Z Unipetrolu, líhně tuzemských odborníků na petrochemii, pohonné hmoty a rafinérie, odchází další český manažer. Sedmašedesátiletý Václav Loula, muž spjatý s Benzinou (dnes součást Unipetrolu) od roku 1972, končí na vlastní žádost a bude se dál věnovat oboru jen v rámci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), sdružující největší firmy z oboru u nás. Unipetrol, kde měl Loula v poslední době na starosti zejména oblast kvality pohonných hmot, ovládá od roku 2005 polský koncern PKN Orlen.
V prosinci odešel ze sedmičlenného představenstva Unipetrolu poslední český zástupce a někdejší šéf Benziny Martin Durčák (také na vlastní žádost), před ním skončili v nejužším vedení Miroslav Krejčí nebo Ivan Ottis. Před lety musel opustit šéfovský post v České rafinérské kvůli neshodám s Poláky řízeným Unipetrolem jako majoritním akcionářem uznávaný odborník na provoz rafinérií Ivan Souček. Z dceřiné firmy Unipetrol RPA také nepříliš dobrovolně odešli zkušení manažeři Stanislav Bruna a Otakar Krejsa. Většinu odcházejících nahradili polští manažeři.
Život spojený s Benzinou
Oba posledně jmenovaní přestoupili do firmy MERO, která je jediným provozovatelem ropovodů v Česku. Ani pro Loulu, který se prý ale nerozchází s Unipetrolem ve zlém, neznamená odchod z holdingu konec petrolejářské kariéry. „Bude mi 68 let a řekl jsem si, že je čas jít. V ČAPPO bych rád byl ještě užitečný, zejména v odborné komisi pro paliva a co se komunikace navenek týče,“ uvedl Loula pro LN.
Do tehdy ještě státní Benziny nastoupil Václav Loula před 45 lety, zažil její přerod na akciovku, rozvoj v rámci státního vlastnictví, pak privatizaci do rukou Orlenu až po nedávnou přeměnu tradičního českého podniku na odštěpný závod Unipetrolu RPA |
Do tehdy ještě státní Benziny nastoupil před 45 lety, zažil její přerod na akciovku, rozvoj v rámci státního vlastnictví, pak privatizaci do rukou Orlenu až po nedávnou přeměnu tradičního českého podniku na odštěpný závod Unipetrolu RPA. Loula kromě toho na začátku devadesátých let působil jako specialista pro oblast ropy a petrochemie ve Státní plánovací komisi, také se pro tehdejší federální ministerstvo hospodářství podílel na projektu výstavby ropovodu IKL z německého Ingolstadtu.
V Benzině stál u všech přelomových projektů, například zavedení bezolovnatých benzinů, rozdělení čerpacích stanic do státního Čepra nebo zavádění biopaliv. Před lety byl i obchodním ředitelem. „Dnešní postavení Benziny na českém trhu jako lídra v nabídce kvalitních a prémiových paliv je do velké míry jeho zásluha. Podílel se i na zlepšení fungování celého trhu s palivy díky eliminaci šedé zóny. Navíc složitou problematiku, jakou petrolejářský obor bezesporu je, dokáže představit srozumitelnou a zajímavou formou široké veřejnosti,“ hodnotí Loulu mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Údajně nepřátelská atmosféra
Velkou zásluhu na vzestupu pump Benziny má ale i zmíněný Martin Durčák, někdejší šéf špičkových pump Aral v Česku. Po jejich prodeji rakouské OMV přestoupil v roce 2006 do Benziny, kde spustil úspěšný investiční projekt modernizace do té doby značně zaostalých pump. Zejména ty s označením Benzina Plus se především jeho zásluhou postupně dostaly mezi nejlepší maloobchodní prodejce paliv u nás.
Mezi lidmi z oboru se však už roky mluví o tom, že Orlen vytváří v Unipetrolu atmosféru, která je českým manažerům a odborníkům nepřátelská. To však vedení holdingu odmítá. |
Tím si vysloužil post člena představenstva Unipetrolu pro maloobchod, ale postupně ho Orlenem ovládaná dozorčí rada přesouvala v představenstvu níž a níž – na člena představenstva zodpovědného za rafinérie, které nebyly přímo jeho obor, za energetiku a nakonec za bezpečnost a ochranu zdraví. „Odchod byl moje rozhodnutí. Víc to komentovat nebudu,“ uvedl Durčák. Mezi lidmi z oboru se však už roky mluví o tom, že Orlen vytváří v Unipetrolu atmosféru, která je českým manažerům a odborníkům nepřátelská. To však vedení holdingu odmítá.
„Jsme mezinárodní skupinou se silnou firemní kulturou a nerozlišujeme mezi národnostmi. Zaměstnáváme čtyři a půl tisíce lidí čtrnácti národností. Vedle Čechů, Slováků či Poláků pracují pro Unipetrol také Rusové, Maďaři, Němci, ale také například Španěl nebo Mexičan. Důvěru v domácí manažery dokládá i fakt, že počet polských manažerů v klíčových pozicích za poslední tři roky klesl o 20 procent,“ reagoval mluvčí Kaidl.
