Hlavatý: Podnikatelé dřou. Tvrdou práci mají v povaze

Vůči intervencím ČNB jsem se stavěl velmi negativně, protože jsem se domníval, že budou krátkodobé. Jelikož ale trvaly takřka tři a půl roku, nakonec jsme na nich vydělali, říká mimo jiné v rozhovoru Jiří Hlavatý.

LIDOVÉ NOVINY: Vypadáte, že jste v neustálém běhu. Máte vůbec někdy čas se zastavit?

HLAVATÝ: Čím dál tím více o tom přemýšlím. Včera byl třeba krásný den a já jsem v práci skončil až v devět hodin večer.

LIDOVÉ NOVINY: Takže vaše tři roky staré přání mít alespoň jeden den v týdnu volno se asi jen tak nenaplní?

HLAVATÝ: Snažím se a snad se to už blíží. Spíš to bude ale jen jedno odpoledne.

LIDOVÉ NOVINY: Máte vůbec čas na firmu?

HLAVATÝ: Zvládám to s vypětím všech sil. Buď máte povahu, že se věcem věnujete naplno, nebo je ve vaší nátuře naopak řešení problémů oddalovat. Nu a já rád dotahuji všechny věci do konce. Jinou možnost vlastně ani nemám. Juta se dnes pohybuje v tvrdém konkurenčním prostředí a nebude to lepší. Chcete-li uspět, musíte být v čele lidí, kteří s vámi spolupracují. Často říkám, že jsme v byznysové válce o trhy. Usilujete o dvě věci. Abyste si udržel postavení, které máte, a abyste se pokusil získat trhy nové. Přičemž to první je často mnohem těžší. Dobýt nový trh není mnohdy tak složité, udržet ho spoustu let, to je umění.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se v tom boji momentálně Jutě daří?

HLAVATÝ: Loňský rok byl nesmírně úspěšný. Byl dokonce vůbec nejlepší v naší historii. Tržby se vyšplhaly asi na 7,5 miliardy korun a EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. red.) dosáhla takřka jedné miliardy korun. Bylo to dané tím, že byly hodně stabilizované ceny surovin. Jsme totiž na výši těchto cen hodně závislí. Když výrazně stoupnou, tak tratíme, protože jen těžko můžeme zvýšit ceny našich výrobků. Trh to prostě neakceptuje. Co bylo ale loni asi naším vůbec největším úspěchem, je fakt, že máme hodně stabilní management. Takových sedmdesát až osmdesát procent našich zaměstnanců u nás pracuje již dlouhá léta. Z vrcholového a středního managementu nám v posledních letech neodešel nikdo. A na tom Juta stojí. Zkušenosti a znalosti totiž lidé nabírají každým rokem a strašně se zhodnocují. Sílou naší společnosti je střední management, který do Juty přišel před nějakými deseti nebo patnácti lety. Nu a největším učitelem jsou nám naši zákazníci. To, jak se v byznysu chovat, dnes nevyčtete z knížek. Nemůžete si nalistovat stránku a přečíst odstavec, kde se to dozvíte. Musím říct, že na své učitele máme velké štěstí, jsou skutečně dobří.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že se loňské výsledky mohou letos zopakovat?

HLAVATÝ: Loňský rok byl hodně unikátní. Jedním z faktorů, který nám jednoznačně zvedal tržby, byla také slabá koruna, kterou držela na úrovni 27 korun za euro Česká národní banka. To se teď po konci intervencí samozřejmě změní. Takže se budeme prát se silnější korunou a navíc se od počátku roku o pětinu zvedla cena polymerů, tedy našich vstupních surovin. Při nákupu 100 tisíc tun očekáváme zvýšení nákladů o 500 milionů korun. Jednoduché pro nás není ani prudké oslabení libry, která oslabila o dvacet procent. Když máte při vývozu do Velké Británie marži dvacet procent, najednou zjistíte, že si maximálně pokryjete výrobní náklady a nevyděláte nic. Pokud mám mluvit o tom, jaké jsou letošní cíle firmy, určitě bychom chtěli mít minimálně stejný objem výroby a prodejů jako loni. Nepočítáme v našich plánech s tím, že bychom šli s tržbami pod loňských 7,5 miliardy korun.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, propočítali jste si ve firmě, kolik jste na intervencích vydělali?

