtější rozměr v posledních týdnech, kdy Saúdští Arabové zapojili do války i 400 vojáků z Eritreje a téměř 900 ze Súdánu. |
Kritičtější pohled na „protiteroristickou válku“ proto začínají přijímat i někteří politici. Když britský ministr zahraničí Philip Hammond v týdnu během návštěvy USA čelil otázkám na toto téma, prohlásil, že pokud se prokáže, že Saúdská Arábie nedodržuje pravidla pro vedení války, Londýn své zbrojní zásilky zastaví. „Saúdové popírají, že by mezinárodní humanitární právo porušovali,“ prohlásil Hammond v televizi BBC. „To však samo o sobě samozřejmě nestačí, takže chceme vidět i řádné vyšetřování a ověření, že mezinárodní humanitární právo je dodržováno. Pokud by tomu tak nebylo, máme licenční vývozní systém, který by dalším dodávkám zbraní zabránil,“ uvedl šéf britské diplomacie.
Saúdská Arábie je přitom v poslední době mimořádně atraktivním trhem i pro české zbrojaře. Červencová zpráva ministerstva průmyslu a obchodu mapující zbrojní vývozy za rok 2014 (v celkové výši 11,6 miliardy korun) ukázala, že s exportem za téměř dvě miliardy byl rijádský režim dokonce největším odběratelem českého zbrojního materiálu.
Na dotaz LN, zda i Česká republika neuvažuje ve světle jemenské války o možné úpravě této politiky, ministerstvo zahraničí uvedlo, že „vývoz vojenského materiálů z ČR do Saúdské Arábie není vázán na konflikt v Jemenu“ a že vychází z dříve uzavřených kontraktů. „Při posuzování vývozů vojenského materiálu budeme i do budoucna brát do úvahy vývoj v regionu. MZV ČR je připraveno využít všech zákonných možností, včetně stanovení dalších podmínek licence, pokud si to povaha konkrétního vývozu vyžádá. Zavedení plošného zákazu vývozu vojenského materiálu do Saúdské Arábie však MZV ČR v současné době nepovažuje za nezbytné,“ napsal Černínský palác Lidovým novinám.
