Stane se nepolitický adept na prezidenta „českým Kiskou?

Už žádné oťukávání. Tým prezidenta Miloše Zemana předminulý týden zahájil ostrou část předvolební kampaně. Úvodní výstřely obstaral mluvčí Jiří Ovčáček, když se na Twitteru častokrát tvrdě opřel do nejnovějšího prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, bývalého šéfa Akademie věd.

Drsný konfrontační styl může ale v konečném důsledku uškodit tomu, komu má pomoci v obhajobě. Podobná taktika, již teď zvolilo Zemanovo okolí, totiž v nedávné minulosti nevyšla jinému politickému „válci“ se sociálnědemokratickými kořeny – slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.

Ten svými výpady proti kandidujícímu milionáři Andreji Kiskovi dokázal voliče natolik znechutit, že v březnu 2014 ve druhém kole slovenské prezidentské volby významně podpořili nepolitického kandidáta. Fico prohrál – a Kiska se stal prezidentem. „Je to velmi zajímavý příběh, z mého pohledu byl nečekaný. Inspirující je pro mě však hlavně německý Joachim Gauck,“ řekl LN Drahoš. Co má společného nynější česká situace na prezidentské šachovnici s rozložením, jež bylo k vidění před čtyřmi lety na Slovensku?

Vítěz prezidentských voleb na Slovensku Andrej Kiska.

Podpůrné záležitosti

Oba hlavní Zemanovi soupeři – Jiří Drahoš i Michal Horáček – jsou též občanskými uchazeči o Hrad, které nenominuje politická strana. Nikdy ani ve straně nebyli. Horáček dokonce tvrdí, že o žádnou podporu ze sněmovních lavic ani nestojí. Z hlediska předchozího podnikání, peněz na účtu či všeobecné známosti mezi lidmi má k podobě „českého Kisky“ blíže Horáček. Označení však odmítá. „Pana prezidenta Kisky si velmi vážím. Ale cítím se být Michalem Horáčkem,“ odpověděl na dotaz LN.

Drahoš je zase tím, proti komu se Zemanovo okolí začalo od počátku ostře stavět. To je faktor, který by ho prezidentovým odpůrcům mohl vylíčit jako „Antizemana“ a spojit je k masivnější podpoře profesora fyzikální chemie. Zeman by mohl zopakovat i další Ficův přehmat, neboť stejně jako on se nechce přímo zapojit do volební kampaně. Spoléhá pouze na svou popularitu a známost. Slovenský premiér kvůli tomu ztratil pohodlnou pozici favorita.

K podnikateli a filantropovi Kiskovi, jenž vedl kampaň za své peníze, má asi blíže multimilionář Michal Horáček. Vše si hodlá financovat sám a nespoléhá ani na podpůrná slova či finance politiků. Kromě toho zahájil – stejně jako Kiska – kampaň se značným, 1,5ročním předstihem. Drahoš je zatím znám jen úzké části společnosti. „Myslím, že už bude mít málo času, aby si vybudoval potřebnou známost,“ míní Denisa Hejlová z Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě zabývá politickým marketingem.

Svého stoprocentního Kisku Češi pochopitelně nemají. Navzdory tomu by do prezidentské volby počátkem příštího roku mohly promluvit podobné faktory, které už ve prospěch nadstranického milionáře zafungovaly u sousedů na Slovensku. Porážku lídra sociálnědemokratické strany Smer-SD Roberta Fica totiž tamní analytici začasto spojovali s „únavou“ obyvatel z tradičních politiků.

Kandidát na prezidenta Michal Horáček.

Výsostně politický člověk

Obdobný úkaz není přitom novinkou ani v Česku. V minulých sněmovních volbách uspělo hnutí ANO z velké části proto, že se jeho šéf Andrej Babiš označuje za nepolitika, který je v politice „z donucení“. A stejný vládní subjekt už řadu měsíců stojí v čele různých průzkumů před dalšími parlamentními volbami.

Úspěšný akademik Drahoš i populární textař hudebních hitů Horáček jsou shodně jako Kiska kandidáti, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou. Drahoš ovšem nevyloučil, že by mohl přijmout podporu některého ze subjektů zastoupených ve sněmovně – sympatie už mu vyjádřili někteří vrcholní politici KDU-ČSL, STAN, TOP 09 i ČSSD. V týdeníku Reflex odmítl Drahoš možnost, že by jako prezident jmenoval komunisty do vlády.

To současný prezident Miloš Zeman je oproti oběma vyzyvatelům výsostně politickým člověkem. Dlouhou dobu stál v čele ČSSD, byl premiérem své socialistické vlády a spolu s exprezidentem Václavem Klausem také architektem takzvané opoziční smlouvy mezi pravicovou ODS a sociální demokracií. Zeman sice prohlásil, že se v kampani nebude strefovat do svých soků, jeho tým ale tuto nepopulární práci vykonává za něho.

Český prezident Miloš Zeman.

Agresivní reakce

Ukázal to již v minulé přímé volbě a stejné metody minulý týden vytáhl znovu, když se prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček navážel do Drahoše, ač se i on před pár týdny zařekl, že nebude před volbou na nikoho útočit. Zemanova rivala ukázal jako člověka, který prý na rozdíl od hlavy státu nebrání Česko před přílivem migrantů. Obdobná taktika ale ve slovenských volbách ubrala hlasy Ficovi.

Na Kisku tehdy vytáhl, že je členem scientologické církve. V debatách poukazoval na to, že jde o nebezpečnou sektu. Týden před prvním kolem se objevily i statisíce protikiskovských letáčků.Slovenští voliči však jeho ostrému konfrontačnímu stylu vystavili „stopku“ a upřednostnili spíše smířlivě vystupujícího milionáře a muže, který stál za charitativním projektem Dobrý anjel.

Když LN loni v říjnu napsaly, že se Drahoš zapojí do boje o Hrad, řada komentátorů a politologů to nebrala vážně. Agresivní reakce „obránců“ pražského Hradu však nyní naznačuje, že je tento typicky konsenzuální uchazeč o prezidentství docela straší. Zda jsou to oprávněné obavy, se ukáže až příští rok.

„Nechci, aby to vůči panu profesorovi Drahošovi vyznělo negativně, ale jako politolog se domnívám, že v přímé prezidentské volbě má velmi malé šance ohrozit Miloše Zemana. Je kandidátem, u něhož si snad umím představit, že by jako nepolitik uspěl v nepřímé prezidentské volbě. V České republice jsme ale doposud byli zvyklí, že prezidenty se stávají politici,“ řekl LN Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Jiří Drahoš