Digitální svoboda informací končí, když jde o obchodní zájmy

Kde jsou peníze, tam jsou tvrdé lokty, a kde vzniklo velké bohatství, tam bývá ve sklepě mrtvola. Podobná zjednodušení bývají spojovaná s velkými majetky a nabízejí těm, jimž se bohatství vyhýbá aspoň morální převahu nad těmi, kteří své jmění nabyli nepoctivě. Každá generalizace má slabiny, ale z historie jsou známé příklady, že při vytváření obrovských majetků v krátkém čase se vše neohrává vždy počestně. Proto je třeba vytvořit pozitivní legendu, případně ji doplnit charitativní činností.

Silicon Valley patří k místům, kde obrovské majetky vznikají takřka přes noc a jsou opředeny nejen pozitivními legendami, ale i obviněními z krádeží, jež často končí v soudních síních. U společnosti Apple je to legenda garáže rodičů Steva Jobse a soud s firmou Xerox vyrábějící kopírovací stroje.

Nedostudované legendy

Vizionář Jobs při návštěvě výzkumných laboratoří Xerox Parc uviděl grafické uživatelské rozhraní pro počítače Xerox Alto a toto řešení ho nejen fascinovalo, ale i okamžitě věděl, jak ho použít pro vlastní produkty. Legendy o Jobsovi vyprávějí o jeho nadčasovosti a dohodě s vedením Xeroxu.

Společnost Xerox, která byla vůči Jobsově auře imunní, to viděla jinak a popohnala ho před soud. Tady příběh geniality a krádeže uživatelského rozhraní nekončí – Jobs později obvinil zakladatele firmy Microsoft Billa Gatese z krádeže, na jejímž základě vznikl operační systém Windows, a žaloval ho. K legendám patří, že jak Jobs, tak Gates nedostudovali a založili úspěšné firmy.

Dalším nedostudovaným zakladatelem digitálního giganta je Mark Zuckerberg, pověstný neformálností skládající se z trička, krátkých kalhot a sandálů. Ten založil Facebook během studií, jimž se příliš nevěnoval, a strávil dost času soudním sporem s bratry Winklevossovými, kteří stejně jako on studovali Harvardovu univerzitu a v roce 2002 založili sociální síť ConnectU.

Tyler a Cameron Winklevossovi v roce 2004 zažalovali Zuckerberga, že jim nápad ukradl, což popřel, ale přestože byl zcela nevinen, dohodl se s nimi na mimosoudním vyrovnání ve výši více než 65 milionů dolarů.

Založení Googlu

Legenda opřádající Jeffa Bezose, zakladatele internetového obchodu Amazon, spočívá v tom, že dal výpověď na Wall Streetu, a zatímco manželka řídila auto do Seattlu, psal na laptopu byznysový plán. K realitě internetového obchodu ale také patří časté stávky pracujících v německých skladech, stížnosti na tvrdé pracovní podmínky a Bezosovo nesnesitelné chování podobné tomu Steva Jobse.

K pozitivním legendám patří, že Bezos, který se vypracoval zdola a patří mezi pět nejbohatších Američanů, koupil deník Washington Post a má vlastní kosmický program v podobě firmy Blue Origin nabízející vesmírnou turistiku. Nezmiňují však, že Amazon, pokud to jde, platí jen minimální daně, v čemž mu v minulosti ochotně pomáhaly například lucemburské úřady.

Do kategorie pozitivních legend patří i vyprávění o založení Googlu. Sergej Brin a Larry Page údajně neměli ani konto, kam by mohli uložit prvních 100 tisíc dolarů investičního kapitálu a název vznikl chybným Pagovým napsáním.

Ke známým osobnostem digitálního světa patří i Sean Parker, zakladatel svého času úspěšných firem Plaxo a Napster, který byl později poradcem Facebooku a investorem hudební služby Spotify. Parker příliš na legendy nevěří, protože musel své první dvě firmy nedobrovolně opustit, a je příkladem, že na přátelství nelze v Silicon Valley spoléhat.

Nový nápad

Jak tomu bylo s loajalitou a přátelstvím u sociální sítě a mikroblogu Twitter, píše ve své knize Hatching Twitter: A True Story of Money, Power, Friendschip, and Betrayal (Jak se zrodil Twitter. Pravdivý příběh o penězích, moci, přátelství a zradě) britsko-americký novinář deníku New York Times a korespondent časopisu Vanity Fair Nick Bilton.

Na začátku Twitteru byl Evan Williams, programátor narozený na farmě v Nebrasce, který se odstěhoval do Kalifornie. Zde založil s Meg Hourihanovou firmu Pyra Labs, v níž vznikl software pro pozdější službu Blogger.com umožňující blogerům zveřejňovat své příspěvky. Blogger.com později koupil Google a Williams se stal milionářem. Po čase Google opustil a finanční nezávislost mu umožnila věnovat se novým projektům, například startupu Odeo ke sdílení zvukových záznamů, který založil spolu s Noahem Glassem.