HLAVATÝ: První rok intervencí jsme byli hodně rozzlobení, protože jsme byli zajištění a rozhodnutí ČNB nás připravilo o více než 50 milionů korun. S guvernérem ČNB jsme si vyměnili v novinách na tuto věc názory, on za mnou pak dokonce přijel a u stolu jsme si vše vyříkali. Vůči intervencím jsem se stavěl velmi negativně, protože jsem se domníval, že budou krátkodobé. Jelikož ale trvaly takřka tři a půl roku, nakonec jsme na nich vydělali.

LIDOVÉ NOVINY: Jak byste tedy intervence zhodnotil? Pomohly české ekonomice?

HLAVATÝ: Zpětně musím říct, že je teď považuji za dobrý krok. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že kvůli nim exportéři zlenivěli. Že jsme se spoléhali na to, že to díky levné koruně půjde všechno samo. Není to pravda, nezlenivěli jsme. A to nemluvím jen za naši firmu, ale za stovky podnikatelů a exportérů. Všichni jsme bez ohledu na kurz koruny dřeli. Máme to totiž v povaze. Jsme takoví, jací jsme, a budeme tvrdě pracovat, ať bude euro za dvacet čtyři korun, nebo za korun sedmadvacet.

LIDOVÉ NOVINY: Ozývají se hlasy tvrdící, že když jste na intervencích vydělali, měli byste se o zisk podělit se zaměstnanci. Vidíte další prostor pro zvyšování platů?

HLAVATÝ: Všichni víme, že České republice a obecně Evropě se daří. Když se vám vede a rostou vám zakázky, co uděláte? Pustíte se do rozšiřování výroby a nabírání nových lidí. A ty musíte dobře zaplatit. Když pak lidi nejsou, musíte udržet stávající zaměstnance, takže je opět musíte dobře zaplatit.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste zmínil důležitost zaměstnanců, v Česku se stále více mluví o jejich nedostatku. O tom, že by měly jejich platy růst, a také se zmiňuje, že by nedostatek pracovních sil mohl vyřešit příchod imigrantů. Jak se na tyto problémy díváte nejen jako podnikatel, ale především jako politik?

HLAVATÝ: Je třeba říct, že do této problematiky vidím více jako člověk z byznysu než jako politik. Pokud jde o nedostatek zaměstnanců, domnívám se, že jsme velmi sociálním státem. Oněch několik set tisíc nezaměstnaných, které v Česku máme, bych označil spíše za nezaměstnatelné. My jsme si tím ve firmě sami prošli. Oslovili jsme ředitele úřadů práce s požadavkem na dodání padesáti lidí. Řekli nám, že to není žádný problém, a poslali nám jich sto. Dorazila jich skutečně stovka, do závodu už jich ale za dva dny přišlo jen pět, nastoupil jeden a ani ten druhý den nepřišel. Jasně jsme si ověřili, že jsou to lidé, kteří jsou skutečně nezaměstnatelní. Otázkou samozřejmě je, čím je to způsobeno. Zda jsou to lidé na podporách, kteří pracují načerno a dostanou peníze na ruku. Podle mne to tak je a těm lidem to stačí. A je to velmi nespravedlivé vůči lidem, kteří zaměstnání skutečně chodí. Nemám vůbec nic proti vyplácení podpor osobám, které mají třeba nějaké zdravotní postižení. Ale když nepracuje někdo, kdo by dělat mohl, tak bych mu žádné peníze nedal. A to říkám jako člověk se silným sociálním cítěním, můžete se zeptat kohokoli, že se třeba pro své zaměstnance snažím vytvořit co nejlepší prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Má Juta sama problémy s nedostatkem zaměstnanců?

