V pondělí 3. dubna 2017 vydal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tiskovou zprávu o závěrech kontroly Grantové agentury ČR (GAČR), ve které ji mimo jiné kritizuje z toho důvodu, že „nepodporovala větší provázanost výzkumu a praxe“. V podrobné zprávě NKÚ uvedl, že „GAČR neplnila povinnost zajištění vazby základního výzkumu na další fáze inovačního procesu, která jí byla uložena Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015 (NPVVI) a nepodporovala orientovaný základní výzkum, přestože z národních koncepčních dokumentů tato potřeba jednoznačně vyplývá“.
GAČR téhož dne vydala reakci na tiskovou zprávu NKÚ, ve které věcně rozebírá důvody a odkazy na příslušné zákony, a zdůvodňuje, proč nejenže nemusela, ale ani nemohla preferenčně podporovat orientovaný výzkum v prioritních oblastech definovaných NPVVI. V reakci doslova uvádí, že „GAČR nepřísluší určovat politiku výzkumu“ Jak je to tedy doopravdy? Má GAČR povinnost podporovat orientovaný výzkum a zohledňovat priority NPVVI? Má vůbec význam podporovat necílený základní výzkum?
GAČR je organizační složkou státu, která (jako jediná instituce v Česku) poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. |
GAČR je organizační složkou státu, která (jako jediná instituce v Česku) poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. Její působnost a pravomoci jsou vymezeny v paragrafu 36 zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V něm se uvádí, že GAČR „poskytuje podporu základnímu výzkumu v rámci vládou schválených skupin grantových projektů formou financování grantových projektů, ve kterých příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám“ (tzv. „bottom up“ přístup, neboli „zdola nahoru“).
Zákon definuje, že „základním výzkumemse rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využívání v praxi.“ Orientovaný základní výzkum není definovaný zákonem, ale v NPVVI se uvádí, že jde o „výzkum, který se provádí s očekáváním získání nových poznatků, které vytvoří širokou znalostní základnu pro řešení současných nebo očekávaných problémů, využití současných nebo očekávaných příležitostí.“ Aplikovaným výzkumem je dle zákona „teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb“; podporuje jej Technologická agentura ČR (TAČR), ale i některá ministerstva např. ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo zdravotnictví (agentura AZV). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kromě podpory specifického výzkumu na vysokých školách je i poskytovatelem podpory z tzv. Operačních programů (OP), financovaných z větší části z prostředků Evropské unie, ale obvykle kofinancovaných ze státního rozpočtu.
Vědní politiku kontroluje vláda
Vláda premiéra Petra Nečase svým usnesením ze dne 19. července 2012 schválila Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, které obsahují 6 prioritních oblastí a 24 podoblastí. Následná úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka v roce 2013 schválila implementace těchto priorit a pravila, že budou implementovány do nových programů podpory orientovaného a aplikovaného výzkumu a vývoje. Zároveň tento materiál řeší i úlohu GAČR, jehož „hlavním posláním je podpora základního výzkumu, který může být tzv. badatelského (blue-sky) charakteru, spočívajícího primárně na principu stanovení tematického zaměření a cílů realizovaných projektů výzkumu a vývoje zdola, tedy samotnými výzkumníky, nebo orientovaného charakteru.“ Doslova uvádí, že uplatňování priorit se bude týkat pouze druhé zmíněné oblasti, tedy výzkumu, který lze považovat za orientovaný, a že přihlášení programu ke konkrétní prioritní oblasti nebude obligatorní, ale bude založeno na zaměření konkrétních projektů.
Většina skutečně převratných aplikací vzniká na základě objevů základního výzkumu, které nebyly nijak konkrétně naplánovány. Někdy se dokonce jednalo o náhodný objev vzniklý při studiu něčeho zcela odlišného. |
Je tedy zřejmé, že toto vládní usnesení v žádném případě neukládá GAČR vypsat program na podporu orientovaného výzkumu, ale pouze doporučuje přihlášení k příslušné oblasti priorit v případě, že některé programy nebo návrhy projektů budou mít charakter orientovaného základního výzkumu. Všechny programy, které GAČR každoročně vypisuje, podléhají schválení vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace a posléze i vládou ČR. Pokud by tedy rada či vláda měly pocit, že GAČR programy vypisuje v rozporu s jejich usneseními, nepochybně by požadovaly korekce. Je zřejmé, že GAČR nejenže nepochybila, ale NKÚ nejspíše překračuje své pravomoci, které jsou vymezeny na kontrolu hospodaření a prověřování, zda jsou kontrolované činnosti v souladu s právními předpisy, účelné, hospodárné a efektivní, a nikoli na kontrolu naplňování vědní politiky.
Aplikovaný výzkum a vývoj jsou klíčové pro rozvoj ekonomiky a solidní podporu od státu si zaslouží, pokud možno i se spoluúčastí soukromých firem. Lze ho provádět jak přístupem shora dolů (řešit konkrétní inovace výrobku či technologie), tak i zdola nahoru (hledat praktické aplikace pro nové objevy) – právě tento přístup vede k převratnějším novým výrobkům a technologiím s vyšší přidanou hodnotou. Ovšem většina skutečně převratných aplikací vzniká na základě objevů základního výzkumu, které nebyly nijak konkrétně naplánovány. Někdy se dokonce jednalo o náhodný objev vzniklý při studiu něčeho zcela odlišného (např. penicilin). Prof. Holý objevil protivirové látky, které zachraňují miliony životů a generují miliardové zisky, při základním výzkumu analogů složek nukleových kyselin a jejich interakce s enzymy.
Základní výzkum nelze svázat
Zásadní objevy tedy naplánovat nelze. Vznikají v laboratořích a výzkumných týmech, kde se provádí excelentní základní výzkum, který si klade důležité otázky a při ověřování hypotéz kreativně vyvíjí nové přístupy a sleduje a rozvíjí i neobvyklé či nečekané výsledky, které se často ukážou jako zajímavější než původní idea. U každého nového poznatku či výsledku je nutné ihned uvažovat, zda by se nedal využít v nějaké praktické aplikaci, a pokud ano, tak jej nejprve patentovat a teprve potom uveřejnit formou vědecké publikace. Pouze originální (ale dobře patentově ochráněné) zásadní objevy mohou vést k převratným aplikacím (např. novému léku). Země s nejvyšším inovačním potenciálem jsou vždy takové, kde je úroveň základního výzkumu vynikající a jeho podpora štědrá (Německo, Izrael, Jižní Korea), a je naprosto iluzorní se domnívat, že je možné se zaměřit pouze na podporu aplikovaného výzkumu bez dostatečně široké základny výzkumu základního.
Základní výzkum tedy musí být definován zdola nahoru a nesmí být svázán žádnými prioritními oblastmi ani aktuálními potřebami průmyslu nebo společnosti, protože posouvá horizonty poznání a identifikuje zcela nové potenciální oblasti aplikací, které při současném stavu poznání nejen neumíme předvídat, ale často si je ani neumíme představit. Je tedy zcela namístě, aby prioritní oblasti byly implementovány na část aplikovaného výzkumu a vývoje (podporovaného TAČR, ministerstvy nebo OP), ale GAČR – jako jediná agentura podporující základní výzkum – pokračovala v dosavadní politice, kdy jediným kritériem je vědecká kvalita a originalita projektu.