Smrtelnou ránu Odeu uštědřila služba iTunes společnosti Apple umožňující sdílení různých obsahů a pro Williamse a Glasse začalo období hledání. Podle Biltona se nový nápad objevil v alkoholickém opojení po večírku, kdy v autě Glass a Jack Dorsey spřádali plány, jak informovat přátele a kamarády, co kdo právě dělá, kde je nějaký koncert či se chystá nějaká zábava.

Williams, Dorsey, Glass a bývalý zaměstnanec Googlu Biz Stone založili Twitter v březnu 2006 a Glass vymyslel i název, který se původně psal bez samohlásek, jak to tehdy bylo v módě – Twttr. Název projektu byl posledním příspěvkem Glasse k historii Twitteru – brzy totiž musel firmu opustit, v neposlední řadě přispěním Dorseye.

Spor a odchod

Twitter znamená cvrlikat, štěbetat a podle Glasse to vystihovalo podstatu informační služby přes SMS. K čemu je taková služba užitečná a co je její podstatou, byl zpočátku hlavní problém Twitteru. Dorsey vycházel z původního nápadu informovat své okolí, co právě dělá, což generovalo zprávy typu „piju kávu a čtu u toho noviny“. Williams se orientoval více na svou blogerskou minulost a považoval Twitter za médium umožňující sdělit, co se právě děje. Spor nakonec vedl k tomu, že Dorsey firmu opustil.

Ke sporu o charakter služby se připojily problémy spojené s rychlým růstem, ztrátovostí a nedbalostí. Twitter sice přinášel zprávy rychleji než tradiční agentury, které byly již více než sto let na trhu, ale neměl záložní kopii. V roce 2008 už měl více než 1,4 milionu uživatelů a stránka pravidelně kolabovala, a kdyby nastal blackout nebo hackerský útok, všechna data by zmizela.

Twitter vděčí částečně za svou popularitu a rozšíření známým osobnostem popkultury, které první pochopili jeho marketingový dosah. Oblíbený herec Ashton Kutcher se vsadil, že bude mít dříve milion fanoušků–followers než televizní stanice CNN. Doba se změnila a nejeden ostřílený zpravodajský matador nepochopil, že nastává dramatický zlom. Larry King se svými legendárními kšandami byl jedním z nich.

V jednom vystoupení se Kutchera zeptal: „Máte mě za blázna? Je to snad vtip? Myslíte si, pane Kutchere, že si to můžete rozdat s televizní stanicí?“ King nepochopil dynamiku šíření informací ve virtuálním prostoru a jeho dotaz jen zvýšil počet Kutcherových následovatelů a dosažení milionové sledovanosti před CNN. Twitter byl k nezastavení a stále více osobností jej začalo za pozornosti tradičních médií používat, například Oprah Winfreyová, Snoopy Dogg nebo tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Trvalá ztrátovost

Informace může být nebezpečná, nebo škodit obchodním zájmům. Kombinace nastala za nepokojů v Íránu v roce 2009 – po prezidentských volbách sehrál Twitter roli při organizování demonstrací i jako informační zdroj do zahraničí. Na Ministerstvu zahraničí USA spolupracovníkům Hillary Clintonové chvíli trvalo, než se jim ministryni podařilo vysvětlit, co Twitter je, ale pak pochopila jeho potenciál a jaké má nové možnosti získat informace přímo z místa nebo situaci dokonce ovlivňovat.

Twitter v té době chtěl kvůli údržbě přetížených serverů přestat krátkodobě fungovat. Toto vypnutí však mělo proběhnout, když byla plánovaná jedna z velkých demonstrací, a proto požádalo ministerstvo zahraničí vedení Twitteru o odklad. To sice přání vyhovělo, ale jeho největší starostí bylo, aby nevznikl dojem, že podporuje demonstrace v Íránu. Twitter se v Íránu nakonec ukázal jako dvojsečná zbraň. Na jednu stranu sloužil k organizování demonstrací, na druhou jej používala íránská tajná policie k identifikaci opozice.

Svoboda informací, kterou se digitální koncerny ohánějí, rychle končí, když jde o obchodní zájmy, a to nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě. Facebook který měl o koupi Twitteru zájem, blokoval jeho funkce na svých stránkách, ačkoliv Zuckerberg neustále opakuje, že jeho jediným zájmem je umožnit všem lidem na světě se propojit. Zájem o koupi neměl jen Facebook, ale třeba i bývalý americký viceprezident Al Gore.

Twitter patří k firmám, kterým se prorokuje velká budoucnost, ale současně je trvale ztrátový. Spor o ziskovost přispěl k pádu Williamse, jemuž Dorsey nikdy neodpustil, že ho odsunul z vedení firmy do správní rady. Williams musel křeslo šéfa firmy opustit a jeho místo převzal Dorsey. Williams stejně jako Dorsey ve svém oficiálním prohlášení zdůraznil, že se to stalo na základě vzájemné dohody a že se chce věnovat jiným projektům.