HLAVATÝ: Ano, potýkáme se s tím stejně jako řada dalších firem. Pochopitelně to vede k tomu, že se společnosti o zaměstnance přetahují. Proto mě také trochu udivuje, když se nějaká zahraniční firma chlubí tím, že v Česku zaměstnala několik set lidí. V současnosti to spíše znamená, že tyto zaměstnance přetáhla jiným společnostem. Zrovna dnes jsem jednomu italskému podnikateli říkal, že už nevím, co dělat, abych si zaměstnance udržel. Vždyť jsme jim za poslední dva roky zvedli platy o 15 až 20 procent. Dokonce ve firmě mluvím veřejně o tom, že když odejde dobrý zaměstnanec, protože jsme mu nevytvořili dobré pracovní podmínky nebo neodstranili překážky, které mu brání v kvalitním výkonu, budu to považovat za hrubé porušení pracovní kázně ze strany ředitele závodu, v němž ten člověk pracoval. Řada lidí tvrdí, že každý je nahraditelný, podle mne to ale vůbec není pravda.

LIDOVÉ NOVINY: A nebylo by třeba řešením uvolnění podmínek pro imigranty, aby u nás mohli být snadno zaměstnatelní?

HLAVATÝ: Já s lidmi z jiných zemí jakožto podnikatel nemám žádný problém. Zaměstnáváme Poláky, Ukrajince nebo třeba Bulhary. Je to samozřejmě otázka na velkou politickou debatu. Jde o to, jak se dostat do mysli těch lidí a zjistit, zda jde jen o ekonomické migranty, nebo skutečně lidi prchající před válkou. Obávám se ale, že nedostatek pracovních sil v České republice asi do budoucna nepůjde řešit jinak než příchodem imigrantů.

LIDOVÉ NOVINY: Jste známý tím, že svým zaměstnancům věnujete velkou péči. Co vás vede k tomu, že jim třeba poskytujete bezúročné půjčky?

HLAVATÝ: Myslím, že první, kdo se má o zaměstnance starat, je vždy zaměstnavatel. Protože to jsou oni, kdo v prvé řadě rozhodují, zda se firmě bude nebo nebude dařit. Takže chci své zaměstnance chránit. Pracovníci, kteří u nás pracují jako obsluhy strojů, se mnohdy ve finančních věcech nevyznají a často naletí různým lichvářům. Proto jsem oblepil fabriku plakáty, kde bylo napsáno, aby si u nich nepůjčovali peníze, ale raději se obrátili na personalistku firmy. Že zaměstnancům poskytujeme půjčky do výše 300 tisíc korun, stačí nám jeden ručitel. O loňských Vánocích se ke mně doneslo, že si někteří lidé zase půjčili na mikrovlnku nebo nějakou další věc na lichvářský úvěr, tak jsem se naštval a zavedli jsme roční bezúročnou půjčku do výše 18 tisíc korun bez ručitele. Aby ty lichvářské půjčky mohli zaměstnanci hned splatit. Jsem v tomhle hrozný, strašně mě štve, když si uvědomím, že u těch lichvářů končí vlastně moje peníze, které jsme zaplatili našim zaměstnancům za poctivou práci.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik už jste takhle svým zaměstnancům půjčil peněz?

HLAVATÝ: Určitě to jsou desítky milionů korun, řekl bych, že tak kolem třiceti milionů to dnes už bude.

LIDOVÉ NOVINY: A kolik lidí nesplácí?

HLAVATÝ: Všichni splácejí! Všichni. Ty peníze se nám už zase hezky začaly vracet zpátky a používáme je na půjčky nové.

LIDOVÉ NOVINY: Nějakou dobu už působíte v politice, naučil jste se v ní něco, co by vám bylo prospěšné v byznysu?

HLAVATÝ: V byznysu i v politice je to o lidech. Ne každý vám sedne, ne každého obdivujete, ale mohu říct, že i v politice jsem poznal řadu vzdělaných lidí, kteří mají můj respekt. Kdybych měl nějak jednoduše vyjádřit rozdíly, tak v byznysu se tolik neztrácí čas mluvením. V byznysu je důležitý dialog, kdo v něm někdy něčeho dosáhl, tak ví, že byznys není o autoritativním řízení, jak je nám často vkládáno do úst, ale o týmové práci. Ve firmě nemůžete mluvit k někomu, musíte mluvit s někým. Takový dialog podle mě tolik v politice není. Politici spolu často nemluví, oni mluví k někomu. Aby to politik pochopil, tak by se měl delší dobu pohybovat v podnikatelském prostředí, kde se musí táhnout za jeden provaz. Nemám také rád, když někdo říká: Je to politické rozhodnutí. Každé rozhodnutí by mělo být pro stát a pro lidi a nemohu se ohlížet na to, co to přinese mé politické straně. A také platí, že pro mě jsou vždycky důležitější lidské vlastnosti člověka, než jeho odborná způsobilost. Co je nám platné, když máme politika se špičkovými znalostmi v určité oblasti, když nemá správné lidské vlastnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Potkal jste takových lidí se špatnými vlastnostmi hodně?

HLAVATÝ: Samozřejmě. Za mého života mě hodně lidí zklamalo.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že tento typ lidí je v politice zastoupený více než v jiných oblastech?

HLAVATÝ: Do nějakých srovnání se nechci pouštět. Tito lidé jsou v každém kolektivu a v každé společnosti a je to strašně na škodu.

LIDOVÉ NOVINY: V politice jste skutečně krátce, cítíte se už jako senátor?

HLAVATÝ: Jednoznačně se tak necítím stoprocentně. Ale platí, že každý rok se tak cítím víc a víc.

LIDOVÉ NOVINY: A baví vás to?

HLAVATÝ: Myslím, že člověk by měl zkusit všechno. V životě jsem dostal spoustu nabídek a moje zkušenost je taková, že když jsem ji odmítl, tak mne to pak mrzelo. Beru to tak, že jsme na tomto světě poprvé a naposledy a člověk by měl zkusit všechno. A rozhodně platí, že mě politika baví stále víc. Jenže z byznysu se mi nechce. Tuhle mi Andrej Babiš říkal, abych už konečně předal firmu synovi a kandidoval za ANO na hejtmana nebo jako lídr kandidátky do Poslanecké sněmovny. Odpověděl jsem, že kluk na to ještě nedorostl, a on mi na to vcelku trefně povídá: Já vím, v čem to je. Vás to podnikání baví. Má pravdu, práce podnikatele mě určitě uspokojuje a baví víc než politika. Jenže politiku zase beru jako určitý úkol. Mám pocit, že jsem se v byznysu něco naučil a že bych měl ty zkušenosti předat v politice dál.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy myslíte, že syn doroste, aby mohl Jutu převzít?

HLAVATÝ: Říká se, že není zase tak těžké firmu vést, ale je náramně těžké ji předat. Bezpochyby mne to také čeká. Člověk k sobě musí být upřímný a říct si, jestli už opravdu není v podniku spíše brzdou. Jenže jak si na to odpovíte? Ledaže byste manažerům rozdal anonymní dotazník s takovým dotazem.

LIDOVÉ NOVINY: Uděláte to?

HLAVATÝ: Napadlo mě to v tento moment. Uvidíme.

LIDOVÉ NOVINY: V politice je nyní docela dost lidí, kteří stejně jako vy působí nebo působili v byznysu. Rozumíte si s nimi víc než s ostatními politiky?

HLAVATÝ: To se nedá takhle říct. S někým ano, s jiným ne. Je to vždycky o lidech. Zrovna minulý týden jsem jednomu Angličanovi říkal, jak je ten život těžký. A on naprosto trefně odpověděl: Život není těžký, to lidé jsou složití.

LIDOVÉ NOVINY: Na co se teď nejvíc těšíte?

HLAVATÝ: Na to, že nám ten letošní rok v Jutě dopadne lépe než ten loňský. A udělám pro to všechno.